Music unites nations 
nevedeli predstaviť v horších ani v lepších časoch." -- dychová hudba Opatovanka
Trenčín Karola Pádivého - tradice zavazuje / Trenčín des Karol Pádivý - Tradition verpflichtet
dychová hudba Opatovanka zo Slovenska / Blaskapelle Opatovanka aus der Slowakei
Jako kapelu měsíce září jsem si vybral dechovou formaci, která působí velmi nenápadně a skromně a dokonce i její jméno není nikterak zvláštně zakotveno v širokém podvědomí příznivců české dechovky v Evropě. Je to ale formace, která hraje nejen s velkým zanícením, ale je také technicky a hudebně vyzrálá, ačkoliv má za sebou dost pestrou historii zániků a vzniků. Pochází z malé obce nedaleko od Trenčína (zde by se dokonce hodila skladba Dominika Strouhala, kterému věnuji ještě letos samostatný článek). Z obce, která byla v 80tých letech správně připojena k Trenčínu. Nebudu dále napínat. Ano jedná se o obec Opatová, kde je doma dechová hudba Opatovanka, které nyní věnuji mou pozornost v rámci tohoto měsíčního příspěvku. Opatovanka působí převážně doma a v blízkém okolí při nejrůznějších příležitostech jak církevních tak i světských. Čti dále ... (=Weiterlesen ...)
September 2011- Blaskapelle Opatovanka aus der Slowakei
Als Blaskapelle des Monates September entschied ich mich für eine Blasformation, die an sich nicht viel Aufsehen erregt. Ihr Name ist auch nicht sonderlich im breiten Bewusstsein der Anhänger der böhmischen Blasmusik in Europa verankert. Es ist eine Formation, die nicht nur mit einer großen Begeisterung ans Werk geht, sondern die auch technisch und musikalisch sehr ausgereift ist, obwohl sie auf eine bunte Geschichte von Untergängen und neuen Entstehungen zurück blicken kann. Die Blaskapelle kommt aus einem kleinen Ort unweit von Trenčín in der Slowakei (hier wäre sogar die Komposition "Unweit von Trenčín" von Dominik Strouhal angebracht, dem ich noch dieses Jahr einen gesonderten Beitrag widmen werde). Also aus einer Ortschaft, die in den achtziger Jahren des vergangenen Jahrhudert verwaltungsmäßig an Trenčín angegliedert wurde. OK, ich werde den Bogen nicht weiter spannen. Ja, es geht um die Gemeinde Opatová, die Heimat der Blaskapelle Opatovanka, der ich nun im Rahmen dieser Reihe meine Aufmerksamkeit widmen werde. Diese Blaskapelle wirkt vor allem in ihrer Lokalität und naher Umgebung bei den verschiedensten religiösen und weltlichen Gelegenheiten. Weiterlesen ... (=Čti dále ...)
 |
| Štefan Meravy zodpovědný za pěkné hluboké tóny / Štefan Meravy zuständig für schöne tiefe Töne (click to enlarge) |
Je vhodné předeslat, že i v Opatové jako ostatně i v mnoha jiných slovenských obcích, se lidový zpěv kultivoval již od dávných dob. Bylo to podmíněno, především v minulosti, způsobem obživy a silně zakotveným křesťanstvím. Slovensko je i dnes známo svým výborným, jemně uzeným ovčím sýrem. Chov ovci na lukách a v horských oblastech se s lidovou hudbou jistě prolínaly a vzájemně doplňovaly. V Opatové se lidové umění přirozeným způsobem kultivovalo a tradovalo, aniž by to v minulosti někdo mimořádně sledoval či dokonce zaznamenával. Všichni členové Opatovanky, ať již staré formace, či členové formace současné vyrůstali v kulturním prostředí zakotvených lidově hudebních tradic. Obyvatelstvo celé oblasti mělo a má i dnes proto tak blízko k lidovému hudebnímu projevu, ke kterému patří dechová hudba. Bez ohledu na existenci a působení místní dechové hudby byly hostující kapely vítány vždy s nadšením, ať již přišly z Trenčína, Drietomy, Kubrej, Velkých Stankoviec, Hornej a nebo Dolnej Súče a nebo z ne příliš vzdálené Moravy. Je ale také důležité se na tomto místě zmínit o Karolu Padivém (viz. také můj článek Skladatel Karel Pádivý / Komponist Karel Pádivý, věnovaný tomuto významnému slovenskému skladateli), který v Trenčíně skoro celý svůj život působil a vývoj lidové hudby v této oblasti velmi silně ovlivnil.
První dechová formace v Opatové, doložená vzpomínkami Pavla Poradu a záznamem v obecní kronice, byla založena v roce 1936. Učitelem, hudebním vedoucím a kapelníkem 12tičlenné formace byl Ľudovít Parák z Dobrej. Členové sestávali z mladých nadšenců, kteří si opatřili nástroje za vlastní peníze. Zkoušelo se jednou týdně kde se dalo, převážně ale v soukromí jednotlivých členů. Kapela doprovázela člověka od kolébky, přes nejrůznější slavnostní příležitosti až do hrobu. Kapelnické žezlo postupně převzali Ondrej Krátky z Kubrej a poté Ján Vanek z Opatovej. Takto působila kapela až do let padesátých minulého století.
