CZECH
GERMAN

Antonín Votava
* 9. ledna 1926, Kladno, Rozdělov - † 27. května 2009, Kladno, Rozdělov
Hudební skladatel, kapelník, muzikant
Antonín Votava nám odkázal řadu pěkných melodií. Byl nejen skladatelem, ale také angažovaným dirigentem. Antonín Votava by oslavil v lednu své narozeniny, kdyby nebyl povolán do muzikantského nebe. Pro mě je to dostatečný důvod k tomu, abych na těchto stránkách věnoval tomuto hudebníkovi zaslouženou vzpomínku za jeho angažmá v oblasti české dechové hudby.
Antonín Votava se narodil 9. ledna 1926 do chudé dělnické rodiny v kladenské, západně ležící čtvrti zvané Rozdělov.. Rodina byla v důsledku velmi těžké hospodářské situace odkázána na soužití se starší generací v poměrně stísněných bytových podmínkách. Život na Kladně byl velmi silně poznamenán povrchovým dolováním hnědého uhlí. Tento druh uhlí byl vhodný na výrobu koksu Tato okolnost vedla zákonitě k tomu, že se na Kladně soustředil těžký průmysl. Byla to zejména výroba surového železa, pro kterou je koks svou vysokou energetickou výhřevností nezbytný. Pracovní příležitosti způsobily prudký nárůst obyvatelstva, vznikala konglomerace dělníků z blízkého i dalekého okolí, pracujících v uhelných dolech a železárnách. Mnohotvárná ekologická devastace, která tento průmyslový vývoj doprovázela, se poznamenala na kvalitě životního prostředí celého okolí. Mnohé následky tohoto nepříjemného vývoje lze nalézt i v současnosti.V takovém sociálníém a ekologickém prostředí Antonín vyrůstal.
Chronická chudoba, která se u dělnického obyvatelstva plošně projevovala, byla i v rodině malého Antonína doslova hmatatelná. Dokládá to zdánlivě nedůležitá, malá epizoda z období vánočních svátků, kterou zaznamenal vnuk Antonína Votavy, Jakub Zeman, jež mu děda Antonín vyprávěl. Hodně napovídá o stávajících životních poměrech, které někdy dospívajícího člověka poznamenají na celý život. "Po tř iroky za sebou jsem dostával k Jeříšku stále stejného vyřezaného koníčka. Koncem listopadu vždy zmizel z mé blízkosti a na štědrý večer, přemalován jinou barvou, jsem jej opět nalezl pod stromečkem".
Jako kluk chodíval Antonín do houslí, protože jej ale výuka na housle nikterak přespříliš nepřitahovala, tak i "za housle". V kladenské dělnické oblasti bylo v té době mnoho různých dechových formací a ty chlapce Antonína magicky přitahovaly. Již v pěti letech chodil s malým plechovým bubínkem za nimi a bubnoval do pochodu.
Gabriela
hudba Antoín Votava
věnováno vnučce Gabriele
V dospívajícím věku měl sice v úmyslu věnovat se studiu hudby, ale okolnosti to nedovolovaly. Během 2, Světové války pracoval tedy v kladenských železárnách a o studiu jen snil. Situace ohledně studia se ale změnila po ukončení války. Ke konci roku 1945 složil zkoušky v Praze, které mu umožňovaly věnovat se hudbě profesionálně.
Nebude to poprvé (doslova "Es wird nicht das erste Mal") / Gruß an Kladno (doslova "Pozdrav Kladnu")
hudba Antoín Votava, text Miloš Bárta
V roce 1950 se ucházel o místo hráče na bicí pražského symfonického orchestru FOK, absolvoval konkurz a byl přijat. V orchestru působil nepřetržitě pozoruhodných 37 let až do odchodu do penze.
Okolnosti vzniku skladby "Svítá, svítá", které vnuk Antonína Votavy, Jakub Zeman, z dědova vyprávění zachytil: Antonín Votava a Bohuslav Nádvorník byli velcí kamarádi. Děda mi vyprávěl, že se jednou večer spolu zdrželi v nočním podniku a když v ranních hodinách z baru vycházeli, tak již svítalo. Dědeček prý povídal: „ Slávo, podívej, ono už svítá“. Pan Nádvorník na to: „ Toníku, to je výborný nápad na text“. A do týdne text přivezl. Dědeček text zhudebnil a na světě byla jedna z nejpopulárnějších polek z dědova pera, „Svítá, svítá“. Spolupráce s Moschem se hned projevila. Moschovo hudební nakladatelství v Německu ji vydalo pod názvem „Deine Augen sie sagen ja “. A Moschova skvělá interpretace s jeho formací je patrná z následujícího videa.
