Evropský portál české dechovky / Europäisches Portal böhmischer Blasmusik / European portal of Bohemian brass EVROPSKÝ PORTÁL ČESKÉ DECHOVKY
EUROPÄISCHES PORTAL BÖHMISCHER BLASMUSIK
EUROPEAN PORTAL of BOHEMIAN BRASS MUSIC
Ústředním tématem české dechovky je LÁSKA - Central theme of Bohemian Brass Music is LOVE - Zentrales Thema der böhmischen Blasmusik ist LIEBE
Vlajky
Živá tradice v domovině, Evropě, ve světě - Living tradition at home, Europe, the world - Lebende Tradition in der Heimat, Europa, der Welt
Hudba spojuje národy  Hudba spojuje / Musik verbindet   Music unites nations   Hudba spojuje / Musik verbindet   Musik verbindet Völker
_ Composer Header _
"Není těžké komponovat. Je ale úžasně těžké, přebytečné noty smést pod koberec."    "Es ist nicht schwer, zu komponieren. Aber es ist fabelhaft schwer, die überflüssigen Noten unter den Tisch fallen zu lassen.." -- Johannes Brahms
"Píseň je balzám na duši a city / Ein Lied ist der Balsam für die Seele und Gefühle" - A.
Až si budeš jinou brát· - Karel Valdauf se svým orchestrem, zpívají Jiřina Kostková, Zorka Kohoutová
Podzimní polka - Karel Valdauf, hraje a zpívá Valdaufinka


AdaSkolka 2003
Áda Školka
(foto z podzimu 2003/ Foto vom Herbst 2003)
1.5.1934, Lipnice u Třeboně- 3.11. 2020, Lipnice u Třeboně, South Bohemia
skladatel, aranžér, kapelník, band leader, moderátor, propagátor české dechovky /
Komponist, Arangeur, Kapellmeister, Bandleader, Moderator, Propagator böhmischer Blasmusik

CZECH
GERMAN

"Svět je nepochopitelné místo, jehož zákonitosti se neustále mění.
Průběh života připomíná metodu pokus-omyl."
-- Martina Adlerová (ročník 1972)


A mám opět důvod k pozastavení a zavzpomínání na výraznou osobnost jihočeské dechové hudby, skladatele, aranžéra,  kapelníka, band leadra, znalce dechového dění v domovině  a především velmi příjemného člověka Ády Školky, který byl 3.listopadu 2020 ve svých 86 letech života odvolán na "post nejvyšší", do hudebního nebe.

Nemohu jinak, než Ǎdovi věnovat při této příležitostii patřičnou pozornost.

S Ádou jsem udržoval osovní komunikaci, která svého času vedla k naší užší spolupráci. Tuto spolupráci nehodlám blíže rozebírat. Byla by obsáhlejšího charakteru a odváděla by jen pozornost od mého zdejšího záměru a kvůli krátkosti přízpěvek nepřetěžovat příliž mnohými osobními detaily.  Žileme nejen v chaotické době, plné nečekaných, ztřeštěných zvratů a změn. Vše ještě k tomu - metaforicky vzato - sledujeme z perspektivy "čínského rychlovlaku", řítícího se rychlostí 350 km v hodině do budoucna. Času nezbývá.
.
Zde úvodem pouze malá perlička na okraj. Jednou mně Áda poslal balíček s CDčky. Obsah balíčku jsem vybalil a obal - tentokráte zcela nic netuše - hned hodil do kamen. Později jsem se ovšem od Ády dozvěděl, že v obalu bylo pro mne také CZK500.- (tenkrát "netrinkgeldový" obnos :-) Naše spolupráce nebyla finančně orientovaná.

Áda se narodil v Lipnici, malé obci nedaleko Třeboně. Pocházel z muzikantské rodiny. Tatík hrál na harmoniku i křídlovku. Jablko tudíž nemoho spadnout daleko od stromu. Áda se začal věnovat různým hudebním nástrojům. Zpočátku byl veden k houslím, později následovaly dechové nástroje, tenor a  trumpka a jiné. Během vojenské služby se začal zajímat o skladatelskou činnost. Po hudební průpravě během pobytu ve vojenském hudebním prostředí, jak to zpravidla bývá, začal působit v civilní oblasti. Naskytlo se zaměstnání v budějickém Budvaru.