Po několikaleté přestávce vznikla v Opatové v roce 1966 nová formace, která sestávala z části z členů zaniklé kapely, doplněna o členy nové. Tato formace pod vedením Pavla Porady byla aktivní až do roku 1973. Kapela se poté opět rozpadla, protože z kapely odešlo více členů najednou.
Po dvouleté přestávce došlo v roce 1975 opět k nové sestavě. Jejím uměleckým vedoucím byl Ernest Knotek z Trenčína. O zázemí jako kapelník se staral nejdříve Rudolf Baž, později pak Stanislav Vojtech. Tato formace, která již působila pod názvem Opatovanka, se ale po šestiletém působení opět rozpadla.
V roce 1982 došlo ve vývoji dechové hudby v Opatové k slibnému přelomu a to z několika důvodů. Opětný rozpad kapely využili mladí z Opatové, kteří zrovna končili Základní devítiletku v Trenčianskej Teplej, kde se naučili hrát na hudební nástroje a kde také na škole hráli. Založili v Opatové mládežnickou dechovou hudbu, v jejímž čele stál Pavel Porada jako umělecký vedoucí a mladý Stanislav Hricko převzal kapelníčení. Mladí vzali celou věc vážně do ruky, nacvičování se nešidilo, nechyběla vášeň. Následovala veřejná vystoupení a tato kapela mladých získala nejen pozoruhodnou úroveň ale v lokalitě také spoustu příznivců. Formace se během roku stabilizovala a poté sestávala ze tří zpěváků, Marie Husárové, Miriam Gajdošíkové a Ľuboša Lišky a členů: Pavel Porada, Stanislav Hricko, Jozef Liška, Tibor Gallo, Rastislav Gavenda, Vladimír Vančo, Marian Hricko, Peter Gavenda, František Husár ml., Pavol Monček, Ľuboš Liška, Pavol Poludvorný a Peter Meliš. Dechová hudba Opatovanka hraje v této sestavě dodnes.
Poslední generace dechové hudby Opatovanka natočila dvě pěkná CD, z nichž jedno bylo vydáno u příležitosti 20. výročí kapely (na tomto místě díky Staislavu Hrickovi za poskytnutí obou CD).
Kapela se rovněž zúčastňuje příležitostně festivalů a soutěží. Příznivci dechové hudby měli například možnost shlédnout pěkné vystoupení této kapely na posledním Drietomském festivalu dychových hudeb počátkem srpna tohoto roku.
zpívají Marie Husárová, Miriam Gajdošíková
CD "20. vyročie - Opatovanka"
nahráno Tonstudio Jaromír Rajchman, 2002
"Trenčiansi mládenci, to je velký kríž,
nechceju z večera do hájička íst ..."
/
"Mit Burschen von Trenčin ist es doch ein Kreuz,
abends in Hein zu gehen wollen´s nicht, Seufz ..."
konnten sich die Bewohner von Opatová weder in schlechten, noch in guten Zeiten vorstellen."
-- Blaskapelle Opatovanka
 |
Es ist angebracht vorauszuschicken, dass auch in Opatová wie übrigens in vielen anderen slowakischen Dörfern, der Volksgesang seit grauer Vergangenheit kultiviert wurde. Dies wurde insbesondere in der Vergangenheit durch die Art des Broterwerbes bedingt. Die Slowakei ist auch heute noch durch den ausgezeichneten, fein geräucherten Schafkäse bekannt. Die Schafszucht auf Wiesen in gebirgigen Gebieten wurde von verschiedenen Äußerungsformen der Volksmusik begleitet und ergänzt. In Opatová wurde die Volkskunst auf natürliche Weise kultiviert und tradiert, ohne dass dies von jemand in besonderer Weise verfolgt oder sogar aufgezeichnet wurde. Alle Mitglieder der Blaskapelle Opatovanka , sei es die Belegschaft der vorangegangenen Formationen, oder die gegenwärtigen Mitglieder wuchsen und wachsen in einem kulturellen Umfeld verankerter musikalischer Volkstradition auf. Die Bevölkerung der Region hatte immer und hat nach wie vor einen nahen Zugang zur volksmusikalischen Äußerung, zu der zweifelsohne auch die Blasmusik gehört. Ohne Rücksicht auf die Existenz der lokalen Blaskapelle wurden gastierende Blaskapellen immer mit Begeisterung empfangen, sei es, dass diese aus nahem Trenčín, Drietoma, Kubrá, Velké Stankovice, Horná oder Dolná Súča oder auch aus nicht allzu weit entferntem Mähren kamen. An dieser Stelle ist es auch angebracht, den Komponisten Karol Pádivý zu erwähnen (s.a. meinen Beitrag Skladatel Karel Pádivý / Komponist Karel Pádivý, den ich diesem bedeutenden slowakischen Komponisten widmete), der beinahe sein ganzes Leben in benachbartem Trenčín wirkte und die Entwicklung der Volksmusik in dieser Region maßgeblich beeinflusste.
