VIENNA -
"QuasiDechovky" / "QuasiBöhmischen"
- Details
- Written by: Antonín
- Category: Reflexions
CZECH
GERMAN
QuasiDechovka. Tento pojem jste ještě neslyšeli? Není divu, protože jej zrovna zavádím.
Jedná se o dechovku, která se od tradiční dechovky odlišuje několika pozoruhodnými prvky. Přitom v mých dalších üvahách záměrně neberu v potaz dechovou hudbu Babouci, která, jak známo, je jednu z prvních, i nadále neúnavně aktivních, původních českých dechovek, mající velmi silné zázemí příznivců ve svém jihočeském regionu.
Po nejrůznějších úvahách jsem dospěl k závěru, že by tento výraz mohl být docela přiléhavý. A to pro zjevy, kterých jsem si u některých kapel doposud všiml během jejich vystoupení. V souvislosti s kapelami snad nemusím zvláště zdůrazňovat, že mám na mysli celé evropské zeměpisné spektrum. Naskýtá se otázka, zda-li má nový výraz vůbec opodstatnění. Myslím si, že ano. Tématice s tímto obsahem se tedy hodlám v tomto příspěvku věnovat.
Návštěvníci vystoupení dechovek si toho jistě již dávno všimli. Kapely to zpravidla také ví, takže ponechme jména a názvy diskrétně stranou. Ovšem co by kapely pro diváckou obec a pro svou popularitu nebyly sto neudělat?
Psychologie zde hraje nemalou roli. V "receptu úspěšného vystoupení" by především neměla chybět "TRAUMatující" komponenta a sice ve spojitosti s pojmy jako jsou "sen, zdání, iluze, klam, přání, pohádka, kouzelno" etc. což lze snado do němčiny vhodně přelořit pojmem "Traum", vše pojmy z okruhu "TRAUMat". Tím jsme se dostali k důležité slibné ingredienci, přičemž není podstatné, v jaké souvislosti ji uvedeme. Víme totiž, že jde o psychologii.
Uvedu tedy - zcela nesystematicky - několik takových vhodných příkladů, které se vnucují: "Kouzelná dechovka", "Valčíkový sen", "Kouzelná polka", "Iluze lásky", "Pražská pohádka", "Český sen trumpety" a mnoho dalších.
Přitom je zcela nepodstatné v které formě tyto pojmy použijete, ve skladbě, v názvu kapely, v události a pod.
Když už jsme "kaopli" o německý pojem "TRAUM": Není od věci se zmínit o sousedském pojmu "ALPTRAUM", což znamená "hrůza, hrozný sen". Vlastně jsem jeden dost známý titul zcela přehlédl, "Český sen", který osobně vedu pod názvem "Český vtip", protože na něm a v něm není ale vůbec nic, co by evokovalo byť i zdánlivě, českou dechovku. Názvy skladeb patří do kategorie "kouř a dým", každý si může zvolit cokoliv "bez ztrát" a bez ohledu na vložený záměr. Dle mého cítění by byl místo "Český sen" asi název skladby "Pochodová polka č.33" vhodnější, což by ale nyní už vedlo k digitálnímu zmatku na mnoha serverech.
Dle mého občasného pozorování lze tedy hovořit o jakémsi - spše promyšleném - "obohacení" výstupu dechovky o prvky z oblasti "šoubyznysu" a psychologie. Přibývá ovšem zjevů, kde dechové skupiny mají zjevně sklon k interpretaci dechového vystoupení "blíže k divadlu" (někdy až "kašpárkovému"). Přitom se projevují zváštnosti, které nelze přehlédnout. Zde uvedu jen některé, obzvláště se odchylující od "důstojného" kulturního přednesu.
Důstojného přednesu s ohledem na publikum, vžité tradice, kulturní rámec, autory hudy a textu, etc..
Nísledující výčet není z daleka úplný:
+) Často se stává, že dechové skupiny samy hojně animují publikum k potlesku (i na stolech s jídlem), místo aby kvalitou a originalitou svého vystoupení vyvolaly situaci, kdy publikum intenzitu přednesu a tudíž své nadšení z celkového projevu prostě nemůže ocenit jinak než spontáním potleskem.
