Středoevropský portál české dechovky /  Mitteleuropäisches Portal böhmischer Blasmusik EVROPSKÝ PORTÁL ČESKÉ DECHOVKY
EUROPÄISCHES PORTAL BÖHMISCHER BLASMUSIK
-------- Flags --------
živá tradice v domovině a Evropě -- lebende Tradition in der Heimat und Europa
HUDBA SPOJUJE NÁRODY   Hudba spojuje / Musik verbindet    MUSIK VERBINDET VÖLKER

Střípky z 50. Festivalu dechových hudeb Ratíškovice / Splitter vom 50. Blasmusikfestival Ratíškovice

- CZ -




Vzpomínka na Josefa Nováka

Vzpomínka na spoluzakladatele Festivalu dechových hudeb v Ratíškovicích a
dlouholetého vychovatele mladých muzikantů pana Josefa Nováka, s kterým se hudební komunita Moravy
rozloučila 15. května 2018 na Ratíškovském hřbitově.
Kvitek100x100


V neděli 8. července 2018 jsem opět, po delší přestávce, podnikl "výlet za dechovkou" do moravského regionu, kde se dechovka stále těší velké oblibě. Na programu byla návštěva tradičního Ratíškovského festivalu dechových hudeb, který tentokráte slavil úctyhodný, jubilejní 50. ročník své existence. Počasí v "Raťkách", jak domácí název obce obvykle zkracují, bylo téměř výjimečně perfektní, průběh festivalu tentokráte nebyl nepřízní počasí nikterak "kalen" .

IMG 7981Dopolední i odpolední část programu byla zahájena znělkou festivalu.
<< Vlevo na sníku Dagmar Bělíková, moderrátorka dopolední části festivalu.

Celodenní program byl rozdělen na dopolední a odpolední část. V dopoledním segmentu vystoupily kapely Muťěňané-Čejkovjané, hostující Holanďanka z Holandska, Mladá Muzika Šardice, Svatobořanka, Bludověnka a domácí Veselá Muzika Ratíškovice. V odpoledním programu vystoupily již "ostřílené" kapely  Mistříňanka, Stříbrňanka, Vlčnovjanka, Moravanka, Drietomanka a na závěr festivalu  sestava Dolanky z Ratíškovic v identickém obsazení z let předchozích (Dolanka v roce 2010 na tehdejším festivalu oficiálně ukončila svou činnost, viz také dolanka.dechovka.eu). Dopolední program byl slovem opravdu velmi vkusně a sympaticky doprovázen Dagmar Bělíkovou, odpolední část pak rutinovaným moderátorem Karlem Hegnerem.

Není mým úmyslem rozebírat blíže hudební podání jednotlivých kapel. To je věc vkusu každého fanouška české dechovky. Mohu ale s klidným svědomím poznamenat, že byla posluchačům festivalu nabídnuta lidová hudba na velmi vysoké úrovni, jak v dopolední, tak odpolední části. V dopolední části na mne ovšem mimořádně zapůsobilo vystoupení dorostu Muťěňané-Čejkovjané pod dlouholetým vedením angažovaného Jaroslava Nováka, která se bezesporu ve srovnání s léty předchozími nápadně zlepšila. Stejného dojmu jsem nabyl u Veselé muziky Ratíškovice a k tomu citlivé podání Bludověnky a jejich "opečovaného" soudu. Za zmínku stojí i poznámka Antonína Pavluše, vedle kterého jsem chvíli seděl během vystopení Holanďanky. Cituji: "Na to, že jsou to inostránci, tak hrají výborně". Reagoval jsem pouze souhlasně přikývnutím, protože při natáční si do toho nemluvím.

K odpoledním formacím není co dodat. Vesměs se jedná o dechové hudby z velké "výkladní skříně", kultivující starou tradici. Prostě zkušení amatéři v "profesionálním rouchu". A přeci si z odpoledního programu dovolím poukázat na jednou výjimkou, týkající se sestavy členů dřívější Dolanky. Někdo (zapomněl jsem se dotázat KDO) měl geniální nápad, přemluvit tuto "neexistující kapelu" k "vystoupení po letech" a tím přispět ke "zpestření festivalu". To se mimořádně povedlo, neboť přednes kapely byl téměř identický jako před pěknou řádkou let. A to vše, jak mně bylo sděleno, asi po třech přípravných zkouškách. Musím zcela otevřeně doznat, že se mně až zatajil dech a zvlhly oči při přednesu "Ty moravské lúky", hudby a textu Slávka Smišovského, kterého jsem navštěvoval a dost dobře znal. Já nepociťoval žádný rozdíl mezi současným festivalovým přednesem a CD záznamem z let předchozích. Ani v nuancích. Skladba se nachází na CR "20 let: Dolanka - Muzikanti z Ratíškovic". Z doprovodného textu Stanislava Pěnčíka cituji jeho krásná úvodní slova:
"Jsou mísra na české a moravské mapě, která muzikou přímo voní. ..."

A to byla parta "Dolanky" před jejich výstupem naplněna značnými obavami "jak to vůbec dopadne", což mně zpěvačky po vystoupení doznaly. Mému "posudku" nnechtěly vůbec věřit. Musím jen doplnit, že Dolanka spolu s Mistříňankou patřily vždy ke kapelám, které mne hluboce oslovovaly.

