EDITORIAL / ADMIN / GENERAL NOTES
VIENNA -
Textař Josef Dofek: Už 40 let "Na cestě lásky" / Texter Josef Dofek: Schon 40 Jahre "Am Wege der Liebe"
- Details
- Written by: Antonín
- Parent Category: People
- Category: Texters
Pálavské Vrchy, jižní Morava / Pálava Anhöhen, Südmähren
CZECH
GERMAN
"Ti, kteří milují druhé, je přijímají takové, jací jsou, jací byli a jací budou."
-- Michal Quoist
Již si přesně nevzpomínám na okolnosti, kdy jsem poprvé slyšel melodii s textem, jež se silně dotkly mých citů, prostě hudba "mé krevní skupiny". Od té doby jsem věnoval zvýšenou pozornost textařúm, kteří jsou schopni svým přínosem tvorbu skladatele naprosto úžasně umocňit. Ano, někdy se tak stává. Vhodně sladěná kombinace hudby s textem vede přímo hluboko "do srdce". Ne vždy se takto zadaří. Je přímo tajemstvím, jak někdy hudba a text vytváří jedinečnou symbiozu. Vůbec nelze vycházet z představy, že každý velmi vydařený "vrh" skladatelkého úsilí a neméně vydařený "vrh" textaře již vytváří lidmi uznávaný úspěch. Mezi těmito zmíněnými "komponentami" musí panovat přirozeně cítěná harmonie, souznění, jakýsi "yin-yang".
Dojdi k nám - hudba František Kohoutek, text Josef Dofek
zpívají Marie Žáková, Miloslava Pašková, Václav Řihák a Petr Hajný
hraje Mistříňanka pod vedením Antonína Pavluše
Dostal bych se do "čertovy kuchyně", kdybych se pouštěl do hlubokého rozboru tajů tvorby takového souznění. Textař Josef Dofek má v tomto směru nějen invenci, ale i "štěstěnu" na své straně.
Invence se ovšem snadno vysloví, předpokládá ale hlubokou znalost mnohavrstvých vztahů ve společnosti. Existuje nemálo "tlustých" knih, obsahující pokus o náčrt, skicu či postřeh naznačených společenských souvislostí vesměs značně komplexního charakteru, zde tvořící "první" skupinu.
Jak se jeví, dovedou jiní obsahy této oblasti - obrazně - "shrnout" do "škatulky", do hrstky slok. Do druhé skupiny řadím právě i Josefa Dofka. Pro jeho schopnost vypozorovat stěžejní a zachycené převést do vhodně formy. Proto si Jožku velmi cením a vážím.
A tak co je podstatné či stěžejní?
Je to láska v nejrůznějších formách, parterská láska, láska k rodičům, k bližním, k domovině, zemi, k tradicím, ke všemu co doprovází a naplňuje život, co lidskému bytí propůjčuje smysl, i když mezi deseti tisíci lidí nelze nalézt dvě shodné představy o lásce. Není ale bez zajímavosti, že většina "vycítí a cítí", co láska není. Kdybych zde déle zacházel hloubjeji do detailů, musel byh beznadějně zklouznout do oblasti metafyziky. To snad až někdy jindy:-))
A nyní velkým obloukem zpět a jsme u dechovky moravskeho charakteru, jejíž ústředním živným podhoubím je láska. Zejména zde je poselství lásky často s vášní do hudebního projevu "zakódováno". Láska je zřejmě i společný jmenovatel mezi milovníky moravské dechovky, i když tento rezonátor, ono silné červené "mořské lano", nelze postřehnout zrakem.
Pro mnohé nebude asi novinkou: Jsou i tací, co dovedou "vidět" lépe srdcem než zrakem.
Josef Dofek v kruhu Slavíkü z Mistřína
A jsem zpět u Josefa Dofka.
Ze Šardic k Mistřínu - hudba František Kotásek, text Josef Dofek
hrají a zpívají Ištvánci
Narodil ve Vranovicích 28. května 1970. Jožka zasvětil svůj dosavadní život lásce. Požádal jsem jej, aby mně sdělil pro toto už celou věčnost v mém srdci nošené věnování hrstku opěrných bodů svého života.
Jožka mně odepsal takovým zpúsobem, že se to přímo dotklo mých emocí. A tak jsem dlouho neváhal a rozhodl se jeho odpověď ponechat zcela autentickou, bez jakýchkoliv změn.
