Evropský portál české dechovky / Europäisches Portal böhmischer Blasmusik / European portal of Bohemian brass EVROPSKÝ PORTÁL ČESKÉ DECHOVKY
EUROPÄISCHES PORTAL BÖHMISCHER BLASMUSIK
EUROPEAN PORTAL of BOHEMIAN BRASS MUSIC
 
-------- Vlajky --------
Živá tradice v domovině, Evropě a ve světě --- Living tradition at home, Europe and in the world --- Lebende Tradition in Heimat, Europa und der Welt
Hudba spojuje národy  Hudba spojuje / Musik verbindet   Music unites nations   Hudba spojuje / Musik verbindet   Musik verbindet Völker
 

_ Composer Header _

Skladatel Jan Lipold slaví 75-tiny / Komponist Jan Lipold feiert seinen 75-er

- CZ -

"Přátelství je života sůl." -německé přísloví

Přes Mažice dlouhej most



hudba Jan Lipotd, lidový text
hraje a zpívá Veselka Ladislava Kubeše ml.


75. narozeninyV měsíci srpnu 2016 slaví své kulaté 75-té narozeniny milý, skromný člověk, který svůj život zasvětil hudbě. V mladých, "vojenských letech" především hudbě soudobé, s přibývajícími léty hudbě lidové, především dechové. Nakonec mu to nedalo, aby se nevěnoval samotnému hudebnímu komponování., jež spolkne i dnes převážnou část jeho pracovního dne Širšímu publiku a hudebně orientovaným zájemcům dechové hudby chci tímto příspěvkem malounko přiblížit jihočeského hudebního skladatele Jana Lipolda, který je stále čilý a aktivní. Dokonce nelení ani navštívit i kdejakou přehlídku dechových hudeb, což v tomto věku již není zcela samozřejmé.
 
Na kontě hudební tvorby Jana Lipolda se v současnosti nachází bohatě nad 100 kompozic, v převážné míře hotových "na čisto" včetně  hrstky rozpracovaných prací "po šuplících", čekající na poslední takt či "závěrečný brus". V jeho hudební tvorbě se odráží mentalita a charakter jižních Čech, city a vnímání lidí kolem, krajina, vůně a kouzlo rozsáhlých luk, rybníků, lesních zákoutí jakožto i poutavost symbolu jižních Čech, poutající Šumavy.

Jan Lipold se narodil 23. srpna 1941 v malé vesničce Stříbřec něco málo kilometrů východně od Třeboně, centra jihočeských rybníků. V této oblasti se lidé živí především zemědělstvím a chovem kaprů. Nebylo tomu jinak i v rodině, do které se narodil. Rodiče tudíž se "muzikou" nezabývali, protože na ni nezbývalo času. Nicméně tatínek Jana vyjadřoval náklonnost k muzice zpěvem. Když se u malého chlapce začaly projevovat první náznaky vztahu k hudbě, měli rodiče z toho nejen radost, ale snažili se chlapce v jeho sklonu podporovat. Když nadešel čas, představil tatínek chlapce kapelníkovi Smrčkovi z nedaleké Stráže nad Nežárkou. Ač Jan snil o hře na nějaký dechový nástroj, rozhodl pak kapelník, že bude - z mnoha důvodů - rozumné začít s výukou na housle. Po třech letech "trápení" na houslích bylo konečně na čase přejít na pozoun a baskřídlovku. První kapela nenechala na sebe dlouho čekat. Byla založena se spolužáky z hudební škola a nesla název Lásenička. Existovala ale zprvu pouhý rok, protože celé osazenstvo - stejného ročníku - nastoupilo vojenskou základní službu. Jana osud zavál do slovenského Zvolenu, kde sice dechovka nebyla, zato ale celkem dobrý amatérský vojenský taneční orchestr, kde se umístil jako hráč na pozoun. V tomto orchestru působil celé - tenkrát běžné - dva roky vojenské služby.


Jihočeskou krajinou



hudba Jan Lipotd, ltext Zdeněk Beneš
hraje a zpívá Veselka Ladislava Kubeše ml.

Po návratu z vojenské služby byla činnost Laseničky opět obnovena. Do tohoto období - čili píše se rok 1964, 1965 - spadají také první krůčky kompoziční činnosti Jana Lipolda. Lásenička se profilovala a získala oblibu v celém regionu. V roce 1968 nastává "výměna stráží" a vedení kapely se ujímá Jan Lipold. V kapele existovala dobrá parta vstřícných muzikantů, s kterými se dobře spolupracovalo. Po třech letech změnila kapela název a zároveň hlavního sponzora, zřizovatele. Jako nově nazvaná Vajgarka spadala poté pod Kulturní středisko města Jindřichův Hradec. Zároveň pozměnila kapela svou stěžejní náplň činnosti. Začala se zaměřovat na koncertní činnost a pořádání autorských večerů.

Ve stejném období vzniká v Jindřichově Hradci velký dechový orchestr, v kterém Jan Lipold po celých 17 let zastupoval funkci organizačního referenta. Souběžně ale udržoval kontakt s Třeboňskou 12 nejdříve jako hráč na pozoun později ale ve spolupráci pouze jako autor.

