Středoevropský portál české dechovky /  Mitteleuropäisches Portal böhmischer Blasmusik EVROPSKÝ PORTÁL ČESKÉ DECHOVKY
EUROPÄISCHES PORTAL BÖHMISCHER BLASMUSIK
-------- Flags --------
živá tradice v domovině a Evropě -- lebende Tradition in der Heimat und Europa
HUDBA SPOJUJE NÁRODY   Hudba spojuje / Musik verbindet    MUSIK VERBINDET VÖLKER
_ Composer Header _

Skladatel Vladislav Suda slaví 54 / Komponist Vladislav Suda feiert 54

- CZ -


"Nejhezčí pocit zadostiučinění mívám vždy, když lidé mou skladbu upřímně ocení
a zároveň nevědí, že jejím autorem jsem právě já."
- Vladislav Suda

Sektflasche

Následující pojednání je věnováno jihočeskému skladateli Vladislavu Sudovi, který svou skladatelskou, aranžérskou, ale i aktivní činností jako člen kapely aktivně přispívá k tradici české dechovky. Za příznivce české dechovky zde také mohu poděkovat za skladby, kterými Vladislav Suda přispěl  do fondu veřejnosti bezplatně dostupnách skladeb na www.gratisnoty.eu

Tento příspěvek měl být původně zveřejněn včas k 54. narozeninám autora, ale smutné okolnosti v soukromí dovolují zveřejnění s nepatrným zpožděním koncem měsíce.

Nikterak mně nevadí, že Vladislav Suda tento měsíc oslavil své - abych tak řekl - "nekulaté" narozeniny. Jeho všestranné aktivní působení v rámci neustálé propagace české dechovky mnoha způsoby si dle mého zaslouží pozornost již teď. Předesílám (abych prostě nezapoměl uvést později), že jeho skladatelská tvorba nese jasný "jihočeský rukopis". Toto uvádím zejména pro ty, kteří se "rádi" oddávají koníčku srovnávání charakterů české a moravské tvorby.

Václav Suda je velmi příjemný, kolegiální člověk s celou řadou pěkných lidských charakterových vlastností. Jeho okolí jej také tak vnímá. Patrně se bude řídit životním krédem: "Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá" (Německý filosof Immanuel Kant to sice vyjádřil ve svém "kategorickém imperativu" jinými slovy, ale na pragmatickém obsahu to nic nemění.).

U potůčku v malé zahrádce, lidová

hudba Vladislav Suda, text lidový
hraje a zpívá dechová hudba Keramička

Vladislav Suda, mnohými i mnou nazývaný Vláďa, se narodil 16. listopadu 1962 v jihočeském, historicky, kulturně a politicky  významném městě Tábor. Jeho současná domovina je rodinný domek v malé vesničce Čenkov u Malšic, kousek od Tábora, kde  prakticky zde nepřetržitě žije. Původně se svými rodiči, od 23. dubna 1988 tse svou ženou a nyní se svou rodinou.

Hudba byla, již od jeho útlého dětství jaksi vždy nablízku. Jeho děda z matčiny strany, byl činným lidovým hudebníkem. V rodině se zpěvem kultivovala lidová hudba. Tyto okolnosti nezůstaly bez vlivu mladého chlapce na vztah k hudbě. Velmi často to tak bývá. Hudební aktivity jej začaly doprovázet. Během školní docházky spolupůsobil v pěveckém souboru, kde po krátké době - zejména svou obdivuhodnou intonací - začal na sebe upozorňovat. Následovala návštěva Lidové Školy Umění v Táboře. Oblíbil si akordeon, ale z administrativních důvodů mu výuka na tento nástroj nebyla umožněna. Rozhodnout se mohl pro alternativu, klarinet nebo trumpetu. Volba padla na trumpetu a ta jej pak celý životem "dobrodružně" provází. Postupně následovala úspěšná činnost v žákovském orchestru pod vedením pana Karla Vindery.

Velmi zajímavý odstavec života Vladisla Sudy se začíná odvíjet v okamžiku, kdy byl "objeven" dlouholetým kapelníkem dechové hudby "Kosice". Tato kapela hrála ve stylu dneš již ojedinělých, legendárních "Babouků".  Repertoáru pro kapelu nebylo nikdy dost a tak vyvstala přirozená otázka nových aranží pro kapelu. Je třeba poznamenat, že v této době bylo skladeb pro kapelu na trhu mimořádně poskrovnu. Vláďa vstupem do kapely reprezentoval svým věkem "novou krev" a tak mu bylo aranžování bez velkých okolků důvěrně "svěřeno".  Rozhodnutí bylo velmi odvážné, neboť aranžování bylo pro mladého Vláďu hotovou "španělskou vesnicí". Jak se posléze ukázalo, nemohl zprvu této činnosti přijít "na chuť". Situace se ale začala obracet k lepšímu poté, co Vláďa začal navštěvovat hodiny harmonie a kontrapunktu u pana Jiřího Baborského, dvorního aranžéra posádkové hudby Tábor a tak pronikat do skutečných tajů hudby. Dalším studiem si nakonec aranžérství natolik oblíbil, že se jím od této doby zabývá neustále.