Zde je:
"Jsem 54 let života na tomto Božím světě, a z toho plných 40 s láskú v srdéčku. Tak bych shrnul dosavadní ohlédnutí zpět. Na začátku 14 roků jakési formace, kdy procházíme časem dětství, abychom si teprve pak uvědomili, že tu máme jakési své poslání, místo, úkol, roli.
Za dětství procházelo mou myslí tisíce bláznivých plánů, představ, úvah či vizí, kam asi dál? Tu slyšíš hlas svého srdce a ty myšlenky s časem zrají a nabývají jasnější obrysy.
Nebudu lhát: za časů totality prošel můj dědeček ukrutná muka jako politický vězeň (protikomunistický odboj podobně jako Dr. Milada Horáková apod. osobnosti) a zde chtělo mnoho lidí z naší rodiny, abych právě já byl bohoslovec, hlásal evangelium a tím aby byla korunována všechna ta křivda, bolest, které se po desítky let vinuly celým našim rodem.
A přesto jsem se dal trochu jinou cestou: V oněch 14.letech došel „čas namlúvání" a já se zamiloval na celý svůj život do moravských pěsniček. Začalo to textem „Pěsničko z Moravy, zavítaj mezi nás, si taká veselá, je v tebě plno krás. ….“ (moje prvotina!). A tady jsem si uvědomil, že může představovat nemoc sebe větší bolest, trápení a těžkosti, ale pokud v té chvíli máš v srdci lásku, která Ti dává sílu žít, nést všechny ty bolesti a křížky, má ta cesta smysl, a může na ní vzplanout požár lásky, a pak je požehnaná.
Tedy ano: taková cesta dává smysl i přesto, že je plná bolesti, a strádání. Nikdy na tu bolest nejsi sám! Narodil ses jako Boží dítě, a Tvůj Stvořitel jde s Tebou, je připraven Ti pomáhat, posilovat Tě, a vybavit Tě vším, co je potřeba k tomu, abys obstál. A tak jsem si na cestu vzal Ježíšův kříž a s každým krokem si uvědomoval, jak šťastný jsem, pokud přijímám život jako příležitost, jako „dar“.
Každý den svého života se snažím svými slovy, či skutky, ukazovat svým přátelům, jak málo stačí k tomu, abychom proměnili náš svět v ráj. Ano! Skutečně si za těmi slovy stojím! Nikdo z nás nevíme, kolik času nám zbývá na tomto světě: díky Bohu, že to nevíme! Máme skvělou příležitost proměnit vteřinu našeho života v neobyčejný okamžik, kdy můžeme obejmout své nejmilejší, povědět vlídné slovo, zazpívat písničku, zahrát to, co vyvěrá z našich srdcí, a tím povznést den z všedního šedivého stereotypu, na ten nejkrásnější sváteční okamžik, kdy jsme na kraji ráje.
To pohlazení, vyznání lásky, ono vlídné slůvko, ta tklivá notečka, … to je to, co jsme dostali od Pána jako hřivny a na nás je, abychom to šířili dál. Pochopil jsem a činím tak s láskou. Někdy jen jako prosté slovo, jindy jako vyznání vepsané do veršů. Vychází vždy ze srdéčka, a je posláno ke všem lidem dobré vůle jako pohlazení, často jako díkůvzdání, projev vděčnosti či vyznání.
A tak jedno takové osobní vyznání připojuji a dodávám: Pane, děkuji za těch 54 roků! Měl jsem nejednou příležitost vychutnat přebohatou a štědrou úrodu svého kraje v notách, slovech, měl jsem tisíce příležitostí milovat i lásku rozdávat. Stálo to za to a jsem za to vděčný! Měl jsem ten úžasný dar kráčet světem se srdcem, které hořelo láskou a já ji pak mohl vyzpívat do svých textů.
A že jich mám ještě mnoho rozepsaných, stejně jako notových záznamů, asi netřeba zmiňovat. Odráží totiž jednou bolest, podruhé radost, vděčnost či díkůvzdání, jichž se nám v životě dostává, a právě došel čas, abychom ty myšlenky, notečky, slovéčka, zapsali, a mohli tak pohladit prosté lidské srdéčko. Není většího štěstí! Onen dar, kdy můžeš v písničce poděkovat, vzdát hold, pohladit, potěšit, …., to není úplná samozřejmost. O to víc si vážím toho, že „já mohu“ a „já dostal“ ten klíč, kterým dokážu měnit svět. Dává mi ta role smysl a bylo mi ctí skrze slova, a notečky dělat svět krásnější."