+) Pozoruhodným zjevem také bývá, že se nezřítka interpretuje vystoupení jako vhodná příležitost ukázat, co kapela všecho "umí" (zejména jak dovede "hatýrovat s nástroji", jak rychle dovede ovládat "klapky" a jak vysoko dovede "dohnat" tony), což s hudbou, jakoukoliv hudbou, naprosto vůbec nesouvisí (zajímavé pouze pro opraváře nástrojů), dle mého Motta:
"Hudba není výsledkem manipulace s nástroji, ale citů do nich vložených"
+) Rovněž lze sledovat nejrůznější podiová cvičení, řekněme ze sportovních i jiných disziplín, kdy "muzikanti-nástrojáři" chodí spěšně sem a tam a z jakéhosi důvodu poskakují a někdy pohybem zadní části těla - zdá se - jakoby imitovali tanečníky z e(x | r)otických koutú.Sám si kolikrát kladu otázku, zda-li to nesouvisí se skutečností, že přednes je často ochuzen o zpěv ("obsah") To
by mohlo vést tendenčně k chování, které jsem v několika bodech právě uvedl.. Čert ví, jestli se snad nebude jednat o nějakou "výpň".
Jen pro dokreslení. V úvodu jsem se zmínil o "Baboucích". Představte si, jakou by způsobili reakci u jihočeských fanoušků, kdyby kapelník klarinetista začal "bezdůvodně" poskakovat mezi ostatními kolegy, tubista neustále vrtěl zadkem a bubeník Zdeněk Voráč, zároveň redaktor Českého rozhlasu, sekce České Budějovice (viz. Dechovkoviny) by občas spadl pod buben. Přítomné děti by jistě měli švandu, jásaly by a asi se smíchy dusily. Já vím, oni takový clip nikdy nenatočit nehodlají. My víme také proč: Odhodili by tím jedním rázem dechovku coby "rodinné česko-moravsko-slovenské stříbro" na smetiště dějin. A to se jistě nikdy nestane.
No a tak na stránkách www.dechostock.eu :== www.dechovka.eu nyní "trochu" jinak.
Dechová hudba Veselka Ladislava Kubeše
Ve věku 77 let zemřel 1. června 2020 zpěvák Milan Černohouz
„Je těžké smířit se s tím, že nám Milan už nikdy naživo nezazpívá. Jeho nezaměnitelný hlas byl a vždycky bude neodmyslitelně spojen s Veselkou. Vždyť s námi zpíval celých 40 let! Prožili jsme spolu mnoho krásných chvil a dosáhli mnoha významných úspěchů.“
„Je těžké smířit se s tím, že nám Milan už nikdy naživo nezazpívá. Jeho nezaměnitelný hlas byl a vždycky bude neodmyslitelně spojen s Veselkou. Vždyť s námi zpíval celých 40 let! Prožili jsme spolu mnoho krásných chvil a dosáhli mnoha významných úspěchů.“
kapelník Veselky Ladislav Kubeš
A se slovy Ladislava Kubeše spolu cítí i celá česká dechovková komunita
A se slovy Ladislava Kubeše spolu cítí i celá česká dechovková komunita
Haben Sie diesen Begriff noch nie gehört? Kein Wunder, denn ich führe es gerade ein.
Hierbei handelt es sich um eine Blaskapelle, die sich in mehreren bemerkenswerten Merkmalen von der traditionellen Blaskapelle unterscheidet. Ich berücksichtige jedoch nicht die südböhmische Blaskapelle Babouci, die bekanntermaßen eine der ersten, immer noch unermüdlich aktiven, ursprünglichen tschechischen Blaskapellen mit einer sehr starken Unterstützerbasis in der südböhmischen Region ist.
Nach langem Überlegen bin ich zu dem Schluss gekommen, dass dieser Ausdruck durchaus passend sein könnte. Und zwar wegen der Besonderheiten, die mir bisher bei manchen Bands bei ihren Auftritten aufgefallen sind. In diesem Zusammenhang muss ich vielleicht nicht betonen, dass ich das gesamte europäische geografische Spektrum im Sinn habe. Für mich stellt sich nun die Frage, ob der neue Ausdruck überhaupt eine Berechtigung haben könnte. Ich denke ja. Daher möchte ich mit diesem Inhalt in diesem Beitrag auf das Thema eingehen.
Vielen Blasmusikbesucheren dürfte das schon längst aufgefallen sein. Den Bands ist es oft auch bewusst, also lassen wir die Namen und konkreten Titel dezent beiseite. Aber was würden Bands nicht für ihr Publikum und ihre "Popularität" alles tun?