Svítá, svítá (doslova "es dämmert, es dämmert") / Deine Augen sie sagen ja (doslova "Tvé oči říkají ano")
hudba Antonín Votava, text Bohuslav Nádvorník
německý text (patrně) od Ernst(a) Mosch(e) (Mosch měl na texty cit, uměl to moc dobře, jak dokládají i jiné jeho texty)
zpívá osvědčené duo, kouzelná Helga Reichel a Ernst Mosch
(Ernst Mosch byl kouzelník, který, jako málo kdo jiný, dovedl vytěžit z přednesu témeř vždy možné maximum)
za pozornost stojí i citově podmalovaná anonce šarmantní moderátorky, která zjevně harmonuje s názvem souznějící "jiskrou"
Antonín Votava byl hudební multitalent. Jednak byl hudebníkem, který znal jen "dobrou" a "špatnou" hudbu. Zabýval se hudbou symfonickou, jazzem a - pro nás hlavně - se od roku 1965 soustředil především na dechovou hudbu. V tomto roce také zakládá svůj "Dechový orchestr Antonína Votavy". Tato formace je složena převážně z muzikantů kolegů, s kterými hrál v různých orchestrech. Posléze následovala vystoupení v rozhlase a televizi, gramofonové nahrávky, spolupráce se zahraničními hudebními entitami. Pražké jaro 1968 a následná zásadní změna politického klimatu vedla k vynucenému přerušení a ukončení rozjeté spolupráce se západními partnery.
Antonín Votava spolupracoval převážně s textaři, k nimž patřili Svatopluk Radešínský, Bohuslav Nádvorník, Miloš Bárta, Zbyněk Vavřín, Ladislav Jacura. Jak tomu bývá, má téměř každá skladba svou historku vzniku. Nní nezajímavé se občas zmínit, za jakých okolností spatřili světlo světa.
Antonín Votava nás opustil 27. 5. 2009. Místo jeho posledního odpočinku se nalézá v jeho rodišti, na hřbitově Kladno 4 - Rozdělov.
Zůstaneme vděčni za jeho odkaz české dechovce.
Nejhezčí koutek / die schönste Ecke ("Löfelpolka")
hudba Antonín Borovička, text Vilda Sýkora
zpívají Josef Zíma, Svatava Černá
hraje dechová hudba Antonína Votavy

Antonín Votava
* 9. Januar 1926, Kladno, Rozdělov - † 27. Mai 2009, Kladno, Rozdělov
Komponist, Kapellmeister, Musikant
Antonín Votava hatte uns eine Reihe schöner Melodien hinterlassen. Er war nicht nur ein Komponist, sondern auch ein engagierter Dirigent. Antonín Votava hätte im Jänner seinen Geburtstag gefeiert, wenn er in den Musikantenhimmel nicht berufen worden wäre. Für mich ist es ein hinreichender Anlass dazu, diesem verdienstvollen Musiker einen Erinnerungsbeitrag für sein Engagement im Bereich der böhmischen Blasmusik zu widmen.
Antonín Votava wurde am 9. Jänner 1926 in eine arme Arbeiterfamilie im westlich gelegenen, an die Stadt Kladno angrenzenden Viertel Rozdělov geboren. Die Familie wurde infolge der schweren wirtschaftlichen Situation auf ein Zusammenleben mit älterer Generation in trostlosen Wohnverhältnissen verwiesen. Das Leben in Kladno war sehr stark durch den Tagesabbau von Braunkohle gekennzeichnet. Diese Sorte von Braunkohle eignete sich gut zur Erzeugung von Koks. Dieser Umstand führte gesetzmäßig dazu, dass sich in dieser Region von Kladno auch Schwerindustrie konzentrierte. Es war insbesondere die Erzeugung von Roheisen, für die ist Koks mit seiner hohen energetischen Heizkraft unabdingbar. Die sich dort ergebenden Arbeitsgelegenheiten brachten einen rasanten Bevölkerungsanstieg mit sich, es entstanden Wohhballungszentren, die aus allen denkbaren Orten kamen und vor allem im Braunkohleabbau und Eisenhütten ihr tägliches Brot verdienen konnten. Eine ökologische Devastation mit vielen Gesichtern, die diese Entwicklung begleitete, hinterließ tiefe Spuren im ökologischen Umfeld und der Lebensqualität. Manche Folgen dieser schicksalhaften Entwicklung sind auch in der Gegenwart noch sichtbar. In einem solchen sozialen, ökonomischen und ökologischen Umfeld wuchs Antonín als Kind auf.
