Evropský portál české dechovky / Europäisches Portal böhmischer Blasmusik / European portal of Bohemian brass EVROPSKÝ PORTÁL ČESKÉ DECHOVKY
EUROPÄISCHES PORTAL BÖHMISCHER BLASMUSIK
EUROPEAN PORTAL of BOHEMIAN BRASS MUSIC
 
-------- Vlajky --------
živá tradice v domovině a Evropě --- living tradition in home and Europe --- lebende Tradition in der Heimat und Europa
HUDBA SPOJUJE NÁRODY   Hudba spojuje / Musik verbindet   MUSIC BINDS NATIONS   Hudba spojuje / Musik verbindet   MUSIK VERBINDET VÖLKER
 

SpotlightHeader

"Takt je hrozná věc. Když jej člověk nemá, hned se každý vzrušuje. Když jej má, nevšimne si toho nikdo."    "Takt ist eine schreckliche Sache. Wenn man ihn nicht hat, regt sich jeder auf. Wenn man ihn hat, merkt es kein Mensch." -- Shirley MacLaine

Mai 2009: Blaskapelle Dambořanka

Etwa 20km westlich von Kyjov in einer leicht hügeligen, grünen Landschaft gelegen befindet sich die schon im 12. Jahrhundert urkundlich erwähnte, an Folkloretradition reiche, unscheinbare Gemeinde Dambořice. Hier ist die Blaskapelle Dambořanka zu Hause.

  BK Dambořanka
Blaskapelle
Dambořanka
Kplm.
František Mayer
h.R., 3. v.l.
  BK Dambořanka

Im Gespräch mit dem derzeitigen Kapellmeister František Mayer beim Glas Bier konnte ich in Erfahrung bringen, dass die Blas- und damals übliche Streichkapelle von seinem Vater Karel Mayer Sen.  im Jahre 1925 gegründet wurde, nachdem dieser von seinem Militärmusikdienst (er spielte Klarinette und Fagott) in Mukačevo nach Hause zurückkehrte. Die Liebe zur Musik sowie die nötige musikalische Grundausbildung, ehe er noch eine Musikschule in Bučovice besuchte, erhielt sein Vater Karel Mayer von seinem Großvater František Chalupa. Dieser  unterrichtete Musik, leitete selbst die Vereinskapelle Orel und hatte dazu das Amt des Orgelspielers in der örtlichen Kirche inne. Die Betreuung der Kirchenorgel blieb in der Familie, denn sowohl Karl nach ihm als auch František in der Gegenwart bereits seit 1909 diese Kontinuität wahren.

cz- Česká verze se nachází v druhé polovině článku, viz. Weiterlesen ...

 In der Mayer-Kapelle fehlte es nie an Ehrgeiz, sich musikalisch zu profilieren. Die Motivation dazu in der an der Tradition reichen Region von Kyjov mit ihren unzähligen  Blaskapellen war stets gegeben (in manchen auch kleinen Orten gibt es zwei und mehrere Blaskapellen). Vor František wurde eine Zeitlang die Blaskapelle von seinem Bruder Karel Mayer Jun. geleitet. In musikalischer Hinsicht wird die Blaskapelle von Miloš R. Procházka.betreut. .

Die Blaskapelle Dambořanka nahm und nimmt an allen größeren Blasmusikfestivals in ihrer Heimat teil. Sie absolvierte Gast-Engagements in allen benachbarten  Ländern, die böhmische Blasmusik traditionsgemäß pflegen.


cz- Asi 20 km západně od Kyjova v mírně vrchovaté krajině s bujnou vegetací se nachází nenápadná, malá obec Dambořice, z historických dokumentů známá již počátkem 12. století, obec bohatá na folklorní tradice. Zde je doma dechová hudba Dambořanka.