Dabei spielt die Psychologie eine große Rolle. Dem „Rezept für einen gelungenen Auftritt“ sollte vor allem eine „TRAUMatisierende“ Komponente nicht fehlen, und zwar insbesondere mit "Traum" und verwandten Begriffen wie „Schein, Illusion, Wahn, Wunsch, Märchen, Magie“ etc. Der Begriff „Traum“, hat auch im Böhmischen ähnliche Konotationen und lässt sich ins Deutsch leicht übersetzen.
Grob gesagt, handelt es sich um Begriffe aus dem weiten Bereich der „TRAUMata“. Dies bringt uns zu einer wichtigen, vielversprechenden Zutat, die - ob bewusst oder unbewusst - gerne berücksichtigt wird. Dabei spielt es vordergründig keine Rolle, in welchem Kontext sie erwähnt oder zur Anwendung kommt. Psychologie in unserer Gegenwart nimmt eine prominente Rolle ein. Sie kommt als "unsichtbares Machtmittel" in unserer Gegenwart in vielen Bereichen des gesellschaftlichen Lebens zur Anwendung.
In diesem Zusammenhang mögen einige Beispiele angeführt werden, die die "TRAUMvortellungen" beim Publikum fördern könnten:
„Traumböhmische“, „Waltzertraum“, „Traumpolka“, „Traumliebe“, „Liebestraum“, „Prager Traum“, „Traum Prag“, „Böhmischer Trumpetentraum“ und viele, viele andere. Dabei ist es - wie gesagt - völlig unerheblich, in welcher Form man diese Begriffe verwendet, in einem Song, im Namen einer Blaskapelle, bei einer Veranstaltung u.d.g.m.
Apropos der deutsche Begriff „TRAUM“: Es ist nicht gänzlich unangebracht, den benachbarten Begriff „ALPTRAUM“ auch zu erwähnen, der „Horror*, mitunter auch "schrecklicher Traum“ (TRAUMa) bedeutet.
Un nun nach all den Überlegungen: Was soll ich nun, rein persönlich, mit einem Titel „Böhmischer Traum“ eigentlich anfangen?? Denn die Bezeichnung evoziert in mir erstens überhaupt nichts "Böhmisches" und beim "Traum" tritt ein Mischmasch von Bildern in Erscheinung, die bereits erwähnt worden sind, inklusive "Alptraum". Für mich somit garantiert eine Situation, die "TRAUMa" hervorruft. Wenn ein Titel "Marchpolka Nr. 33" gewählt worden wäre, würden vermutlich andere Empfindungen aufkommen. Freilich, ganz spontan kam mir der Blitzgedanke, der Titel "Böhmischer Witz" wäre angemessener.
Freilich, die Wahl der verschiedenen Namen (Kapellenezeichnung, Stücktitel, Veranstaltungsbezeichnungen etc.) gehören in die generische Kategorie „Schall und Rauch“. Demnach kann jeder unabhängig, nach "Lust und Laune" Bezeichnungen wählen, die seinen/ihren Vorstellungen (und Absichten) genügen.
Nun eine andere Facete, ein anderer Betrachtungswinkel.
Meiner Beobachtung nach drängt sich immer deutlicher ein Phänomen in den Vordergrund, dass eine Blasmusikveranstaltung weniger eine "kulturelle"-, vielmehr "showbusiness"-artige Züge annimmt. Dabei kommen Erscheinungen zum Ausdruck, bei denen machen sich Tendenzen bemerkbar,
den Auftritt zu einer "theatralischen" Form ausartet (leicht überzeichnet hat man gelegetlich mit "Kasperlschow" zu tun). Dabei treten paar Besonderheiten in Erscheinung, die nicht übersehen werden können. Hier mögen nur einige erwähnt werden, die von der "traditionellen" böhmischen Präsentation abweichen, wobei "traditionell" bedeutet in diesem Zusammenhang: Beachtung/Würdigung des Publikums, der Autoren, des Kulturevents, Veranstaltungsrahmens u.v.m.:
Hier nur einige Punkte (die Aufstellung natürlich unvollständig):
+) Es kommt oft vor, dass Blaskapellen dazu neigen, das Publikum "zur Auftrittsbewertung" / zum Applaus zu animieren
(Aplaus an Tischen voll mit Essen/Getränken gerne gesehen).