Jožko, moc ti děkuji za tak krásná, okřídlená slova.
Závěrem:
Někdo by mohl - hrubě a obrazně - namítat: "No dobře, ale $ tím nemüžeš nikoho okrádat a zbohatnout."
A má reakce? Jistě ne, víme své. Spočívá ale smysl života v kradení a obohacování se na úkor druhých?
Přes Pavlovskü dolinečku - hudba Miroslav Kolstrumk ml., text Josef Dofek
zpívaji Martina Málková, Lenka Svobodová, Jenda Dvořák a Libor Cupal
hraje dechová hudba Sokolka ze Šakvic - záznam z roku 2011
tato skladba je s ohledem na věrnou "citovou projekci" - dle mého - mimořádně náročná
a to v každm ohledu, jak pro muzikanty, tak pro zpěv
zde pouze závěr 3. sloky
(překlád Jožkových textů v krásném moravském dialektu do němčiny jsou velmi tvrdými oříšky)
tato skladba je s ohledem na věrnou "citovou projekci" - dle mého - mimořádně náročná
a to v každm ohledu, jak pro muzikanty, tak pro zpěv
zde pouze závěr 3. sloky
(překlád Jožkových textů v krásném moravském dialektu do němčiny jsou velmi tvrdými oříšky)
...
[: Kéž nás žitím provázá věrná láska jen,
nech nám blízká ostává jak svatební den. :]
...
[: Möge uns nur treue Liebe begleiten, durchs Leben,
wie am Hochzeittag, so nah stets über uns schweben. :]
(Poznámka k autom. překladu:
I nejvymakanější autom. překladač světa zde nabízí, jak Vídeňané říkají, "čistý šrot".)
(Poznámka k autom. překladu:
I nejvymakanější autom. překladač světa zde nabízí, jak Vídeňané říkají, "čistý šrot".)
"Wer den anderen liebt, lässt ihn gelten so,
wie er ist, wie er gewesen ist und wie er sein wird"
--Michal Quoist
Ich erinnere mich nicht mehr genau an die Umstände, als ich zum ersten Mal eine Melodie mit einem Text hörte, der meine Gefühle stark berührte, einfach die Musik „meiner Blutgruppe“. Seitdem schenke ich Textern verstärkt Aufmerksamkeit, die mit ihrem Beitrag das Werk eines Komponisten auf absolut erstaunliche Weise bereichern können. Ja, manchmal passiert es.--Michal Quoist
Eine gut abgestimmte Kombination aus Musik und Texten führt direkt tief „ins Herz“. Das klappt nicht immer so. Es ist ein Geheimnis, wie Musik und Text manchmal eine einzigartige Symbiose eingehen. Es ist absolut unmöglich, davon auszugehen, dass jeder sehr erfolgreiche „Wurf“ eines Komponisten und kein minder erfolgreicher „Wurf“ eines Texters von Haus aus einen von den Menschen anerkannten Erfolg hervorbringt. Zwischen diesen genannten „Komponenten“ muss eine natürlich empfundene Harmonie, "Gleichklang", eine Art „Yin-Yang“ bestehen.
Dojdi k nám – Musik von František Kohoutek, Text von Josef Dofek
Es singen Marie Žáková, Miloslava Pašková, Václav Řihák und Petr Hajný
es spielt Mistríňanka unter der Leitung von Antonín Pavluš
Ich würde hier in der „Teufelsküche“ landen, wenn ich mich eingehend mit den Geheimnissen der Schaffung einer solchen Harmonie befassen würde. Textautor Josef Dofek hat in dieser Richtung nicht nur Erfindungsreichtum, sondern auch „Glück“ auf seiner Seite.
Die Erfindung ist natürlich leicht auszusprechen, setzt aber ein tiefes Wissen über vielschichtige Zusammenhänge in der Gesellschaft voraus. Es gibt eine ganze Reihe „dicker“ Bücher, die einen Skizzenversuch, ein Umriss oder eine Beobachtung angedeuteter gesellschaftlicher Zusammenhänge enthalten, die in der Regel sehr komplexer Natur sind und hier die „erste“ Gruppe bilden.
