Březen/März 2010: Dechová hudba Legrúti

[span class=notice]Deutschfassung in der 2. Beitragshälfte - překlad do němčiny v druhé části článku (Weiterlesen = čti dále ...)[/span]

Milí přátelé, dovedete si představit největší vinařský region v republice, Velké Bílovice, bez dechové hudby? Je to oblast doslova překypující nejen historií a tradicemi, dobrým vínem ale také talentovanými, velmi motivovanými, energií překypujícími a v tradici vychovanými mladými muzikanty. To by v tom musel být zakopán příslovečný pes kdyby tomu tak bylo.

Dechová hudba Legrúti na 41. Plese muzikantů v Hodoníně Blaskapelle Legrúti am 41. Musikantenball in Hodonín

Po rozpadu tamní dechové hudby  původních Legrútů počátkem 90 let minulého století (s kterými úzce spolupracoval skladatel Ladislav Hrdlička, viz. také článek na www.dechovky.eu) nenechala omladina především z tamní hudební školy příliš dlouho na sebe čekat. Zánik tvrdě vybudovaných dechovkových základů v obci nemohl nechat mladé lhostejnými. ...

Výukou na Základní umělecké škole ve Velkých Bílovicích jako i veřejnými vystoupeními hudebně nadaného dorostu byla překlenuta doba, v které mohlo dozrát rozhodnutí k vytvoření nové reprezentační kapely. Nemalou roli v tomto procesu sehrál Josef Brůček, bývalý učitel hudby a baskřídlovák. Počátkem nového tisíciletí - jiste příhodný okamžik - nebylo pochyb o pokračování v dechovkové tradici. Nebylo také pochyb, jak se nově vzniklá kapela mladých šohajů plných energie a nadšení bude jmenovat. V roce 2001 se tedy konstituovala nová dechová hudba Legrúti, při jejíchž křtu nechyběli ani Jan Slabák či Vlado Kumpán. Od jejího vzniku spolupracovala s řadou významných dechovkových a folklorních osobností jako je Jožka Černý ze Staré Břeclavi, který převzal nad touto kapelou svou ochrannou ruku patrona, či Jožka Šmukař, Karel Hegner a řada dalších.

Milan Zapletal, kapelník Legrútů s tenoristy Peterem Studeničem a Přemyslem  Spěvákem Kplm. Milan Zapletal flankiert von Tenoristen Peter Studenič und  Přemysl  Spěvák

Mladí dechováci z Velkých Bílovic jsou silně motivováni získat a obhájit reprezentační místo na bohaté dechovkové mapě jižní Moravy. Vychází ze zcela přirozeného konceptu: svou mladistvou energii nejen vyžít v zábavě, ale také zároveň přispět k podpoře tradice. Vystupování vnímají nejen jako jednostrannou zábavu pro posluchače a fanoušky, ale také pro sebe samé.

A co hrají? Jsou přístupni každé dobré hudbě. Neopomínají však pečovat o své tradiční kořeny, ke kterým patří klasičtí autoři česko-moravsko-slovenské dechovky. Navíc mají ve svých řadách nadaného skladatele a baritonistu Petra Studeniče, který svými skladbami na míru šitými dopomáhá kapele k jejímu jedinečnému charakteru.

Je nutno dodat, že se kapela těší přízni uměleckého vedoucího Pavola Hoďi, který je vynikajícím klarinetistou a saxofonistou. Tento před rokem "mladé" Legrúty charakterizoval slovy:

[blockquote]Legrúti mají jednu výhodu - jejich potenciál. Je to kolektiv mladých lidí, kteří na sobě chtějí pracovat. Energii člověk může získat od druhých, ale hlavně od sebe samého a to tím, že chce něco dokázat. Cesta k produkování kvalitní hudby není lehká, ale je jednou z nejkrásnějších. [/blockquote]
Legrúti se tentokráte zůčastní XIX. hodonínského klání o Zlatou křídlovku. Jejich účastí přispívají ke kultivaci vysoké úrovně moravské dechovky. Přeji jim velkou přízeň ze strany dechovkové veřejnosti.

März 2010: Blaskapelle Legrúti

L

iebe Freunde, könntet ihr euch die größte Weinregion in der Republik, Velké Bílovice, ohne Blasmusik vorstellen? Es ist ein Gebiet in historischer und traditioneller Hinsicht  buchstäblich aus den Nähten platzend, bekannt nicht nur durch den guten Wein, sondern auch durch talentierte, sehr motivierte, von Energie strotzende, in der traditionsreichen Umgebung aufgewachsene junge Musikanten. Ein dicker Hund müsste dort sonst begraben sein, wenn es dem so wäre.