Tam zákonítě nemohl přehlédnout závodní dechovou hudbu. Státní závody v té domě prakticky aktivně a plošně podporovaly aktivity dechových hudbeb. O svých získaných znalostech, získaných běhel své vojenské služby nemusel ikoho dlouze přesvědčovat.. I přes vyjádřené pochybnosti a námitky trvalo stávající dechové formace závodu na tom, aby Áda převzal  taktovku. Áda s pozicí kapelníka souhlasil ovšem pod podmínkou, že kapela příjme jeho představy bez "remcání". A tak se i stalo. Rozšířil repertoár, zkoušky se staly skutečnými zkouškami a od konce 50-tých let se kapela s novou výraznou tváří začala projevovat na veřejnosti.

Za svého působení se kapela svým přednesem a širokým repertoárem silně profilovala v povědomí dechových příznivců doma i v zahraničí. Natočila slušný počet zvukových nosičů a byla výtaným hostem v domácích mediích.

Áda Školka a Karel Valdauf se spolu setkávali na mnohých společných vystoupeních, Karel Valdauf se svým smyčcových orchestrem, Ǎda Školka s dechovkou.  Tak vzniklo, jak šel čas, mězi obema hudebníky hluboké přátelství, zakládající se na porozumění, náhledu na lidovou hudbuí a vzájemném respektu. Toto dospělo až tak daleko, že Karel Valdauf ve vhodný okamžik odkázal Ádovi Školkovi prakticky své celoživotní dílo, hudební archiv.

Áda Školka zažil s Budvarkou, zejména po turné po Spojených státech, řadu nepříjemností, které zde nehodlám uvádět. S nevelkým časovým odstupem začal se zakládáním dalších hudebních těles.

Archivní odkaz Karla Valdaufa nejen velmi potěšil, ale také silně zavazoval. Po pozitivní dohodě se zastupitelstvem Trhových Svin, rodištěm Karla Valdaufa, založil Ǎda v roce 1997 na počest dlouholetého přítele festival, Festival Karla Valdaufa.

Založil nejen Valdaufinku, ale také smyčcovou formaci ve shodě s Valdaufovými představami aby mohl realizovat  Valdaufův - pokud možno - původní a věrohodný interpretační/instrumentařní přednes.

Z přiloženého, dle mého zdařilého videa, moderovaného talentovanou a sympatickýou dvojicí,  Romanou Sittovou a Janem Szymikem , se lze z videa dovědět více.

A ještě jedna zajímavá perlička závěrem: Když Áda převzal dechovou formaci v Budvaru, silně uvažoval, jak by se nová,
obrozená formace měla jmenovat. Ze všech variant, které přicházely v úvahu, se Ádovi nejvíce líbil název "Budvarka". V té době ale kapely s názvem -anka, -ka a podobně ještě neexistovaly. A tak se Áda pro jistotu spojil s "Ústavem pro jazyk český" s dotazem, zda-li lze takového označení vůbec v českém jazyce používat. S ústavu dostal "zelenou", že toto označení není v rozporu s jazykem českým. Název "Budvarka" byl tedy na světě. Ovšem nejen to. Poté sezačaly "-anky" vyskytovat jako houby po dešti. A je tomu dodnes nejen v domovině, ale prakticky všude.

Vzato v přehledu, Áda Školka stál u zrodu již zmíněné Budvarky, ale během svého velmi aktivního hudebního života založil i Budějckou kapelu Ády Školky, Velký dechový orchestr města Českých Budějovic zmíněnou Valdaufinku a Smyčcový orchestr Karla Valdaufa.

Ádo, v mém srdci máš trvalé místo.


„Die Welt ist ein unverständlicher Ort, dessen Gesetzmäßigkeiten sich ständig ändern.
Der Verlauf des Lebens erinnert an die Methode von Versuch und Irrtum.“
-- Martina Adlerová (Jahrgang 1972)


Und wieder habe ich einen Grund, inne zu halten und an eine herausragende Persönlichkeit der südböhmischen Blasmusik zu erinnern, den Komponisten, Arrangeur, Kapellmeister, Bandleader, Kenner der Blasmusikszene in seiner Heimat und vor allem sehr sympathischen Menschen Áda Školka, der am 3. November 2020 im Alter von 86 Jahren auf den „höchsten Posten“ abberufen wurde, in den musikalischen Himmel .

Ich kann nicht anders, als Áda bei dieser Gelegenheit die gebührende Aufmerksamkeit zu widmen.