K velmi vítaným a milým překvapením ze strany účinkujících jistě patří křehký hudební dorost. který vystoupení kapel vždy obohatí o novou "dimenzi". Tentokráte to byl zpěvácký přírůstek tříletého Adriána rodiny Moniky (zpěvařka) a Jána (tenor) Múdrých z Drietomanky a rodiny Horkých ze Stříbrňanky. Adrán sklidil za svůj okouzlující zpěv nějen bouřlivý potlesk publika, ale také velkého medvěda:-)  (viz také videa).

Festival byl ukončen závěrečným kozertem všech zúčastněných kapel (jak někteří říkají "monsterkoncertem", což je  v českém jazyce - dle mého - přímo ohyzdný výraz). Dirigoval Petr Voříšek z "Dolanky" a měl také být dirigován Josefem Ištvánkem. Josef Ištvánek nebyl ze zdravotních důvodů přítomen a tak převzal taktovku Antonín Pavluš.

Závěrem stojí jistě za zmínku pár slov na téma návštěvnost festivalu. Dalo by se říci, že se zde nikdo nedržel obvyklé "akademické čtvrthodinky" s ohledem na pozdní příchod. V Ratíškovicích platí zjevně "dechovácká dvouhodinka". Festival začal v 10 hodin. Teprve poté se tribuna fotbalového klubu Baník Ratíškovice začala poznenáhlu naplňovat. Po dvou hodinách byla pak zcela obsazena, včetně řady přistavěných lavic před tribunou. Návštěvnost festivalu, konservativně viděno, nijak nenasvědčovalo tzv. "úpadku zájmu" o dechovou hudbu. Já měl dokonce dojem, že na festival přišlo více lidí, než v letech předchozích. Tendence stoupající?

Na začátku odpoledního programu byl pokřtěn nový kalendář "Dechové orchestry / Blaskapellen 2019", který vydává Václav Hlaváček. Protože Vašek s jedním exemplářem myslel i na mne, je slušné za věnování poděkovat.
Kvitek100x100- Fotky a všechna videa se nachází v albu.


.

Anniversary June 2014 - Jindřich Praveček

- CZ -


V měsíci červnu vzpomeneme den narození Jindřicha Pravečka, všestranného hudebníka, dirigenta, pedagoga, skladatele, který celý svůj život s láskou zasvětil české hudbě.

Jindřich Praveček
Jindřich Praveček
1909-06-28, Výprachtice
2000-02-11, Pardubice

Rodný kraj, předehra


hudba Jindřich Praveček
hraje Dechový orchestr mladých
ZUŠ Jeseník
jako povinnou skladbu na
mezinárodní soutěži velkých dechových orchestrů v Ostravě 2009-10-16

Jindřich Praveček byl v české hudbě po dobu svého velmi činnorodého života významný hudební skladatel a dirigent, zkušený pedagog vojenských a civilních odborných vysokých škol, umělecký poradce, člen a předseda porot festivalů a soutěží velkých dechových orchestrů doma i v zahraničí.

Významně ovlivnil vývoj české koncertní dechové hudby. Zanechal jako autor mnoho rozsáhlých prací o dechových orchestrech a jejich instrumentaci. Složil 159 opusů. Inspiraci nalézal především v české lidové hudbě. Jeho jméno nese pravidelný festival dechových hudeb "Pravečkův Lanškroun", jehož byl pravidelným hostem. Město Lanškroun udělilo Jindřichu Pravečkovi titul "Čestný občan Lanškrouna".

V roce 1956 byl Jindřich Praveček požádán tehdejší známou továrnou na výrobu hudebních nástrojů AMATI Kraslice, aby se ujal uměleckého vedení továrního orchestru. Přes veškeré nesnáze funkci přijal. Po letech usilovné a trpělivé práce dovedl toto amatérské těleso spolu s dirigentem Karlem Hájkem na vysokou úroveň, což se odrazilo v mnoha soutěžních prvenstvích doma a v zahraničí (Amati Kraslice byl první vítěz tenkrát ještě velmi prestižní "Zlaté křídlovky").

Jindřich Praveček působil ale také jako hostující dirigent u špičkových domácích dechových orchestrů, byl členem porot při soutěžích doma i v zahraničí. Stál u zrodu mnoha festivalů dechových hudeb a pravidelně se jich účastnil. Od Kmochova Kolína, přes Koletovu Rtyni až po svůj nejmilejší Pravečkův Lanškroun.

Jindřich Praveček měl mimořádné pochopení pro řadové muzikanty a měl k nim hezký přístup. Proto ho prostí amatéřští muzikanti měli vemi rádi a velmi si ho vážili. Byl mezi nimi vždy vítán.

Jindřich Praveček zaujímá významné místo mezi  osobnostmi české koncertní dechové hudby. Jeho osobitý skladatelský rukopis je nezaměnitelný. Právě tak jeho cit pro národní intonaci, vroucí melodičnost a mistrovskou instrumentaci.

Byl dirigentem s neomylným absolutním sluchem, s přehledným gestem, přirozenou autoritou a vlídným humorem. Byl také znám jako zkušený pedagog a přísný, ale vždy spravedlivý porotce.

Vyzařoval nezlomnou vírou ve vlastní síly a přesvědčení o správně zvolené životní cestě. Dožil se úctyhodných 90ti let.