|
"Sturm und Drang"-Formation aus dem österreichischen Süden Blaskapelle Fegerländer / Formace "Bouře a touha" z rakouského jihu Dechová hudba Fegerländer |
Diesen Monat sehe ich mich entgegen meinen bisherigen Gepflogenheiten genötigt, in der Auswahl der "Blaskapelle des Monates" eine Ausnahme zu machen. Ich werde diesmal auf eine Blaskapelle eingehen, die weder das böhmische Repertoire spielt, noch sich selbst anschickt, im engeren Sinn als eine böhmische Partie angesehen zu werden. Es handelt sich um die Blaskapelle Fegerländer mit dem stolzen Zusatz, "Die volkstümliche Big Band". Die Heimat dieser Blaskapelle ist der österreichische Süden, das sonnige Kärntnerland.
Für mich beginnt die "Geschichte" in Jedenspeigen. (Anm. Hier in unmittelbarer Umgebung ereignete sich vor einigen Jahrhunderten die Schlacht am "Marchfelder Feld", die für die Länder der böhmischen Krone schicksalshaft ausging). Die Blaskapelle Fegerländer wurde vom Musikverein Jedenspeigen-Sierndorf zu ihrem Fest am Samstag den 11. Juni 2011 eingeladen. Die Feier des 90. Bestandsjubiläums des Musikvereines fand in einem würdigen Ambiente des historischen Schlosses zu Jedenspeigen statt. (Ich bekam von Michael Müllner auch eine Einladung, für die ich mich an dieser Stelle herzlich bedanke). Die Fegerländer kamen mit einer vertretbaren, verkehrsbedingten Verspätung an, konnten es aber mit einem erstaunlich schnellen, ganz unauffälligen Aufbau ihrer Komplett-Ausrüstung wettmachen. Ein kurzer Soundcheck, der Tontechniker hinterm Mischpult, perfekter und störungsfreier Sound war als Ergebnis gleich hergestellt. Sie legten anschließend mit ihrem beeindruckenden, kompakt klingenden Sound los. Das Warten hatte sich voll gelohnt. Weiterlesen ...
Červen 2011 - Dechová hudba Fegerländer z Korutan
Proti mým dosavadním zvyklostem jsem tento měsíc jaksi nucen udělat ve volbě "Dechovka měsíce" vyjimku. Budu se zabývat dechovou hudbou, která nehraje ani český repertoár, ani nepředstírá, že je v užším smyslu českou dechovkou. Jedná se o dechovou hudbu Fegerländer, která vede ve svém sloganu přívlastek "Lidový Big Band". Domovina této formace je rakouský jih, slunné Korutany.
Pro mě začíná celá "story" v rakouském Jedenspeigen (Pozn. Zde se v bezprostřední blízkosti před několika staletími odehrála bitva na "Moravském poli". která byla, jak víme, pro země koruny české osudná.) Dechová hudba Fegerländer byla pozvána 11. června 2011 na slavnost hudebního spolku Jedenspeigen-Sierndorf. Jubilejní oslava 90. výročí od založení tohoto spolku se konala v důstojném prostředí místního historického zámečku. (Od Michael(a) Müllner(a) jsem dostal také pozvánku, za kterou na tomto místě vřele děkuji.) Fegerländer přijeli s jistým zpožděním, které bylo způsobeno dopravním zmatkem. Byli ale sto toto kompenzovat pozoruhodně bleskovou, zcela nenápadnou instalací celého svého zařízení, zatímco předchozí kapela ještě hrála. Následovala krátká zvuková zkouška, zvukař byl na svém místě a perfektní ozvučení bylo zajištěno. Hosté se poté "rozjeli" a nabídli pozoruhodný, kompaktně znějící sound. Čekání se jistě vyplatilo. Čtěte dále ... (viz. Weiterlesen ...)
