Evropský portál české dechovky / Europäisches Portal böhmischer Blasmusik / European portal of Bohemian brass EVROPSKÝ PORTÁL ČESKÉ DECHOVKY
EUROPÄISCHES PORTAL BÖHMISCHER BLASMUSIK
EUROPEAN PORTAL of BOHEMIAN BRASS MUSIC
 
-------- Vlajky --------
živá tradice v domovině a Evropě --- living tradition in home and Europe --- lebende Tradition in der Heimat und Europa
HUDBA SPOJUJE NÁRODY   Hudba spojuje / Musik verbindet   MUSIC BINDS NATIONS   Hudba spojuje / Musik verbindet   MUSIK VERBINDET VÖLKER
 

1. Festival Zbořilovy Milotice



- CZ -

  Po půlnoci jsem se vrátil - cestou domů doprovázen velmi silným deštěm - z 1. festivalu dechových hudeb Zbořilovy Milotice, který se konal dne 19. června v levém křídle Milotického zámku za účasti kapel Miločanka, Jižani, Drietomanka a hostující Mistříňanky. Fotografie budou k dispozici během pondělního odpoledne. Také v krátkosti mé dojmy shrnu později. Z mé perspektivy se festival velmi vydařil.


Fotky z festivalu se nachází ve fotoalbu.

Videoáznam kapel Miločanka, Jižani, Drietomanka a Mistříňanka  se nachází ve videoalbu.


Založení tohoto festivalu souvisí s mimořádnými zásluhami pana Zbořila, rodáka z Milotic, který věnoval svůj život péči a propagaci dechové hudby a aktivně se přičinil o výchovu hudebního dorostu, ke kterému patřili i kluci Pavlušovi. Založení festivalu je akt poděkování ze strany Pavlušů za jeich životní hudební směrování a vztah k žitým tradicím. Proto je zakladatelem a hostitelem festivalu dechová hudba Mistříňanka, kterou bychom dnes bez zmíněného vývoje patrně neměli.

Foto vpravo: Kluci Pavlušovi, Antonín a František, odchovanci pana Zbořila

Zde několik mých dojmů z festivalu. Do Milotic jsem přijel úmyslně o něco dříve, asi půl hodky před festivalem, začínajícím v 16 hodin. Byl jsem ale značně překvapen neočekávaným počtem aut, která zaplnila nejen zámecké parkoviště, ale i  velikánský kus přilehlé louky. Aha, o návštěvníky nebude nouze, blesklo mně hlavou. A taky že ano. Mistříňanka očekávala sice slušnou návštěvnost, dechových fandů přišlo ale značně více, než se odhadovalo.

S odstupem největší festivalový přínos "zajistil" Antonín Pavluš, když v rozhovoru se mnou tvrdil, že "udajně" pršet nebude, ač tomu vše nasvědčovalo. Myslel jsem si, nuž domácí, bude znát a vědět. Festival se konal v levém zámeckém křídle a to "pod širým nebem", což je vždy značné riziko, rozhodující zpravidla o úspěchu / neúspěchu takového festivalového "podujatia", jak by řekli naši slovenští sousedi. Antonín měl pravdu, pršet začalo až poté, co bylo prostranství zcela vyklizeno aá do poslední lavičky. Při mém odjezdu začalo slušně pršet a než jsem dorazil ke státní hranici, lilo pak neuvěřitelně o závod celou cestu až domů.

Festival byl pro mě vítanou příležitostí setkat se s celou řadou přátel "stejné krevní skupiny" a zvědět kdejaký detail z osobního života muzikantů, změn v obsazení kapel, což je vždy zajímavé dostat z první ruky. Naskytla se také možnost osobně poznat přítomného Josefa Dofka, dle mého mínění jednoho z předních současných textařů, kterému jsem již nejméne dva roky "vyhrožoval" návštěvou v jeho domicilu:-) Jak rychle čas běží jsem si opět uvědomil, když mě syn Jara Múdreho, kapelníka Drietomanky,  "přesvědčoval", "že už ma seděm liet". Naposledy jsem jej viděl spícího v kočárku během mé návštěvy Drietomského festivalu dychových hudieb. Radost jsem rovněž měl se setkání s Pavlem Jechem, který "on fly" nyní  zastupuje - zpěvem i moderací - svého zaneprázdněného bratra Luboše u dechové hudby Jižani.  Jen mimochodem jsem si uvědomil jednu zásadní věc: Čím stabilnější obsazení, tím dlouhodobě stabilnější výkony kapel. Zde se ale jedná jistě o nejtvrdší očíšek, s kterým mají kapely zpravidla co do činění. S ohledem na ozvučení by se dalo do budoucna patrně ledacos zlepšit (koncentrace, pozornost).

Osobně jsem z festivalu odjížděl s velmi dobrým pocitem, neboť mě Mistříňanka nikdy nezklamala. Poděkování Františku Pavlušovi za osobní pozvání a volný vstup.

Viz. také Jubileum / Jubiläum - Růženka Dobešová 70


Anniversary August 2014 - Václav Vačkář

- CZ -


V měsíci srpnu  2014 vzpomeneme 123. výročí od narození Václava Vačkáře, skladatele a velmi angažovaného organizátora hudebního života s vyjímečným postavením: V hudební oblasti byl nazýván "náš táta".

Metoděj Prajka 23 Jahre alt
Václav Vačkář
1881-08-12, Dobřejovice
1954-02-04, Praha

Sen lásky


hudba Václav Vačkář
text Franta Vojan
hraje
Pražský šraml
kapelník Martin Cingoš
záznam z roku 1944
Esta 4665A


notové vydání

Probuzení ("Aufwachen") /
Gruß an Böhmen


hudba Václav Vačkář
hraje
občanská kapela Tramin z Tirol
u příležitosti ročně se pořádajícího
Bauernsonntag 2012
pod taktovkou
Prof. Norberta Rabansera
(pozoruhodná nahrávka live)

Václav Vačkář byl sice nejprve skladatelem samoukem, postupně se ale osvojil patřičné vzdělání u Vojtěcha Říhovského a Jaroslava Křičky. Hodiny hry na housle
dostával od pana učitele Josefa Švejchy v Čestlicích, vyučovací hodiny hry na křídlovku u pana Františka Freislebena z Modletic.

Své hudební působení začal jako elév u hudby 45. pěšího pluku v Přemyšlu, nezůstal však dlouho. Jako sólista putoval pak s kapelou Josefa Schwarze po Rusku, hrál v městské hudbě v Dalmácii, v moravských Boskovicích, v divadelním orchestru v Krakově, až se natrvalo usídlil v Praze. Hrával postupně jako houslista a trumpetista v České filharmonii, v orchestru Vinohradského divadla, v Šakově filharmonii a také v některých pražských kinech kinech.

Ze zdravotních důvodů (ušní choroba) byl ale Václav Vačkář nucen své angažmá jako hráč ukončit. Věnoval se proto ve zvýšené míře komponování a organizaci v hudební oblasti.

Vačkář patřil k zakládajícím členům Ochranného Svazu Autorského, OSA. Dostalo se mu řady uznání, mimo jiné titul čestný občan Zbiroha a rodných Dobřejovic. Obě obce byly zvěčněny
v jeho skladbách Dobřejovická a Vzpomínka na Zbiroh., Vačkářovy skladby se vyznařují nezaměnitelným rukopisem a těší se neustále velké oblibě.

Viz. také
Skladatel Václav Vačkář / Komponist Václav Vačkář