Die Alternative wäre, mit der Qualität und Originalität des Auftritts eine Situation zu schaffen, in der das Publikum
den Augenblick spontan selbst wählt, wann die Erlebnisintensität der Darbietung/"Leistung" zu honorieren.
+) Zu einem weiteren bemerkenswerten Phänomen gehört, dass der Auftritt oft zu einer Show im "Instrumentenhantieren" abgleitet,
sozusagen "was die Kapelle oder der Einzelne alles kann“. Das hat meistens mit Musik nichts zu tun (für Instrumentenbauer aber durchaus von Bedeutung). Dazu mein Motto:
„Musik ist nicht das Ergebnis der Manipulation von Instrumenten, sondern der in diese übertragenen Gefühle und Gemützustände“
+) Man kann oft auch alle Arten von "Podiumsübungen" beobachten, etwa aus dem Sport und anderen Disziplinen, wenn „Musiker-Instrumentalisten“ eilig hier und da laufen und aus irgendeinem Grund springen. Ja, manchmal - das scheint beliebt zu sein - bewegen sie thytmisch mit dem hintern Körperteil als Tänzer aus e(x | r)otischen Gegenden.
Ich frage mich oft, ob das alles mitunter nicht damit zusammenhängt, dass der Aufführung ein "roter Faden/Inhalt", vermutlich der Gesang, fehlt. Thja, eine Vermutung.
Hier ergänzend noch ein kleiner Mosaikstein zum davor entworfenen Bild.
Am Anfang erwähnte ich die südböhmische Blaskapelle „Babouci“. Stellt euch eimal die Reaktion der südböhmischen Fans vor, wenn der Bandleader, zugleich der Klarinettist, „ohne sichtlichen Grund" unter anderen Kollegen am Podium herumhüpfte, der Tubist ständig mit dem Hintern wackelte und der Schlagzeuger Zdeněk Voráč, gleichzeitig Redakteur des Tschechischen Rundfunks, Sektion České Budějovice (siehe Dechovkoviny), manchmal unter die Trommel fiel. Die anwesenden Kinder hätten sicherlich ihren Riesenspaß an der Show gehabt: Sie hätten gejubelt und wären wahrscheinlich vor Lachen erstickt gewesen. Ich weiß, diese Partie wird es niemals vorhaben, so einen Clip zu drehen. Wir wissen auch warum: Damit würden sie nämlich die böhmische Blasmusik als „tschechisch-mährisch-slowakisches Familiensilber“ in den Mülleimer der Geschichte werfen. Und das werde ich sicherlich nie erleben.
Nun ja, auf dieser Website www.dechovka.eu "ist gleich" (auch) www.dechostock.eu jetzt „eine andere" Kost.
Dechová hudba Veselka Ladislava Kubeše
Der Sänger Milan Černohouz verstarb am 1. Juni 2020 im Alter von 77 Jahren.
"Es ist schwer sich damit abzufiden, dass uns Milan nicht mehr lebend singen wird. Seine unverwechselbare Stimme war immer und bleibt für immer untrennbar mit Blaskapelle Veselka verknüpft. Denn mit uns sang er die ganzen 40 Jahre. Wir erlebten miteinander viele unvergesschliche Augenblicke und erreichten sehr viele bedeutende Erfolge"
kapelník Veselky Ladislav Kubeš
Das Empfinden von Ladislav Kubeš teilt die ganze böhmische Blasmusik-Kommunity.
Hody bez dechovky? Kdeže, nemyslitelné! / Hody ohne Blasmusik? Wie denn, undenkbar!
- Details
- Written by: Antonín
- Parent Category: Stories
- Category: Folklore
Hody v Brumovicích 2023
(jižní Morava, západně od Kyjova / Südmähren, westlich von Kyjov)
(jižní Morava, západně od Kyjova / Südmähren, westlich von Kyjov)
Audio-Übersetung böhmischer Lieder in Text anderer Sprachen / Hlasový překlad českých písní do textu jiných jazyků
- Details
- Written by: Antonín
- Category: Reflexions
GERMAN
CZECH
"Zu Hause habe ich inteligentes Holz. Es brennt ohne mein Zutun."