Die erste Blasmusikformation in Opatová, belegt durch Erinnerungen von Pavol Porada sowie Aufzeichnungen in der Gemeinde-Chronik, war im Jahre 1936 gegründet. Der Lehrer, musikalischer Leiter und Kapellmeister dieser 12 Köpfe zählenden Gruppe war Ľudovít Parák aus Dobrá. Die Mitglieder setzten sich aus jungen begeisterten, überwiegend in der Landwirtschaft beschäftigten Menschen zusammen, die sich auch auf eigene Kosten Instrumente besorgten. Geprobt wurde wo es ging, überwiegend im privaten Bereich einzelner Mitglieder. Diese Blaskapelle begleitete den Menschen von der Wiege, über unterschiedlichste feierliche Anlässe, vor allem Hochzeiten, bis zum Grab. Den Kapellmeister-„Zepter“ übernahm später Ondrej Krátky aus Kubrá und danach Ján Vanek aus Opatová. Diese Blaskapelle wirkte bis in die 50-er Jahre des vergangenen Jahrhunderts.
Nach einer Unterbrechungspause, die einige Jahre dauerte, entstand in Opatová im Jahre 1966 eine neue Formation, die sich zum Teil aus Mitgliedern der alten Kapelle rekrutierte, ergänzt um neue Mitglieder. Diese Formation, die von Pavol Porada geleitet wurde, war bis zum Jahr 1973 aktiv. Danach zerviel die Gruppe wieder, weil viele Mitglieder auf einmal die Blaskapelle verließen.
Nach einer weiteren zweijährigen Pause kam es im Jahre 1975 zur erneuten Gründung. Ihr musikalischer Leiter wurde Ernest Knotek aus Trenčín. Um die Hintergrundgeschäfte kümmerte sich der Kapellmeister Rudolf Baž, später dann Stanislav Vojtech. Diese Blaskapelle, die bereits unter dem Namen Opatovanka auftrat, ging aber nach sechsjähriger Existenz wieder in Brüche.
Im Jahre 1982 kam in der Entwicklung der Blaskapelle Opatovanka zu einem vielversprechenden Umbruch und zwar aus mehreren Gründen. Den wiederholten Zerfall der letzten Formation nutzten junge Burschen aus Opatová dazu, eine neue Blaskapelle "auf die Beine" zu stellen. Sie befanden sich gerade im Abschlussabschnitt Ihrer Grundschulausbildung in Trenčianská Teplá, wo sie sich mit dem Instrumentenspiel vertraut machten und wo sie auch im Schulorchester ihre ersten Erfahrungen sammeln konnten. Diese jungen Leute gründeten in Opatová ihre eigene Jugendblaskapelle, an dessen Spitze Stanislav Hricko den Posten des Kapellmeisters übernahm. Die junge Partie nahm die ganze Sache ernst in die Hand, die Proben wurden nicht gespritzt, es bestand kein Mangel an Begeisterung und Leidenschaft. Es folgten öffentliche Auftritte und diese Jugendblaskapelle gewann in relativ kurzer Zeit nicht nur ein beachtenswertes Niveau, sondern auch in der Lokalität und naher Umgebung eine Menge von Anhängern. Die Belegschaft der Formation stabilisierte sich im Laufe eines Jahres und danach bestand diese aus folgenden Mitgliedern: Pavel Porada, Stanislav Hricko, Jozef Liška, Tibor Gallo, Rastislav Gavenda, Vladimír Vančo, Marian Hricko, Peter Gavenda, František Husár ml., Pavol Monček, Ľuboš Liška, Pavol Poludvorný a Peter Meliš sowie dem Gesangstrio Marie Husárová, Miriam Gajdošíková und Ľuboš Liška. Die Blaskapelle spielt auch gegenwärtig in der gleichen Besetzung.
Die letzte Generation der Blaskapelle Opatovanka produzierte zwei schöne CD´s, wobei die eine Aufnahme zum 20. Jubiläum der Existenz der Blaskapelle aufgenommen wurde (An dieser Stelle bedanke mich bei Staislav Hricko für die Bereitstellung beider CD´s).
Die Blaskapelle Opatovanka nimmt auch an Blasmusikfestivals und Wettbewerben teil. Blasmusikfans hatten zum Beispiel die Gelegenheit, den Auftritt dieser Blaskapelle am letzten Blasmusikfestival in Drietoma im August dieses Jahres mitzuerleben.
Gesang Marie Husárová, Miriam Gajdošíková
CD "20. vyročie - Opatovanka" / "20. Bestandsjubiläum - Opatovanka"
aufgenommen Tonstudio Jaromír Rajchman, 2002
nechceju z večera do hájička íst ..."
/
"Mit Burschen von Trenčin ist es doch ein Kreuz,
abends in Hein zu gehen wollen´s nicht, Seufz ..."
