Music unites nations 
"Wenn ich daran denke, was ich persönlich aus der Musik für mein Leben gelernt habe, dann ist das wahrscheinlich mehr als umgekehrt." -- Daniel Barenboim
}
Tento měsíc si připomeneme nedožitých devadesátin Ladislava Kubeše st., jednoho z nejoblíbenějších skladatelů české dechovky a neúnavného propagátora, který české dechovce zasvětil prakticky celý svůj život.
Ladislav Kubeš starší
1924-02-23 - Borkovice
1998-08-28 - Žíšov
Hradišťanka
hudba Ladislav Kubeš st.
text sestry Skovajsovy
"Přátelé, nemýlíte se, hraje
Veselka Láďi Kubeše (ml.)"
Kubešovy skladby jsou známy po celé střední Evropě.
V rodině Kubešů se uhnízdila muzika po tři generace. Zakladatel Matěj se svou potulnou hudební partou byl znám široko daleko v oblasti jižních Čech. V partě hráli i jeho bratři, později i synové. Jablka zpravidla nepadají daleko od stromu a tak se Ladislav, o kterém zde bude následně řeč, se již v útlém mládí naučil hrát na několik nástrojů a hrával s otcem a strýci. Bezprostřední vztah k hudbě jej také uvedl do vojenského prostředí, kde se mohl hudbě věnovat nejen důkladně, ale měl také štěstí na dobré muzikanty a učitele ve své blízkosti. Je pozoruhodné, že Jihočeská polka spatřila světlo světa na počátku jeho vojenské služby v Jindřichově Hradci.
Nikterak nepřekvapuje, že občas dochází k záměně skladatele této známé polky a jeho syna stejného jména, neboť oba mají stejná jména. I Ladislav mladší se ovšem "potatil" a štafetu hudby nese v různých formách dál. Nejen v dechové hudbě, v které je znám jako kapelník a basista Veselky, ale také jako vydavatel a profesionální kontrabasista.
Zůstaňme ale ještě chvíli u "oslavence", Ladislava Kubeše staršího. Je třeba vyzdvihnout, že hudební tvorbou se zabýval ve svém volném čase. Byla to jeho velká, po tátíku Matěji zděděná druhá láska, hned vedle své první, manželky Boženky, která jej v jeho zálibě zcela podporovala. Kubešovi vedli spolu spíše skrovný, jak se jeví, nekonfliktní život ve vesnickém prostředí. Teplo poklidného domácího zátiší umožňovalo Ladislavu Kubešovi staršímu se plně soustředit na svou, jak dnes víme, plodnou hudební tvorbu. Miloval Moravu a tak není divu, že vznikly takové skvosty jako Přerovanka či Hradišťanka, které pomyslně věnoval těmto moravským městům. Z jeho skladeb vyzařuje skromnost, teplo, harmonie, láska k lidem a domovině. Jeví se, že některé dechové hudby, které toto obsahové pozadí netuší, mají snahu svým hektickým přednesem udělat z některých jeho skladeb hotový "trhák". Žel bohu.
Jihočeská polka
rukopis Ladislava Kubeše st.
(click to enlarge)
20. a 21. července se bude konat 20. ročník "Kubešova Soběslav", tentokráte, jak patrné, jubilejní termín.
Foto otce a rukopis Jihočeské mně na požádání laskavě poskytl syn Ladislav mladší.
"Česká dechovka nezahyne,
její krásná živá tradice to nedovolí."
Ladislav Kubeš st.
{tab-a Ladislav Kubeš starší
1924-02-23 - Borkovice
1998-08-28 - Žíšov
Hradišťanka
hudba Ladislav Kubeš st.
text sestry Skovajsovy
"Přátelé, nemýlíte se, hraje
Veselka Láďi Kubeše (ml.)"
Kubešovy skladby jsou známy po celé střední Evropě.
V rodině Kubešů se uhnízdila muzika po tři generace. Zakladatel Matěj se svou potulnou hudební partou byl znám široko daleko v oblasti jižních Čech. V partě hráli i jeho bratři, později i synové. Jablka zpravidla nepadají daleko od stromu a tak se Ladislav, o kterém zde bude následně řeč, se již v útlém mládí naučil hrát na několik nástrojů a hrával s otcem a strýci. Bezprostřední vztah k hudbě jej také uvedl do vojenského prostředí, kde se mohl hudbě věnovat nejen důkladně, ale měl také štěstí na dobré muzikanty a učitele ve své blízkosti. Je pozoruhodné, že Jihočeská polka spatřila světlo světa na počátku jeho vojenské služby v Jindřichově Hradci.
Nikterak nepřekvapuje, že občas dochází k záměně skladatele této známé polky a jeho syna stejného jména, neboť oba mají stejná jména. I Ladislav mladší se ovšem "potatil" a štafetu hudby nese v různých formách dál. Nejen v dechové hudbě, v které je znám jako kapelník a basista Veselky, ale také jako vydavatel a profesionální kontrabasista.