- Antonín
Links im Bild: "Künstliche Intelligenz-Liebe"
Der Begriff künstliche Intelligenz /Artificial Intelligence / Umělá Intelligence zieht sich wie ein roter Faden durch die Publikationenlandschaft. Gemeint sind mit dem Begriff in der Tat regelbasierte Systeme, oft auch zuteffender Expertensysteme genannt, die in bestimten Grenzen selbst adaptiv sein können.
Eines aber gleich vorweggenommen: Diese Systeme sind keineswegs in der Lage, völlig neue Ideen mit "Hand und Fuss" zu erfinden, seelisch zu empfinden, dabach zu entscheiden und handeln, mit Ituition, Gefühlen umzugehen und vieles andere mehr. Das ist nur der menschlichen Intelligenz vorbehalten.
Die Verwendung des Begriffes "intelligent" ist in diesem Zusammenhang ein blanker Unsinn. Wir leben längst in einer Orwellschen Zeit der schamlosen, manipulativen Umdeutung eingebürgerter Begriffe. Zu diesem Thema wäre natürlich viel mehr zu sagen. Es is hier aber kein "Schwerpunkt".
Ich beschränke mich hier auf ein scheinbar harmloses Beispiel,. Ja, gewiss, aus dem Bereich der böhmischen Blasmusik:-)
Ich wollte einfach wissen, wie weit die derzeitige technologische Entwicklung auf dem Gebiet der Audio-Sprachübersetzung gekommen ist. (Während meines Informatik-Studiums an der TU Wien habe ich seinerzeit einen beachtlichen Aufwand getrieben, um in die Welt der "künstlichen Intelligenz" vorzudringen.)
Es wäre ja für viele Blasmusikfans eine Supersache, böhmische Audio-Lieder in eine andere Sprache zu übersetzen. Es gibt garantiert viele Fans, die des Böhmischen nicht mächtig sind und trotztem gerne den Inhalt der böhmischen Lieder, wenn nicht genau, so zumindest ungefähr, grob entdecken könnten.
Diese Idee hat mich veranlasst, die technologische Ecke ein wenig zu beleuchten. Und siehe da, es gibt Dienste, die eine "Voice-Translation" anbieten. Jene Dienste, die fúr die Übersetzung qualifizierte Menschen einsetzen (und in der Regel das Vorhandensein eines Bankkontos voraussetzen), habe ich aus meinen Überlegungen von vornherein herausgenommen. Mein Interesse konzentrierte sich auf technologie-bezogene Audio-Sprachübersetzung. Die kommt scheinbar ohne die Anwendung der kurz erwähnten, sogenannten "künstlichen Intelligenz" nicht weiter.
Los get es. Voller Erwartung habe ich sorgfältig ein liebes, böhmisches Lied ausgesucht, der nicht nut in Hinblick auf Aufnahmetechnik, sondern vor allem in sprachlicher Hinsicht perfekt veständlich und artikuliert war. Und der Ausgang dieses Experimentes?? Das System lieferte einen perfekten Unsinn von Anfang bis Ende.
Viele von euch wissen, dass bei der Sprach-Übersetzung die Grammatik im Vergleich zu Semantik und Pragmatik eher eine untergeordnete Rolle spielt. Den Versuch zu wagen, ein Lied in eine andere Sprache (Iin der Tat in eine andere Denk-, Gefühl-, Empfindungs-Welt) zu übersetzen, erfordet vor allem fundierte Kenntnis der Semantik und Pragmatik BEIDER Welten, um die Inhalte, Gefühle, Gemützustende, Ereignisrahmen etc. in adäquater Form rüber zu bringen.
Thja: Den nächsten Versuch starte ich etwa in 1000 Jahren mit der Hoffnung, dass es bis dahin gelingt, die hübsche Vielfalt von Hürden zu überwinden.
Es ist für mich nicht leicht nachvollziebar, dass doch viele Menschen den Unterschied zwischen Realität, Pseudorealität und Virtualität nicht klar wahrnehmen, die sich alle In unserer Gegenwart deutlich manifestien. Alle drei Welten sind für den Menschen doch von Bedeutung, keine Frage.
Hinterm sanften, friedlichen Fluss Morava / Za tichú Moravú
Musik Blahoslav Smišovský, Text Schriftsteller František Kožík
Musik Blahoslav Smišovský, Text Schriftsteller František Kožík
es singen Dominika Pavlušová, Vít Nosek
Blaskapelle Mistříňanka
Aufnahmestudio von Mistříňanka - aufgenommen 2015
Za tichú Moravú kvítek drobný rozkvétá.