Autorská činnost Jana Lipolda byla dlouhá léta výrazně formována přátelstvím s Ladislavem Kubešem starším. Oba byli stejné "krevní skupiny". Jan Lipold obdivoval Kubešovu hudební invenci, skromnost, lidskost a schopnost vidět krásné kolem sebe. Rád rozebíral s Kubešem rozličné hudební detaily, neboť Kubeš uměl vždy nabídnout vhodnou radu, nezištně, věcně a prakticky. Z počátečních konzultací, kdy Jan Lipold přistupoval ke Kubešovi "jako žák", vzniklo silné přátelské pouto, zakládající se na podobně cítícím vnitřním poslání.

Hýbá to rákosím



hudba Jan Lipotd, ltext Miloň Čepelka
hraje a zpívá Veselka Ladislava Kubeše ml.

Z příkladné spolupráce s Ladislavem Kubešem uvádí Jan Lipold malou historku, kterou si zde nemohu nechat jen pro sebe. Dokumentuje plasticky charakter spolupráce obou.

Kubeš a Lipold plánovali počátkem léta autorský večer. Kubeš měl ale také v úmyslu provést nutné rekonstrukční práce v domku. Aby tedy vše proběhlo hladce a jedna akce nekřižovala druhou, dohodli se, že budou obě aktivity dělat tedy spolu.
Mimo jiné šlo provedení nové vodoinstalace. Lipold provedl design, kudy vodoinstalace povede, Kubeš vybaven nářadím sekal rýhy do zdi. Nábytek v místnosti, včetně piána, musel být vhodně ošetřen, tedy těsně soustředěn do středu místnosti a opatřen krytinou proti prachu. Oba "řemeslníci" během práce neustále prodiskutovávali hudební záležitosti, zejména jaké skladby zařadit do nadcházejícího autorského programu. Během tohoto pracovního "brainstormingu" si Kubeš náhle vzpomněl  na skladbu, Lipoldovi neznámou, která by se hodila do programu. Všeho nechali a začali odtahovat skříně, těsně srovnané uprostřed místnosti, blokující navíc přístup k piánu. Skříně byly těžké, neboť byly vrchovatě nacpány rukopisy. Po odstranění ochranných dek a namáhavém, opětném rozestavení nábytku si mohl Kubeš konečně sednout za piáno, aby Lipoldovi skladbu přehrál. Paní Kubešová věšela na dvorku prádlo, uslyšela piáno. Po vstupu do místnosti sepjala ruce se slovy: "No táto, ty si se nám snad zbláznil."

Jan Lipold spolupracuje s řadou známých textařů. Jeden z prvních byl Zdeněk Beneš, kterého si Lipold hned od počátku spolupráce oblíbil. Spolupráci udržoval případně nadále udržuje s Miloňem Čepelkou, Jaroslavem Hájkem, Olgou Homolkovou, Janem Návarou, Františkem Opelkou, Vladimírem Salčákem a řadou kapel, kapelníků a zpěvaček, kteří jeho skladbám dávají koncovou, reálnou podobu. Spousta skladeb Jana Lipolda vyšla v Kubešově nakladatelství, některé skladby byly poskytnuty programu GRATISNOTY (www.gratisnoten.eu, www.gratisnoty.cz), které jsou pro veřejnost bezplatně k dispozici na  serveru www.dechovka.eu.

Tam v horách zelených



hudba Jan Lipotd, ltext Zdeněk Beneš
hraje a zpívá Veselka Ladislava Kubeše ml.

Skladby Jana Lipolda v podání mnoha interpretů se zainteresovanému posluchači nabízí také prostřednictvím současných kapel, CDček, rozhlasu a televize.

Jan Lipold  nevidí vývoj dechové hudby v současnosti příliš růžově. Na jednom z posledních křtů profilového CD s texty Jaroslava Hajka poznamenal v krátkosti: "Ať se dobře prodává, dnes je vše o penězích." Zastává názor, že si spousta lidí na vlivných mediálních místech zřejmě nejsou vůbec vědoma skutečnosti, že ... "hudba a zpěv, jako projev citů, byly lidu v českých zemích odedávna přirozenou životní potřebou." Nicméně v srdci udržuje naději, že se "chmurná oblaka", která se v současnosti projevují, opět rozplynou.

Milý Jane, dechovková komunita ti přeje k nadcházejícím 75-tinám do dalších let ještě mnoho hudebního elánu, invence a tvůrčí energie.


- CZ - Povím vám, proč mám rád dechovou hudbu a proč jsem jí oddaně sloužil: protože jejím základem je dech. Bez dechu není života, dech je tvořivá síla.
Naši dědové a otcové to věděli, a kdo to chce dnes popírat, je sám proti sobě.
Česká dechovka nezahyne, její krásná živá tradice to nedovolí.
-- Ladislav Kubeš st.
- DE - Ich sage ihnen,warum ich Blasmusik liebe und warum ich ihr hingebungsvoll mein ganzes Leben diente: Die Grundlage fúr die Blasmusik ist der Atem.
Ohne Atem gibt es kein Leben, Atem ist Schöpfungskraft. Unsere Opas und Väter wussten dies, und wer das bestreiten will, ist selbst gegen sich.
Die böhmische Blasmusik wird nicht untergehen, ihre schöne Tradition erlaubt es nicht.
--Ladislav Kubeš Sen.


This site is in service to the traditional Bohemian Brass Music community since 2003
THANKS FOR YOUR VISIT and STAY TUNED