Der "zweiten" Gruppe", wie es scheint, können Autoren zugeordnet werden, die die Fähigkeit besitzen, derartige komplexe Zusammenhänge – bildlich gesprochen – in eine „Box“, in wenigen Strophen „zusammenfassen“. Ich ordne Josef Dofek eben dieser zweiten Gruppe zu. Für seine Fähigkeit, das Wesentliche zu erkennen und in eine geeignete, "bildhafte", vor allem allgemein verständliche Form umzusetzen. Deshalb schätze und respektiere ich Jožka sehr.
Nun, was ist hier eigentlich das Wesentliche, entscheidende Merkmal?
Es ist die Liebe, die Liebe zum Partner, zu Eltern, generell zu Mitmenschen, zur Heimat, Liebe zu Traditionen, Liebe zum Land, Liebe zu allem, was das Leben begleitet und erfüllt, was dem Leben einen Sinn zu verleihen vermag.
Es die Liebe, auch wenn man unter zehntausend Menschen keine zwei identischen Vorstellungen von Liebe findet. Es ist in diesem Zusammenhang keineswegs vermessen, zum Ausdruck zu bringen, dass andererseis jeder gefühlsmäßig „spürt“, was Liebe nicht ist. Würde ich mich hier in weitere Auseinandersetrzung dieses durchaus "heiklen" Themas wagen, würde ich hoffnungslos in das Reich der Metaphysik abgleiten. Vielleicht kann das aber ein andermal doch passieren:-))
Und nun nach einen ganz großen Bogen zurück. Wir setzen bei Blaskapellen mit mährischem Charakter fort, die im allgemeinen ein zentrales Thema zum Inhalt haben: Die Liebe als menschliches Phänomen spielt dabei die zentrale Rolle. Fremde Auslegungen meinen, dies sei die Unterhaltung. Darüber kann man - gelinde ausgedrückt - nur schmunzeln. Gerade hier wird die Botschaft der Liebe Mal offen, oft aber auch leidenschaftlich, metaforisch in das Werk subtil eingebaut, „verschlüsselt“.
Liebe ist offenbar auch der gemeinsame Nenner der Liebhaber mährischer Blasmusik, auch wenn dieser Resonator, das starke rote „nautische Seil“ mit dem Sehorgan nicht wahrzunehmen ist.
Es ist ja allgemein bekannt: Manche "sehen" mit Herz besser als mit Sehorgan:-)
JosefDofek im Kreis der Nachtigallen aus Mistřín
Und ich bin wieder bei Josef Dofek.
Ze Šardic k Mistřínu - hudba František Kotásek, text Josef Dofek
hrají a zpívají Ištvánci
Er wurde am 28. Mai 1970 in Vranovice geboren. Jožka hat sein ganzes Leben der Liebe geweiht. Den Wunsch, Jožka einen Beitrag zu schenken, trug ich im Herzen vielleicht eine halbe Ewigkeit herum. Ein Interview-Besuch haben wir auch vereibart gehabt, aber es ist immer wieder etwas dazwischen gekommen. So bat ich Jo6ka endlich,
mir einige Dreh- und Angelpunkte seines Lebens mitzuteilen, damit ich mit meiner Veröffentlichung nicht allzusehr von seiner Persönlichkeit wegkomme.
Seine Antwort war von einer Art, die meine inneren Gefühle unmittelbat tief berührt haben. Ich habe mich daher spontan entschlossen, keine "Deutungen" zu erfinden und am Besten seine Antwort so getru wie für mich nur möglich ins Deutsche zu übersetzen, inhaltlich also einfach authentisch zu belassen.
Hier ist sie:
„Ich lebe seit 54 Jahren in dieser Welt Gottes und ganze 40 davon mit Liebe im Herzen. So würde ich den bisherigen Rückblick zusammenfassen. Zu Beginn von 14 Jahren eine Art Ausbildung, als man die Zeit der Kindheit erlebt und langsam erkennt dann, dass wir hier auf dieser Welt eine Art Mission, auf einem Ort, eine Aufgabe, eine Rolle haben.
Während meiner Kindheit gingen mir tausende verrückte Pläne, Ideen, Gedanken oder Visionen durch den Kopf. Wohin soll ich als nächstes gehen? Hier hört man die Stimme des Herzens und diese Gedanken reifen mit der Zeit und nehmen klarere Umrisse an.