Blaskapelle Mistříňanka
Aufnahmestudio von Mistříňanka - aufgenommen 2015
Za tichú Moravú kvítek drobný rozkvétá.
S tú hlavú bolavú sám tam chodím za léta.
/: Večer tam zavoní stráň heřmánkem jak tvá skráň,
z dálky tam voní aj réž vábivá jak tvá dlaň.
Za tichú Moravú motýl štěstí zalétá. :/
Za tichú Moravú každý večer blúdívám.
S hvězdičkú nad hlavú láska jednú došla k nám.
/: A snad už natisíckrát znělo tu mám ťa rád,
když v dálce pěsničku nám na cimbál začli hrát.
Za tichú Moravú nikdo dlúho není sám. :/
Dieses Lied lässt sich mE. aufrund seiner besonderen semantischen und pragmatischen Tiefe in eine andere Sprache überhaut nicht sinnvoll übersetzen. Meine tiefe Wertschätzung von Blahoslav Smišovský, den ich mehrere Male in Uherský Ostroh besucht habe und auch Erzählungen voller Bewunderung über seinen Freund, den Schriftsteller František Kožík in meiner Anwesenheit angehört habe, hindern mich in besonderer Ehrung beider Autoren klar daran, dieses Lied - "übersetzungsmäßig" - überhaupt anzurühren.
Viz. také / Siehe auch
Skladatel Blahoslav Smišovský - Odešla legenda moravské dechovky / Komponist Blahoslav Smišovský - Legende der mährischen Blasmusik hat uns verlassen
Dieses Lied lässt sich mE. aufrund seiner besonderen semantischen und pragmatischen Tiefe in eine andere Sprache überhaut nicht sinnvoll übersetzen. Meine tiefe Wertschätzung von Blahoslav Smišovský, den ich mehrere Male in Uherský Ostroh besucht habe und auch Erzählungen voller Bewunderung über seinen Freund, den Schriftsteller František Kožík in meiner Anwesenheit angehört habe, hindern mich in besonderer Ehrung beider Autoren klar daran, dieses Lied - "übersetzungsmäßig" - überhaupt anzurühren.
Viz. také / Siehe auch
Skladatel Blahoslav Smišovský - Odešla legenda moravské dechovky / Komponist Blahoslav Smišovský - Legende der mährischen Blasmusik hat uns verlassen
"Doma mám inteligentní dřevo. Hoří samo."
- Antonín
Vlevo na obrázku: "Umělá inteligentní láska"
Pojem künstliche Intelligenz /Artificial Intelligence / Umělá Intelligence se proplétá světem tisku jako červená nit.
Tento termín označuje systémy založené na pravidlech, často nazývané také expertní systémy, které mohou být v určitých mezích adaptivní.
Ale rovnou k věci: Tyto systémy nejsou v žádném případě schopny vymýšlet zcela nové nápady, mající „hlavu a patu“, resp. mnohem více, pracovat s intuicí, city, duševně se cítit a dle toho rozhodovat a jednat, což je vyhrazeno pouze lidské inteligenci.
Užití pojmu „inteligentní“ v tomto kontextu je zcela zavádějící, naprostý nesmysl. Již ldelší dobu žijeme v orwellovské době, charakteristické s nestydatou, hanebnou manipulativní reinterpretací naturalizovaných termínů. Na toto téma by se samozřejmě dalo napsat mnohem více. Zde to ale není můj záměr.
V tomto krátkém odstavci se omezím na neškodný příklad. Ano, samozřejmě, z oblasti české dechové hudby :-)
Zajímalo mne totiž, kam až došel současný technologický vývoj v oblasti překladu z "audio na text". (Během mých studií informatiky na Technické univerzitě Vídeň jsem svého času věnoval mnoho hodin do tématiky "umělá inteligence", jež byl v USA přikládán značný význam do budoucna).
Pro mnoho fanoušků dechovky by bylo jistě skvělé přeložit zvukový záznam českých písní do jiného jazyka. Určitě se najde mnoho fanoušků, kteří český jazyk neovládají a rádi by chtěli proniknout do obsahu písní, i když ne zrovna přesně, tak alespoň přibližně. Mám zato, že by takovou možnost jistě uvítali.