Zůstaňme ale ještě chvíli u "oslavence", Ladislava Kubeše staršího. Je třeba vyzdvihnout, že hudební tvorbou se zabýval ve svém volném čase. Byla to jeho velká, po tátíku Matěji zděděná druhá láska, hned vedle své první, manželky Boženky, která jej v jeho zálibě zcela podporovala. Kubešovi vedli spolu spíše skrovný, jak se jeví, nekonfliktní život ve vesnickém prostředí. Teplo poklidného domácího zátiší umožňovalo Ladislavu Kubešovi staršímu se plně soustředit na svou, jak dnes víme, plodnou hudební tvorbu. Miloval Moravu a tak není divu, že vznikly takové skvosty jako Přerovanka či Hradišťanka, které pomyslně věnoval těmto moravským městům. Z jeho skladeb vyzařuje skromnost, teplo, harmonie, láska k lidem a domovině. Jeví se, že některé dechové hudby, které toto obsahové pozadí netuší, mají snahu svým hektickým přednesem udělat z některých jeho skladeb hotový "trhák". Žel bohu.
Jihočeská polka
rukopis Ladislava Kubeše st.
(click to enlarge)
20. a 21. července se bude konat 20. ročník "Kubešova Soběslav", tentokráte, jak patrné, jubilejní termín.
Foto otce a rukopis Jihočeské mně na požádání laskavě poskytl syn Ladislav mladší.
"Česká dechovka nezahyne,
její krásná živá tradice to nedovolí."
Ladislav Kubeš st.
}
Diesen Monat erinnern wir an den nicht mehr erlebten, neuzigsten Geburtstag von Ladislav Kubeš Sen., einem der beliebtesten Komponisten der böhmischen Blasmusik sowie einem unermüdlichen Förderer, der der böhmischen Blasmusik praktisch sein ganzes Leben einweihte.
Ladislav Kubeš Sen.
1924-02-23 - Borkovice
1998-08-28 - Žíšov
Hradišťanka
Musik Ladislav Kubeš st.
Text Schwestern Skovajs
"Ja liebe Freunde, ihr irrt nicht, es spielt Veselka von Láďa Kubeš (Jun.)"
Kubeš-Kompositionen sind in ganz Mitteleuropa bekannt.
In der Kubeš-Familie nistete sich die Musik im Laufe von drei Generationen ein. Der Grundstein der musikalischen Entwicklung legte Matěj Kubeš, der mit seiner wandernden Partie im breiten Gebiet von Südböhmen bekannt war. In der Partie spielten auch seine Brüder, später auch Söhne. Äpfel fallen bekanntlich nicht weit vom Baumstamm. Und so auch Ladislav, von dem im weiteren die Rede sein wird, erlerne schon im zarten Jugendalter das Spiel auf mehreren Instrumenten und spielte mit seinem Vater und Onkeln. Seine unmittelbare Beziehung zur Musik ermöglichte ihm in weiterer Folge in das musikalisch-militärische Environment zu gelangen. Dort konnte er sich mit der Musik nicht nur gründlich beschäftigen. Er hatte auch noch das Glück, von guten Musikanten und ausgezeichneten Lehrern umgeben zu sein. Es ist bemerkenswert, dass die nun bekannte Südböhmische Polka bereits zu Beginn seiner militärischen Dienstzeit in Jindřichův Hradec das Licht der Welt erblickte.
Es überrascht keinesfalls, dass gelegentlich zur Verwechslung des Vaters und des Sohns kommt, die gleichen Namen tragen. Auch Ladislav der Jüngere vererbte den Hang zur Musik und die Stafette der Musik, nicht nur als Kapellmeister und Bassist in der Blasmusik, sondern in verschiedenen Formen als Verleger, als professioneller Kontrabasist, weiter trägt.
Bleiben wir aber noch eine Weile beim Jubilanten, Ladislav Kubeš Sen. Er beschäftigte sich mit der musikalischen Schaffung, das sei hier hervorzuheben, in seiner Freizeit. Es war eine große, vom Vater Matěj geerbte zweite Liebe, gleich neben der ersten, seiner Ehefrau Božena, die ihn in seinem Hobby zur Gänze unterstützte. Beide führten miteinander ein eher bescheidenes, wie es schien, konfliktfreies Leben im ländlichen Umfeld. Die Wärme des gemütlichen häuslichen Stilllebens ermöglichte Ladislav Kubeš Sen. eine volle Konzentration auf sein - wie wir heute wissen - fruchtbringendes musikalisches Schaffen. Er hatte eine besondere Beziehung zu Mähren. Es kommt daher nicht allzu überraschen, dass solche musikalischen Juwelen wie Přerovanka oder Hradišťanka aus seiner Feder stammen. Jene wurden symbolisch den mährischen Städten gewidmet. Aus seinen Kompositionen strahlt Schlichtheit und Bescheidenheit, Wärme, Harmonie, die Liebe zu Menschen und seiner Heimat. Es scheint, dass manche Blaskapellen, gerade aus Unkenntnis dieser Hintergründe, neigen stets dazu, aus manchen seiner Kompositionen durch einen hektischen Vortrag einen "Reißer" zu machen. Leider Gottes.