Die Fegerländer spielen in der klassischen böhmischen Besetzung. Der Gesamteindruck ihres Vortrages: Die Formation wirkt motiviert, spielt mit Enthusiasmus und Freude, entspannt, solide und mit einem spürbaren, musikalischen Fingerspitzengefühl. Walter Grechenig am Schlagwerk, "das Zugspferd der Formation", versprüht Vitalität und Begeisterung, mit der er nicht nur die Musiker "anzustecken" vermag. Sein unbändiger Einsatz wirkt gewinnend auch beim Publikum. "Im Dienst", d.h. während der Performance trägt er den Logo-Hut, "Logo". Damit sorgt er auch dafür, dass die äußere Gesamtoptik den feinen Schliff bekommt.
In der Pause kontaktierte ich Walter. Meinetwegen kam er kaum zum servierten Essen. Ich wollte mich nur vergewissern, dass ich soeben einer neuartigen Entwicklungsrichtung auf der Spur bin. Von Walter erfuhr ich, dass die Formation ihren Tätigkeitsschwerpunkt - "Die volkstümliche Big Band" - bereits im Untertitel trage. Ferner bestehe das Repertoire der Blaskapelle aus überwiegend nicht böhmischen Kompositionen. Und was hätten sie im Repertoire nun wirklich? Ein beachtlicher Teil von Kompositionen ist aus der Feder von ihm "himself". Die Blaskapelle prägt ihren eigenen Weg. Zugehörigkeit zu einer Stil-Richtung ist derzeit nicht aktuell.
Als die Blaskapelle dann paar Augenblicke später im Programm fortfuhr, erinnerte ich mich an die Beteiligung der Fegerländer an der letzten so genannten "Europäischen Meisterschaft in böhmischer Blasmusik". Nur nebenbei sei erwähnt, dass die "Meisterschaft" von vielen aufrichtigen Fans der böhmischen Blasmusik als ein Affront empfunden wird. Meiner Auffassung nach geht es dabei um nichts anderes als durchsichtige Geschäftsmachenschaften. Die Fegerländer - wie bekannt - sind dabei mit einem "Pickerl" davon gekommen, mit dem sie nun ihre Web-Seiten schmücken. Hmm. Es erinnert irgendwie an "Urlaubresort des Jahres 2009". Pickerl sind "IN".Und der Nachsatz? Die Fegerländer überzeugen vor Ort, sie benötigen keine "Glanzaufkleber", die nur Verwirrung stiften.
Die Blaskapelle Fegerländer ist eine ziemlich junge Formation. Die Gründung wurde von Walter Grechenig im Jahr 2006 angeregt, der seinen Lebensunterhalt als Schlagzeug-Lehrer bestreitet. Ideen zur Gründung von Kapellen kommen oft vor allem dann auf, wenn die Quelle von motivierten und talentierten Musikern nicht allzu weit entfernt liegt. Die Mitglieder der Blaskapelle Fegerländer rekrutieren sich aus keiner homogenen musikalischen Ausbildungsumgebung. Die erstklassige Spielweise der Blaskapelle ließe eine derartige Vermutung durchaus zu. In der Formation gibt es Musiker mit Ausbildung, Konservatorium-Absolventen, Musikschüler, aber auch Mitglieder, die ihrem täglichen Fachberuf nachgehen und sich lediglich in ihrer Freizeit mit der Musik beschäftigen. Den musikalischen Heimatort dürfte aber die Musikschule Spital an der Drau in Kärnten darstellen.
Abschließend noch eine kleine Reflexion. Der Flussname "Drau" ist abgeleitet vom Slawischen "Dravá" (Der Fluss ist im Slawischen vom weiblichen Geschlecht). Mit "Dravá" verbindet man im Slawischen so viel wie "die Ungezähmte, die Wilde, die Reißende". Parallelen kommen auf. Die Blaskapelle Fegerländer sollte daher die "Drau" als Symbol ihrer Spielweise ins Blaskapellenwappen aufnehmen:-)
Für mich war es ein großes Vergnügen, die Blaskapelle Fegerländer an dem genannten Samstagabend zu erleben. Das Stück "Andulka Šafářová" von František Kmoch (2. Stück im Video) wurde mit einer hinreißenden Frische vorgetragen, die meine Gefühle berührte.