Ich stand mit Áda in persönlichem Kontakt, was zu einer engeren Zusammenarbeit führte. Ich möchte diese Zusammenarbeit nicht näher erläutern. Das würde den Rahmen sprengen und nur von meinem eigentlichen Anliegen ablenken, das ich hier kurz und ohne zu viele persönliche Details darlegen möchte. Wir leben nicht nur in chaotischen Zeiten, voller unerwarteter, verrückter Wendungen und Veränderungen. Darüber hinaus beobachten wir alles – metaphorisch gesprochen – aus der Perspektive eines „chinesischen Hochgeschwindigkeitszugs”, der mit einer Geschwindigkeit von 350 km/h in die Zukunft rast. Die Zeit drängt.
.
Hier zunächst nur eine kleine Anekdote am Rande. Einmal schickte mir Áda ein Paket mit CDs. Ich packte den Inhalt des Pakets aus und warf die Verpackung – diesmal ohne zu ahnen, was darin war – sofort in den Ofen. Später erfuhr ich jedoch von Áda, dass in der Verpackung auch 500 CZK für mich waren (damals eine „nicht trinkgeldwürdige“ Summe :-) Unsere Zusammenarbeit war nicht finanziell orientiert.

Áda wurde in Lipnice, einem kleinen Dorf in der Nähe von Třeboň, geboren. Er stammte aus einer Musikerfamilie. Sein Vater spielte Akkordeon und Flügelhorn. Der Apfel fiel also nicht weit vom Stamm. Áda begann, sich verschiedenen Musikinstrumenten zu widmen. Zunächst wurde er zur Geige geführt, später folgten Blasinstrumente, Tenor und Trompete und andere. Während seines Militärdienstes begann er sich für das Komponieren zu interessieren. Nach seiner musikalischen Ausbildung während seines Aufenthalts im militärischen Musikumfeld begann er, wie es üblich ist, im zivilen Bereich zu arbeiten. Es ergab sich eine Anstellung bei Budvar in Budějovice.

Dort konnte er natürlich die Werksblaskapelle nicht übersehen. Der staatliche Betrieb, wie übrigens auch die meisten anderen,  unterstützten in der Regel umfassend Blaskapellen. Im Kreis der Blaskapelle angelangt, musste er niemanden lange von seinen Kenntnissen überzeugen, die er während des Militärdienstes erwarb . Trotz geäußerter Bedenken und Einwände bestanden die Blaskapellenmitglieder darauf, dass Áda den Taktstock übernehmen möge. Áda stimmte letzten Endes der Position des Kapellmeisters zu, jedoch unter der "Auflage", dass die Kapelle seine Vorstellungen ohne „Gemecker” akzeptieren würde. Und so kam es auch. Er erweiterte das Repertoire, die Proben wurden zu echten Proben. Das Ergebnis war, dass die revitalisierte Blaskapelle ab Ende der 50er Jahre mit einem neuen, ausgeprägten Profil sich in der Öffentlichkeit präsentierte.

Während ihrer Tätigkeit machte sich die Blaskapelle mit ihren Darbietungen und ihrem breiten Repertoire bei Blasmusikfans im In- und Ausland einen Namen. Sie nahm eine beachtliche Anzahl von Tonträgern auf und war auch ein gefragter Gast in den heimischen Medien.

Ǎda Školka und Karel Valdauf trafen sich bei vielen gemeinsamen Auftritten, Karel Valdauf mit seinem Streichorchester, Ǎda Školka mit seiner Blaskapelle. So entstand im Laufe der Zeit zwischen den beiden Musikern eine tiefe Freundschaft, die auf Verständnis, einer sich deckenden Sichtweise auf Volksmusik und gegenseitigem Respekt beruhte. Dies ging so weit, dass Karel Valdauf Áda Školka zum geeigneten Zeitpunkt praktisch sein ganzes Lebenswerk, sein komplettes  Musikarchiv vermachte.

Áda Školka erlebte mit Budvarka, insbesondere nach einer Tournee durch die Vereinigten Staaten, eine Reihe von Unannehmlichkeiten, auf die ich hier nicht näher eingehen möchte. Nach kurzer Zeit begann er mit der Gründung weiterer Musikensembles.

Das Archivvermächtnis von Karel Valdauf freute ihn nicht nur sehr, sondern verpflichtete ihn auch stark. Nach einer positiven Vereinbarung mit der Gemeinde Trhové Sviny, dem Geburtsort von Karel Valdauf, gründete Áda 1997 zu Ehren seines langjährigen Freundes das Karel-Valdauf-Festival.

Er gründete nicht nur die Valdaufinka, sondern auch ein Streichensemble, das Valdaufs Vorstellungen entsprach, um Valdaufs – wenn möglich – ursprüngliche und authentische Interpretation/Instrumentalisierung zu verwirklichen.