Jihočeská polka
Handschrift von Ladislav Kubeš Sen.
(click to enlarge)
20. a 21. Juli findet der XX. Jahrgang von "Kubešova Soběslav" statt, diesmal, wie ersichtlich, ein Jubiläumstermin.
Das Foto des Vaters und die Handschrift von Jihočeská bekam ich freundlicherweise auf mein Ersuchen vom Sohn Ladislav Jun.
"Böhmische Blasmusik stirbt nicht aus,
ihre schöne, lebende Tradition
lässt es nicht zu."
Ladislav Kubeš Sen.
{/tabs} Ladislav Kubeš Sen.
1924-02-23 - Borkovice
1998-08-28 - Žíšov
Hradišťanka
Musik Ladislav Kubeš st.
Text Schwestern Skovajs
"Ja liebe Freunde, ihr irrt nicht, es spielt Veselka von Láďa Kubeš (Jun.)"
Kubeš-Kompositionen sind in ganz Mitteleuropa bekannt.
In der Kubeš-Familie nistete sich die Musik im Laufe von drei Generationen ein. Der Grundstein der musikalischen Entwicklung legte Matěj Kubeš, der mit seiner wandernden Partie im breiten Gebiet von Südböhmen bekannt war. In der Partie spielten auch seine Brüder, später auch Söhne. Äpfel fallen bekanntlich nicht weit vom Baumstamm. Und so auch Ladislav, von dem im weiteren die Rede sein wird, erlerne schon im zarten Jugendalter das Spiel auf mehreren Instrumenten und spielte mit seinem Vater und Onkeln. Seine unmittelbare Beziehung zur Musik ermöglichte ihm in weiterer Folge in das musikalisch-militärische Environment zu gelangen. Dort konnte er sich mit der Musik nicht nur gründlich beschäftigen. Er hatte auch noch das Glück, von guten Musikanten und ausgezeichneten Lehrern umgeben zu sein. Es ist bemerkenswert, dass die nun bekannte Südböhmische Polka bereits zu Beginn seiner militärischen Dienstzeit in Jindřichův Hradec das Licht der Welt erblickte.
Es überrascht keinesfalls, dass gelegentlich zur Verwechslung des Vaters und des Sohns kommt, die gleichen Namen tragen. Auch Ladislav der Jüngere vererbte den Hang zur Musik und die Stafette der Musik, nicht nur als Kapellmeister und Bassist in der Blasmusik, sondern in verschiedenen Formen als Verleger, als professioneller Kontrabasist, weiter trägt.
Bleiben wir aber noch eine Weile beim Jubilanten, Ladislav Kubeš Sen. Er beschäftigte sich mit der musikalischen Schaffung, das sei hier hervorzuheben, in seiner Freizeit. Es war eine große, vom Vater Matěj geerbte zweite Liebe, gleich neben der ersten, seiner Ehefrau Božena, die ihn in seinem Hobby zur Gänze unterstützte. Beide führten miteinander ein eher bescheidenes, wie es schien, konfliktfreies Leben im ländlichen Umfeld. Die Wärme des gemütlichen häuslichen Stilllebens ermöglichte Ladislav Kubeš Sen. eine volle Konzentration auf sein - wie wir heute wissen - fruchtbringendes musikalisches Schaffen. Er hatte eine besondere Beziehung zu Mähren. Es kommt daher nicht allzu überraschen, dass solche musikalischen Juwelen wie Přerovanka oder Hradišťanka aus seiner Feder stammen. Jene wurden symbolisch den mährischen Städten gewidmet. Aus seinen Kompositionen strahlt Schlichtheit und Bescheidenheit, Wärme, Harmonie, die Liebe zu Menschen und seiner Heimat. Es scheint, dass manche Blaskapellen, gerade aus Unkenntnis dieser Hintergründe, neigen stets dazu, aus manchen seiner Kompositionen durch einen hektischen Vortrag einen "Reißer" zu machen. Leider Gottes.
Jihočeská polka
Handschrift von Ladislav Kubeš Sen.
(click to enlarge)
20. a 21. Juli findet der XX. Jahrgang von "Kubešova Soběslav" statt, diesmal, wie ersichtlich, ein Jubiläumstermin.
Das Foto des Vaters und die Handschrift von Jihočeská bekam ich freundlicherweise auf mein Ersuchen vom Sohn Ladislav Jun.
"Böhmische Blasmusik stirbt nicht aus,
ihre schöne, lebende Tradition
lässt es nicht zu."
Ladislav Kubeš Sen.