Tato myšlenka mě přiměla vnést trochu světla do tohoto technologického koutku. Hle, existují služby, které nabízejí „překlad hlasu“. Od začátku jsem ze svých úvah vyloučil takové služby, které využívají k překladu kvalifikované lidi (a většinou vyžadují existenci bankovního účtu). Můj zájem je tedy soustředěn na systémy, které k tonovému překladu do texu využívají současných technologických prostředů. Audio jazykový překlad se totiž, jak známo, bez tzv. „umělé inteligence“ neobejde.
Jdeme na věc. Plný očekávání jsem tedy pečlivě vybral typickou, českou píseň, která byla po stránce jazykové dokonale srozumitelná, artikulovaná a s ohledem na nahrávací techniku velmi kvalitní.
No a výsledek tohoto experimentu?? Systém od začátku do konce podával zcela "dokonalé" nesmysly.
Mnozí z vás vědí, že v jazykovém překladu hraje gramatika ve srovnání se sémantikou a pragmatikou - takřka říkajíc - vedlejší roli. Odvážit se přeložit píseň do jiného jazyka (ve skutečnosti do jiného "světa" myšlení, cítění a vnímání) vyžaduje především dobrou znalost sémantiky a pragmatiky OBOU jazykových světů, aby příslušník cílového jazyka adekvátně porozuměl transformovanému obsahu, pocitům, náladám, rámci událostí atd..
Thja: Další pokus začnu patrně za 1000 let s nadějí, že se mezitím zadařilo "odstranit" nejrůznější překážky.
Není pro mě snadné pochopit, proč mnoho lidí nevnímá rozdíl mezi realitou, pseudorealitou a virtualitou. V naší přítomnosti jsou všechny zastoupeny. Pro člověka mají všechny tři význam.. O tom není pochyb.
Za tichü Moravú / Hinterm sanften, friedlichen Fluss Morava
hudba Blahoslav Smišovský, text spisovatel František Kožík
hudba Blahoslav Smišovský, text spisovatel František Kožík
zpívají Dominika Pavlušová, Vít Nosek
hraje dechová hudba Mistříňanka
nahrávací stuio Mistříňanky - záznam z roku 2015
Za tichú Moravú kvítek drobný rozkvétá.
hraje dechová hudba Mistříňanka
nahrávací stuio Mistříňanky - záznam z roku 2015
Za tichú Moravú kvítek drobný rozkvétá.
S tú hlavú bolavú sám tam chodím za léta.
/: Večer tam zavoní stráň heřmánkem jak tvá skráň,
z dálky tam voní aj réž vábivá jak tvá dlaň.
Za tichú Moravú motýl štěstí zalétá. :/
Za tichú Moravú každý večer blúdívám.
S hvězdičkú nad hlavú láska jednú došla k nám.
/: A snad už natisíckrát znělo tuj mám ťa rád,
když v dálce pěsničku nám na cimbál začli hrát.
Za tichú Moravú nikdo dlúho není sám. :/
Tuto píseň, dle mého názoru, nelze smysluplně přeložit do jiného jazyka a to kvůli její zvláštní sémantické a pragmatické hloubce. Moje hluboká úcta k Blahoslavu Smišovskému, kterého jsem v Uherském Ostrohu několikrát navštívil a také v mé přítomnosti vyslechl příběhy plné obdivu o jeho příteli, spisovateli Františku Kožíkovi, mi v úctě k oběma autorům jasně brání v tom, abych se odvážil této písně "překladatelsky" jakkoliv dotknout.
Viz. také / Siehe auch
Skladatel Blahoslav Smišovský - Odešla legenda moravské dechovky / Komponist Blahoslav Smišovský - Legende der mährischen Blasmusik hat uns verlassen
Tuto píseň, dle mého názoru, nelze smysluplně přeložit do jiného jazyka a to kvůli její zvláštní sémantické a pragmatické hloubce. Moje hluboká úcta k Blahoslavu Smišovskému, kterého jsem v Uherském Ostrohu několikrát navštívil a také v mé přítomnosti vyslechl příběhy plné obdivu o jeho příteli, spisovateli Františku Kožíkovi, mi v úctě k oběma autorům jasně brání v tom, abych se odvážil této písně "překladatelsky" jakkoliv dotknout.
Viz. také / Siehe auch
Skladatel Blahoslav Smišovský - Odešla legenda moravské dechovky / Komponist Blahoslav Smišovský - Legende der mährischen Blasmusik hat uns verlassen
Page 4 of 5