Aus dem beigefügten, meiner Meinung nach gelungenen Video, das von dem talentierten und sympathischen Profisprecherpaar Romana Sittová und Jan Szymik moderiert wurde, kann man mehr darüber erfahren.

Und noch eine interessante Anekdote zum Schluss: Als Áda die Blaskapelle in Budvar übernahm, überlegte er intensiv, wie die "neue", wiederbelebte Formation heißen solle. Von allen in Frage kommenden Namenvarianten gefiel Áda der Name „Budvarka“ am besten. Zu dieser Zeit gab es jedoch noch keine Blasmusikformationen mit Namen wie -anka, -ka und ähnlichen Endungen. Um sicherzugehen, das die künftige Blaskapellenbezeichnung keinen bestehenden Sprachkonventionen zuwiderläuft, wandte sich Áda an das „Ústav pro jazyk český” in Prag (Institut für die tschechische Sprache) mit der Frage, ob eine solche Bezeichnung in der tschechischen Sprache überhaupt verwendet werden darf. Das Institut gab ihm grünes Licht, dass diese Bezeichnung nicht im Widerspruch zum tschechischen Sprachkorpus steht. Der Name „Budvarka“ war also geboren. Aber nicht nur das. Danach schossen die „-ankas“ wie Pilze aus dem Boden. Und das ist bis heute nicht nur in der Heimat so, sondern praktisch in ganz Europa und darüber hinaus.

Zusammenfassend lässt sich sagen, dass Áda Školka an der Gründung der bereits erwähnten Budvarka beteiligt war, aber während seines sehr aktiven Musiklebens gründete er auch die Budějcká kapela Ády Školky, das Große Blasorchester der Stadt České Budějovice, die bereits erwähnte Valdaufinka und das Streichorchester von Karel Valdauf.

Áda, in meinem Herzen hast du einen dauerhaften Platz.

Festival Karla Valdaufa 2003
hrají a zpíají (zde z 19 zůčastněných kapel pouze) 
Smyčcový orchestr Karla Valdaufa, řídí Áda Školka
Pražští muzikanti, řídi Milan Bašta

moderuje velmi sympatická dvojice Romana Sittová a Jan Szymik
Česká televize
recorded 2003 in Trhové Sviny, South Bohemia
Kvet 100x100

Co je česká dechovka?


"Kultura a tradice patří k základním kamenům identity národa."

Dechovka
je žijící tradice ve své české, moravské, slovenské domovině.
Bohaté kulturní dědictví je jako alpská louka, plná rozličných květin.
Její krása spočívá v různorodosti, pestrosti, vůni.

Nenabízí pořadí, čísla, peníze, aby potěšila lidská srdce.

Kéž by tyto stránky přispěly k dalšímu
rozšíření a upevnění kulturní tradice
české dechovky v Evropě i jinde.

Portálem nejsou sledovány
žádné komerční zájmy.
Ornament
"Česká dechovka nezahyne,
její krásná živá tradice
to nedovolí."
Ladislav Kubeš st., 1924-1998 

Was ist böhmische Blasmusik?


"Kultur und Traditionen gehören zu den Grundsteinen der Volksidentität."

Böhmische Blasmusik
ist eine lebende Tradition in ihrer Heimat. Das reiche kulturelle Erbe ist wie eine Alpenwiese voll verschiedener Blumen. Ihre Schönheit besteht in der Vielfalt, Buntheit, dem Duft.

Nicht Zahlen, Ränke oder Geld erfreuen das menschliche Herz.

Möge dieses Portal zur weiteren Verbreitung und Festigung der Kulturtradition der böhmischen Blasmusik in Europa und anderswo beitragen.

Durch das Portal werden keine Geschäftsinteressen verfolgt.

Ornament
"Böhmische Blasmusik geht nicht ein,
ihre schöne, lebende Tradition
lässt es nicht zu."
Ladislav Kubeš Sen., 1924-1998 

What is Bohemian Brass?


"Culture and traditions belong to the foundation stones of the folk identity."

Bohemian Brass Music
is a living tradition in its native country and around. A rich cultural heritage is as a alpine meadow full of different beautiful flowers. Its beauty lies in the heterogeneity, diversity, colourfulness, odour.

Not counts, ranks or money make happy the man`s heart.

May this portal help to spread and fasten the old heritage of bohemian brass music in Europe and elsewhere.

No commercial interests of any kind
are pursued here.
Ornament
"Bohemian brass music doesn't perish,
its beautifull living tradition
doesn't allow it."
Ladislav Kubeš sen., 1924-1998