V rozhovoru se současným kapelníkem Františkem Mayerem u sklenky piva jsem se mohl dozvědět,  že byla tato dechová a tehdy i tzvn. „štrajchová“ skupina založena jeho otcem Karlem Mayerem v roce 1925, poté co se vrátil domů z vojenské služby v Mukačeva , kde sloužil u posádkové hudby (tam hrál na klarinet a fagot). Lásku k hudbě jako i základní hudební znalosti získal otec Karel prostřednictvím svého dědy Františka Chalupy.  František Chalupa vyučoval hudbě, vedl sám spolkovou kapelu Orla a hrál v místním kostele na varhany. Hudební péče o kostelní varhany zůstala tak říkajíc v rodině, protože nejen pradědeček, ale také otec a následně nyní  i syn František Mayer zajišťují již dobrých 100 let kontinuitu.

V Mayerově kapele nikdy nebylo nouze o ctižádost hudebně se profilovat. Motivace k tomu byla v tomto kyjovském regionu vždy dána, oblasti bohaté na tradice s jejími nesčetnými dechovými skupinami. (V mnoha byť i malých obcích se nachází dvě a více dechových skupin). Před Františkem bylo kapelničení také v rukou bratra Karla Mayera ml. Po hudebně umělecké stránce se o kapelu nyní stará Miloš R. Procházka.

 Dechová hudba Dambořanka se podílela a nadále podílí na všech větších festivalech a přehlídkách dechové hudby ve vlasti. Absolvovala také již řadu hostujících vystoupení ve všech sousedních zemích, kde se tradičně o českou dechovku pečuje.

Short portraits

Ladislav Kubeš Jun.


Česky

Ladislav Kubeš Jun.

Ladislav Kubeš ml.
hudební vydavatel, kapelník, hudebník

Okolo Žíšova


arr. Ladislav Kubeš
text Miloň Čepelka
 
Dynastie Kubešů, pocházejících z jižních Čech,  je v české dechové hudbě velmi silně zakotvena. Čtenářům těchto stránek chci tentokráte představit Ladislava Kubeše mladšího. Ladislavu Kubešovi staršímu jsem svého času věnoval samostatný článek. Pro ucelenější přehled působení Kubešů  je vhodné se v krátkosti zmínit nejen o otci Ladislava, Ladislavu Kubešovi starším, ale také o jeho dědovi Matěji, který - dalo by se říci - dynastii Kubešů založil.

Děda byl řadový dělník a tvrdou prací zajišťoval hospodářské pozadí rodiny. Hudba pro něj znamenala velké uspokojení a tvořila stěžejní část jeho mimoprofesního života.  Byl výborný hráč, organizátor a kapelník, propagující s nadšením lidovou hudbu mezi lidmi v blízkém a vzdálenějším okolí na jihočeském venkově v oblasti Veselí nad Lužnicí.

Dědova láska k lidové hudbě zachvátila bezezbytku i syna Ladislava, který se jí s velkým nadšením a osobním angažmá celý život věnoval.  Po důkladné teoretické přípravě ve vojenském prostředí se začal věnovat skladatelské činnosti. V jeho osobnosti se střetlo několik vzácných schopností a lidských vlastností, které se poté zrcadlily v jeho skladbách. V Jihočeské polce, která patřila k jeho prvotinám a dechovým fanouškům ji není třeba blíže představovat,  se odráží schopnost vystihnout notovým těsnopisem souznění kraje a jeho pracovitého lidu. Jihočeská polka, jež není "kovbojkou", jak se někteří patrně domnívají, byla následována řadou dalších skvostů z pera tohoto činorodého skladatele.

Ladislav Kubeš ml. se narodil 8. 8. 1949 v Žišově v blízkosti předměstí Veselí nad Lužnicí. Otec Ladislava měl velký zájem na tom, aby i syn v hudbě pokračoval. Proto byl synek veden od útlého mládí ke hře na nástroje bez velkého ohledu na to, zda-li se mu to vždy líbí či ne.  Patrně také z nedostatku jiných atraktivních příležitostí pracovních a vzdělávacích v místě bydliště, nebylo pro otce obtížné přesvědčit syna o tom, že bude vojenská hudba pro něj asi to nejlepší.

A tak se také stalo. Ladislavovi se poštěstilo získat místo v Roudnici nad Labem, jedné z nejprestižnějších  institucí tohoto typu v České republice, která vychovávala vojenské muzikanty. Po čtyřech letech prošel Ladislav důkladnou vojenskou hudební průpravou a ovládal následně kontrabas a tubu.