Ich werde nicht lügen: In der Zeit des Totalitarismus wurde mein Großvater als politischer Gefangener grausam gefoltert (antikommunistischer Widerstand, ähnlich wie Dr. Milada Horáková usw. [meine Anm, während der Zeit brutaler kommunistischer Säuberungen]), und hier wollten mich viele Angehörige aus unserer Familie als Theologen haben, der in der Rolle des Prädigers das Evangelium verkünde, bilde das Gegegewicht und kröne damit all den Kummer, den Schmerz, der unsere ganze Familie seit Jahrzehnten begleitet.
Und doch habe ich einen etwas anderen Weg eingeschlagen: In diesen 14 Jahren brach die „Zeit des Datings“ an und ich verliebte mich für den Rest meines Lebens in mährische Lieder. Es begann mit dem Text „Lied aus Mähren, komm zu mir, für uns bist du so fröhlich, es steckt voller Schönheit in dir ...“ (mein Erstling)
Und da wurde mir bewußt, auch wenn die Krankheit selbst den größten Schmerz, Leid und Schwierigkeiten mit sich bringen können, wenn du aber in dem Augenblick im Herzen Liebe empfindest, die dir die Kraft zum Leben verleiht, all die Schmetzen zu ertragen und Gotteskeuze zu tragen, hat doch der Weg einen Sinn und es kann sich auf diesem Weg das Feuer der Liebe entzündet werden und der Weg ist dann gesegnet.
Also ja: Ein solcher Weg macht Sinn, auch wenn er voller Schmerz und Entbehrungen ist. Du bist nie allein mit diesem Schmerz! Du wurdest als Kind Gottes geboren und dein Schöpfer geht mit dir, bereit, dir zu helfen, dich zu stärken und dich mit allem auszustatten, was du zum Durchhalten brauchst. Und so nahm ich das Kreuz Jesu auf meinen Weg und erkannte mit jedem Schritt, wie glücklich ich bin, wenn ich das Leben als Chance, als „Geschenk“ annehme.
Jeden Tag meines Lebens versuche ich meinen Freunden durch meine Worte oder Taten zu zeigen, wie wenig ausreicht, um unsere Welt in ein Paradies zu verwandeln. Ja! Ich stehe wirklich zu diesen Worten! Keiner von uns weiß, wie viel Zeit uns noch auf dieser Welt bleibt: Gott sei Dank wissen wir es nicht! Wir haben die großartige Gelegenheit, eine Sekunde unseres Lebens in einen außergewöhnlichen Moment zu verwandeln, in dem wir unsere Lieben umarmen, ein freundliches Wort sagen, ein Lied singen, das spielen können, was uns von Herzen kommt, und so den Tag aus dem Klischee des Alltagsgrau erwecken können, zum schönsten feierlichen Moment verwandeln, wenn wir am Rande des Paradieses befinden.
Diese Liebkosung, diese Liebeserklärung, dieses freundliche Wort, dieses rührende Nötchen. .. das ist es, was wir vom Herrn in Form von Griwna erhalten haben, und es liegt an uns, es weiter zu verbreiten. Ich habe es begriffen und tue es mit Liebe. Manchmal nur als einfaches Wort, manchmal als in Versen geschriebenes Bekenntnis. Es kommt immer von Herzen und wird allen Menschen guten Willens als Liebkosung, oft als Danksagung, als Ausdruck der Dankbarkeit oder als Bekenntnis weiter geschickt.
Und so füge ich ein solches persönliches Bekenntnis bei und füge hinzu: Herr, danke für diese 54 Jahre! Ich hatte mehr als eine Gelegenheit, die reiche und großzügige Ernte meiner Region in Notizen und Worten zu genießen, ich hatte Tausende von Gelegenheiten zu lieben und Liebe zu geben. Es hat sich gelohnt und ich bin dankbar! Ich hatte die wunderbare Gabe, mit einem vor Liebe brennenden Herzen durch die Welt zu gehen, und ich konnte es dann in meine Texte einsingen.