Nach dem Auflösen der dort ansässigen ursprünglichen Blaskapelle Legrúti zu Beginn der 90-er Jahre des vergangenen Jahrhunderts (mit denen der Komponist Ladislav Hrdlička eng zusammenarbeitete, s.a. einen Beitrag über den Komponisten), ließ die Jugend vor allem aus der ortlichen Musikschule nicht zu lang auf sich warten lassen. Der mögliche Untergang der hart erarbeiteten blasmusikalischen Grundlagen im Ort konnte den Jugendlichen in keiner Weise gleichgültig sein.

Durch die musikalische Ausbildung an der Kunstschule in Velké Bílovice sowie durch die öffentlichen Auftritte des musikalisch hoffnungsvollen Nachwuchses wurde die Zeit überbrückt, in der die Entscheidung zur Gründung einer neuen repräsentativen Blasformation reif werden konnte. 

Eine nicht geringe Rolle in diesem Reifungsprozess kam Josef Brůček zu, dem ehemaligen Musiklehrer und Bassflügelhornisten. Zu Beginn des neuen Jahrtausends – ganz bestimmt ein günstiger Augenblick – gab es hinsichtlich der Fortsetzung bisheriger blasmusikalischer Tradition keine Zweifel mehr. Es gab ebenfalls keine Zweifel, wie sich die neu zu gründende Blaskapelle der jungen Šohaj´s, die von Begeisterung und Energie nur strotzten,  benennen wird.  Im Jahre 2001 wurde also die neue Blaskapelle Legrúti konstituiert.

Bei ihrer Taufe fehlten weder Jan Slabák noch  Vlado Kumpán. Von ihrem Beginn an arbeitete die Blaskapelle mit einer Reihe bedeutender blasmusikalischer und folkloristischer Persönlichkeiten zusammen. Zu diesen gehören zum Beispiel  Jožka Šmukař, Karel Hegner oder der populäre Folklorist Jožka Černý aus Stará Břeclav. Der letztere streckte auch seine Schutzhand aus und übernahm die Schirmherrschaft über diese Blaskapelle.

Die jungen Blasmusiker aus Velké Bílovice sind sehr stark motiviert, einen würdigen Platz auf der blasmusikalischen Landkarte Mährens zu gewinnen und zu verteidigen. Sie gehen von einem ganz natürlichen Konzept aus: ihre jugendliche Power nicht nur in der Unterhaltung auszuleben, sondern auch einen Beitrag zur Aufrecherhaltung der blasmusikalischen Tradition zu leisten. Die Auftritte empfinden sie keinesfalls als einseitige Unterhaltung für Zuhörer und Blasmusikfans, sondern es soll zugleich ein großes Vergnügen für sie selbst sein.

Und was spielen sie? Sie sind jeder guten Musik zugänglich. Sie vernachlässigen jedoch nicht, den reichen Fundus der Überlieferungen zu pflegen, zu denen die klassischen Werke der böhmisch-mährisch-slowakischen Blasmusik zählen.  Darüber hinaus haben sie in ihren Reihen einen talenierten Komponisten und Baritonisten Petr Studenič, der mit seinen maßgeschneiderten Kompositionen der Blaskapelle ihren einmaligen Charakter verleiht.

Es ist angebracht zu erwähnen, dass sich die Blaskapelle der besonderen Gunst des künstlerischen Leiters Pavol Hod´a erfreuen darf, einem ausgezeichneten Klarinettisten und Saxofonisten aus der Slowakei. Dieser charakterisierte die „jungen“ Legrúti mit Worten:
[blockquote]Legrúti verfügen über einen enormen Vorteil – ihr Potenzial. Es ist ein Kolektiv junger Leute, die gewillt sind, an sich zu arbeiten und sich qualitativ zu verbessern. Die Energie kann ein Mensch von anderen gewinnen, in erster Linie aber durch eigene starke Motivation und den Ehrgeiz, etwas erreichen zu wollen. Der Weg zur Entstehung einer qualitativ hochwertigen musikalischen Darbietung ist keineswegs leicht, es ist aber einer der schönsten Wege, die es gibt.[/blockquote]
Die Blaskapelle Legrúti nimmt diesmal am Lanzenbrechen um das „XIX. Goldene Flügelhorn“ in Hodonín teil. Mit ihrer Teilnahme tragen sie zur weiteren Kultivierung des hohen Niveaus der mährischen Blasmusik bei. Ich wünsche ihnen einen großen Zuspruch bei der blasmusikalischen Öffentlichkeit.