Po udělení absolutoria v roce 1968 byl Ladislav přidělen k Ústřední hudbě ČSLA v Praze. Tam také během své vojenské služby dokončil pražskou konzervatoř. Krátce na to obhájil konkurz do Smetanova divadla. Zdálo se, že brány do bohatého pražského hudebního světa jsou mu zcela otevřeny. Leč vše následovalo jinak. Vzdělání v Roudnici bylo spjato s 10tiletým závazkem zůstat v "zeleném". Mnozí se z toho "vykoupili", Ladislav měl smůlu, nepříznivá politická konstelace, nezadařilo se. Jako kdyby toto nestačilo, byl navíc přeložen do provinční posádky v Táboře.  A tak růžové  nabídky v Praze mizely v dáli. v Táboře hrál na tubu vojákům do pochodu a při cvičení.

Po ukončení smlouvy k 1.6.1977 Ladislav odchází od vojáků a hledá nové působiště. Nad vodou se drží hrou u různých dechovek a na pohřbech v Praze. (Do té doby netušil, kolik má Praha hřbitovů).  V roce 1980 jej konečně potkalo štěstí. Úspěšně obhájil konkurz na kontrabas do Národního divadla, kde hraje dodnes a jak naznačuje, odtud odejde tento rok do penze.

Kapelu Veselka založil Ladislav v roce 1981 spolu s kamarády z Národního divadla a starými přáteli z Roudnické vojenské školy. Až na kamarády, kteří zemřeli, kapela nezaznamenala téměř žádnou fluktuaci, pouze u zpěváků došlo ke  změnám. Přes veškeré úspěchy v zahraničí a nebo snad právě kvůli nim, se komunistický aparát díval na kapelu zešikma. Domácí úspěch kapely byl dušen kde se dalo. Nahrávací studia a především masová media kapelu ignorovaly. S velkou námahou se podařilo vydat několik zvukových nosičů.

Velký průlom nastal až po roce 1989. Od založení vlastního hudebního vydavatelství v roce 1994 byly nahrány  desítky nosičů a produkováno množství kvalitního notového materiálu pro dechovky. "Nevím kolik přesně", poznamenává Ladislav, "snad to v penzi budu jednou moci spočítat".

Co je česká dechovka?

Dechovka je žijící tradice ve své české, moravské, slovenské domovině. Bohaté kulturní dědictví je jako alpská louka, plná rozličných květin. Její krása spočívá v různorodosti, pestrosti, vůni. Nenabízí pořadí, čísla, aby potěšila lidská srdce.

Kéž by tyto stránky přispěly k dalšímu
rozšíření a upevnění kulturní tradice
české dechovky v Evropě.
Portálem nejsou sledovány
žádné komerční zájmy.
Ornament
"Česká dechovka nezahyne,
její krásná živá tradice to nedovolí."
Ladislav Kubeš st., 1924-1998

Was ist böhmische Blasmusik?

Böhmische Blasmusik ist eine lebende Tradition in ihrer Heimat. Das reiche kulturelle Erbe ist wie eine Alpenwiese voll verschiedener Blumen. Ihre Schönheit besteht in der Vielfalt, Buntheit, dem Duft. Nicht Zahlen oder Ränke erfreuen das menschliche Herz.
Möge dieses Portal zur weiteren Verbreitung und Festigung der böhmischen Kulturtradition in Europa beitragen.
Durch das Portal werden keine Geschäftsinteressen verfolgt.

Ornament
"Böhmische Blasmusik geht nicht ein,
ihre schöne, lebende Tradition
lässt es nicht zu."
Ladislav Kubeš Sen., 1924-1998

What is Bohemian Brass?

Bohemian brass music is a living tradition in its native country and around. A rich cultural heritage is as a alpine meadow full of different beautiful flowers. Its beauty lies in the heterogeneity, diversity, colourfulness, odour. Not counts or ranks make happy the man`s heart.
May this portal help to spread and fasten the old heritage of bohemian brass music in Europe.
No commercial interests of any kind
are pursued here.
Ornament
"Bohemian brass music doesn't perish,
its beautifull living tradition
doesn't allow it."
Ladislav Kubeš sen., 1924-1998