Dyž sem šel z Hradišťa z požehnání,
potkal sem děvčicu znenadání,
potkala mě, poznala mě,
červené jablúčko dávala mě.

Že sem byl šohájek nerozumný,
vzal sem si jablúčko z ručky její,
to jablúčko je kyselé,
a moje srdéčko zarmúcené.

Neber si synečku co kdo dává,
z takových jablúček bolí hlava,
/: hlava bolí, srdce zpívá,
šecko cos’ miloval konec mívá :/