S.a. Fotoalbum
Dechová hudba Fegerländer hraje v obsazení klasického „malého orchestru“. Celkový dojem z jejich přednesu byl: Formace je silně motivována, hraje s nadšením a zjevnou radostí, uvolněně, solidně a se znatelným hudebním citem. Bubeník Walter Grechenig, očividně v partě „děvče pro vše“ , infikuje všechny kolem sebe svou vitalitou a nadšením, nejen muzikanty na pódiu. Jeho dravým angažmá na bubnech získává i publikum. „Ve službě“, čili během vystoupení má nasazen klobouk s logem party, „logo“. Tím dbá i na to, aby celková vnější optika vystoupení měla ten správný, jemný brus.
Během přestávky jsem Waltra kontaktoval. Kvůli mně se pomalu ani nedostal k naservírovanému jídlu. Chtěl jsem se ujistit, že jsem právě na stopě jakéhosi nového trendu, který se zrovna vyvíjí. Od Waltra jsem se dozvěděl, že formace jako Big Band vidí své těžiště působení v prostonárodní oblasti, což sdělují již v podtitulu jejich baneru. Dále jsem zvěděl, že repertoár kapely obsahuje převážnou většinu tzvn. „nečeských“ skladeb. Začal jsem se tedy zajímat co mají skutečně v jejich repertoáru? Walter naznačil: „Kdeco a pozoruhodná část skladeb je z jeho pera. Kapela razí svou vlastní cestu“. Snaha o ztotožňování se s nějakým etablovaným stylem není v současnosti aktuální.
Když kapela o několik minut později pokračovala ve svém vystoupení, vzpomněl jsem si na jejich účast na posledním tak zvaném „Evropském mistrovství v české dechovce“. Spíše bokem je třeba uvést na tomto místě, že je toto „mistrovství“ mnoha oddanými fanoušky české dechovky v Evropě odsuzováno a pociťováno jako urážka. Dle mého mínění zde nejde o nic jiného, než o průhledné zneužití české dechovkové kultury k byznysovým účelům. Dechová hudba Fegerländer – jak známo – se toho zúčastnila a dostala také „nálepku“, kterou nyní zdobí své stránky. Hmm. Připomíná mně to komerční akce typu „Rekreační rezort roku 2009“. Nálepky jsou „IN“. A dovětek? Fegerländer jsou sto přesvědčit na místě, nepotřebují vůbec jakékoliv nálepky, které přispívají pouze ke zmatku.
Dechová kapela Fegerländer je poměrně mladá formace. Založit kapelu byl nápad Waltra Grecheniga v roce 2006, který svou životní režii kryje vyučováním na bicí. Nápady na založení kapely vyvstávají především tehdy, když se „pramen“ s motivovanými a talentovanými hudebníky nenachází příliš daleko. Členové dechovky Fegerländer se nerekrutují z žádného homogenního hudebního prostředí. Jejich pozoruhodný způsob hry by tuto domněnku i připouštěl. Ve formaci se nachází hudebníci se vzděláním, absolventi konzervatoře, školáci, ale také členové, kteří mají své běžné povolání a hudbě se věnují v jejich volném čase. Svůj původní „hudební domov“ bude mít celá kapela patrně v hudební škole v městečku Spital an der Drau, asi 50km severozápadně od Villachu v Korutanech.
Závěrem ještě malá reflexe. Jméno řeky „Drau“ je odvozeno ze slovanského „Dravá“ . S pojmem „Dravá“ jsou spojeny představy „nespoutaná, divoká, strhující“. Zde se vnucují paralely. Tato dechovka by proto patrně měla umístit jejich řeku „Drau“ jako Symbol do jejich heraldiky :-)
Slyšet sobotního večera tuto partu byl pro mě zářitek. Zejména přednes Kmochovy skladby "Andulka Šafářová" (druhá na videu) mě silně dojala.
Viz. Také snímky v albu.