Und dass ich davon noch viele rohe Manuskripte habe, ebenso wie allfälige Notenaufzeichnungen, versteht sich wohl von selbst. Sie spiegeln nämlich einmal Schmerz, andermal Freude, oder Dankbarkeit, die wir im Leben empfangen, und es ist gerade an der Zeit, diese Gedanken, Notizen, Worte aufzuschreiben, damit wir das einfache menschliche Herzchen streicheln können. Es gibt kein größeres Glück! Dieses Geschenk, wenn man isich n einem Lied bedanken, Tribut zollen, streicheln, jemand erfreuen… kann, ist keine völlige Selbstverständlichkeit. Umso mehr schätze ich, dass „Ich kann“ und „Ich bekam“ den Schlüssel, mit dem ich die Welt verändern kann. Die Rolle gibt mir einen Sinn und es war mir immer eine Ehre, um die Welt durch meinen Beitrag rurch Worte und Nötchen [Anm. Jožka verwendet - im mährischen Dialekt - statt Noten durchgehend Nötchen, eine Verkleinerung, die an sich bereits eine große Portion Liebe in sich trägt] schöner zu machen.“
Jožka, vom Herzen danke ich dir für diese schönen, beflügelten Worte.
Abschließend:
Jemand könnte – grob und im übertragenen Sinne – einwenden: „Okay, aber damit kann man nicht (durch$ Klauen) reich werden“
Und meine Reaktion? Natürlich nicht, wir kennen uns aus. Besteht aber der einzige Sinn des Lebens darin, auf Kosten anderer zu leben? (IManche meinen: "Neo-Kolonisierung")
Přes Pavlovskú dolinečku – Musik von Miroslav Kolstrumk Jr., Text von Josef Dofek
Gesang Martina Málková, Lenka Svobodová, Jenda Dvořák und Libor Cupal
Es spielt die Blaskapelle Sokolka aus Šakvice – Aufnahme aus dem Jahr 2011
Diese Komposition ist meiner Meinung nach sehr anspruchsvoll hinsichtlich
der „emotionalen Projektion“ - sowohl für Musiker als auch für den Gesang
hier führe ich nur den Schluss der 3. Strophe an
Die Übersetzung von Jožkas Texten im schönen mährischen Dialekt
ins Deutsche ist eine beachtlich "harte Nuss"
...
[: Kéž nás žitím provázá věrná láska jen,
nech nám blízká ostává jak svatební den. :]
...[: Möge uns nur treue Liebe begleiten, durchs Leben,
wie am Hochzeittag, so nah stets über uns schweben. :]
(Bemerkung zur autom. Übersetzung:
Auch der kleverste autom. Übersetzer der Welt liefert hier, wie die Wiener sagen, "reinen Pallawatsch".)
Případné nedostatky v obsahu těchto stránek / Gelegentliche Unzulänglichkeiten im Bestand dieser Seiten
- Details
- Written by: Antonín
- Parent Category: Top
- Category: Admin corner
Zum Beispiel heute: Das Video vom Auftritt der Blaskapelle Makos beim Blaskapellenfest Aspang 2015 hatte aus mysteriösem Grund den Fehler, dass nur die Hälfte des Videos mit Audio abgespielt wurde. Da ich hochwertige Originale der Aufnahmen archiviere, war es nicht schwierig, dieses Video neu zu generieren.
Für etwaige Benachrichtigung von Unzulänglichkeiten kann die E-Mail-Adresse
Das Video erfreut sich ziemlich großer Beliebtheit. Das new generierte Video fúhre ich deshalb auch hier an. (Siehe auch Album > Videos)
Celkový obsah stránek www.dechovka.eu obnáší kolem 100Gb. Příležitostně se mně podaří odhalit závadu.
Například dnes: Video z vystoupení dechové hudby Makos na festivaslu dechovek v Aspangu v roce 2015 mělo vadu - ze záhadného důvodu - bylo ozvučeno jen do poloviny celkové délky. Protože v archivu uchovávám kvalitní originály z natáčení, nebylo těžké, toto video znovu generovat.
Na e-mailovou adresu
Video se těší docela velké oblibě. Nově vygenerované tedy uvádím i zde. (Viz také album > videos)
2015-08-29: Böhmischer Kirtag 2015, Auftritt der Blaskapelle Makos / vystoupení dechové hudby Makos
- Uherské Hradiště 7.-8.9.2024 - XXI. Slovácké slavnosti vína / XXI. Mährische Festivitäten des Weines
- noty.dechovka.eu - Archiv not pro dechovku opět rozšířen / noten.dechovka.eu - Notenarchiv für böhmische Blasmusik wieder erweitert
- Hudební archiv Josefa Konečného bezplatně veřejně přístupný / Musikarchiv von Josef Konečný öffentlich kostenlos verfügbar
- Zrcadlení vystoupení dechových hudeb v mediích/ Spiegelug von Blasmusikauftritten in Medien
Page 1 of 12