Neříkej

hudba J. Strnad, text J. Králová, aranžmá V. Suda
hraje a zpívá dechová hudba Keramička
 

Bechyňský festival, JI plus VS
Josef Ištvánek, Vladislav Suda
na festivalu v Bechyni 2014-08-22

Následovala základní vojenská služba. Vláďa se svými již nabytými hudebními znalostmi úspěšně absolvoval konkurs u Posádkové hudby Tábor. Po služebním přeložení do Klatov si s křídlovkou v baťohu - psala se léta 1981 - 1983 - "odkroutil" tenkrát ještě běžné dva roky vojenské služby. V tomto období mohl nadále nejen plně uplatnit své dosavadní hudební schopnosti, ale především tyto významnou měrou prohloubit a to nejen v oblasti aranžérské, ale také instrumentální.

Počátkem nástupu na vojnu lze i datovat první, možná i nejisté skladatelské pokusy. Jednou se začít musí:-) Po dvouletém intermezzu v podnikové kapele Sezimovo Ústí uzavřel Vladislav Suda 20. dubna 1985 stálé angažmá v prestižní kapele Keramička pod taktovkou Františka Koutenského. V krátké posloupnosti obsadil nejdříve post druhého křídlováka, následně pak křídlováka prvního. V této pozici působil Vláďa v Keramičce až do poloviny roku 1993, Je třeba poznamenat, že se výlučně věnoval trubce. Jeho aranžérské schopnosti nebyly využity z prostého důvodu. Kapela Keramička měla v této době již svého skladatele, aranžéra a tenoristu, kterým nebyl nikdo méně známý než Viliam Béreš. Viliam Béreš svými hudebními schopnostmi pokryl prakticky celou širokou škálu potřeb kapely.

V důsledku velmi závážných zdravotních těžkostí byl Vláďa nucen zanechat původního aktivního muzicírování. Následovala předčasná penze.   K další podstatné změně situace došlo v okamžiku, kdy byl Viliam Béreš služebně přemístěn z Tábora do Prahy. Původní rozepisování Bérešových skladeb, které Vláďa ve svém rekonvalescenčním období obstarával, bylo postupně logicky nahrazeny jeho aranžemi a nyní již vlastní skladatelskou tvorbou.

Protože skladeb stále přibívalo, které se hrály a natáčely, vstoupil Vladislav Suda v dubnu 1995 do Ochranného Svazu Autorského (OSA). V současnosti čítá seznam nahlášených vlastních skladeb a aranží lidových písní slušně přes stovku a přes 40 instrumentačních zpracování pro různé kapely na zakázku.

Klokotský kostelíček

hudba, text Josef Koudelka, aranžmá Vladislav Suda
hraje a zpívá dechová hudba Keramička

Po roční rekonvalescenci naléhal team Keramičky, aby se Vláďa vrátil zpět do sestavy také jako hráč. Tak se také stalo a Vláďa obnovil svou činnost v kapele 14. května 1994 ve zdravotně podmíněné, omezené míře  jako trumpetista v doprovodné sekci. Jako aranžer, skladatel, aktivní hráč  a od roku 2012 v roli manažera působí Vladislav Suda doposud v dechové hudbě Keramička.

Přehledný seznam skladeb a aranží Vladislava Sudy naleznou zájemci na jeho vlastní webové prezentaci.

Keramička
jihočeská dechová hudba Keramička

Můj kraj milovaný

hudba Vladislav Suda, text Vladimír Salčák
hraje a zpívá dechová hudba Keramička

Milý Vláďo, přeji ti do dalších aktivních let nevysychající studnu hudební imaginace, doprovázené potřebou vhodného ztvárnění.
Ať tvé skladby potěší mnoho lidských srdcí.



 

- CZ - Povím vám, proč mám rád dechovou hudbu a proč jsem jí oddaně sloužil: protože jejím základem je dech. Bez dechu není života, dech je tvořivá síla.
Naši dědové a otcové to věděli, a kdo to chce dnes popírat, je sám proti sobě.
Česká dechovka nezahyne, její krásná živá tradice to nedovolí.
-- Ladislav Kubeš st.
- DE - Ich sage ihnen,warum ich Blasmusik liebe und warum ich ihr hingebungsvoll mein ganzes Leben diente: Die Grundlage fúr die Blasmusik ist der Atem.
Ohne Atem gibt es kein Leben, Atem ist Schöpfungskraft. Unsere Opas und Väter wussten dies, und wer das bestreiten will, ist selbst gegen sich.
Die böhmische Blasmusik wird nicht untergehen, ihre schöne Tradition erlaubt es nicht.
--Ladislav Kubeš Sen.