Chronische Armut, die sich flächendeckend bei der arbeitenden Bevölkerung zeigte, war natürlich auch in der Familie des kleinen Antonín buchstäblich greifbar. Es belegt eine kleine, scheinbar unwichtige kleine Episode aus der Weihnachtszeit, die von Antoníns Enkel Jakub Zeman festgehalten wurde, die ihm vom "Opa" erzählt wurde. Sie verrät viel von bestehenden Lebensverhältnissen, die das heranwachsende Kind für sein ganzes Leben prägen. "Während von Jahren hintereinander bekam ich zum Christkindl immer wieder das gleiche, aus Holz geschnitzte Pferdchen. Ende November verschwand das Pferdchen aus meiner Umgebung und am heiligen Abend, mit einer anderen Farbe bemalt, fand ich es unterm Christbaum wieder."
Als Bub besuchte Antonín Violine-Unterricht, da ihn aber die Geige nicht sonderlich interessierte, schwänzte er oft den Unterricht, wie er dem Enkel Jakub zugab. In der Arbeiterregion von Kladno gab es zu jener Zeit zahlreiche Blaskapellen und diese den jungen Buben magisch anzogen. Schon im Alter von 5 Jahren ging er mit einer kleinen Blechtrommel hinter ihnen her und trommelte zum gespielten Marsch.
Gabriela
Musik Antoín Votava
gewidmet seiner Enkelin Gabriele
("Polka pro Jakuba" wurde dem erwähnten Enkel Jakub gewidmet)
Im heranwachsenden Jugendalter hatte Antonín zwar die Absicht, sich dem Musikstudium zuzuwenden, aber Lebensumstände ließen es nicht zu. Während des 2. Weltkrieges arbeitete er in der Eisenhütte und vom Studium konnte nur träumen. Diesbezügliche Situation hatte sich aber nach dem Ende des 2. WK schlagartig zum Besseren gewandt. Zum Jahresende 1945 legte Antonín eine erforderliche Aufnahmeprüfungen in Prag ab, die ihm in weiterer Folge gestatteten, sich der Musik professionell zu widmen.
Nebude to poprvé (doslova "Es wird nicht das erste Mal sein") / Gruß an Kladno (doslova "Pozdrav Kladnu")
Musik Antoín Votava, Originaltext Miloš Bárta
Im Jahre 1950 kandidierte es an den Posten des Schlagzeugers beim Symphonischen Orchester FOK in Prag, absolvierte er den Konkurs und wurde aufgenommen. In diesem Orchester wirkte er ohne Unterbrechung beachtenswerte 37 Jahre hindurch bis zum Abgang in seine Pension.
Hier eine kurze Episode wie die Komposition "Svítá, svítá", die von Mosch "Deine Augen sie sagen ja" benannt wurde, entstand: Die Episode wurde mir von Jakub Zeman, dem Enkel von Antonín Votava, zugespielt, die ihm "Opa" persönlich erzählte. Antonín Votava und der bekannte Texter Bohuslav Nádvorník waren "dicke" Freunde. Einmal haben die beiden die ganze Nacht in einem Prager Nachtklub gemeinsam verbracht. In den Morgenstunden, als die beiden dabei waren, die Lokalität zu verlassen, sagte Votava: "Siehe Slávek, es dämmert bereits ...". Nádvorník sah darin sofort eine Inspiration und sagte: "Antonín, das ist eine ausgezeichnete Idee für einen Text.". Innerhalb einer Woche war der Text fertig. Votava schieb sogleich dazu die Musik und das Stück "Svítá, svítá" (Es dämmert, es dämmert) war geboren. Die Zusammenarbeit mit Mosch trug gleich Früchte. Mosch-Musikverlag in Deutschland brachte das Stück unter dem Titel "Deine Augen sie sagen ja" heraus. Die Interpretation von Mosch und seinem Team ist auf dem folgenden Video festgehalten.
Svítá, svítá (doslova "es dämmert, es dämmert") / Deine Augen sie sagen ja (doslova "Tvé oči říkají ano")
Musik Antonín Votava, Originaltext Bohuslav Nádvorník
deutscher Text (vermutlich) von Ernst Mosch
(Mosch hatte für Textinhalte "G´spür", Texte verfassen konnte er sehr gut, wie es aus manch anderen Texten ersichtlich ist)
es singt das bewährte Duo, bezaubernde Helga Reichel und Ernst Mosch
(Ernst Mosch war ein "Zauberer", der wie kaum ein zweiter, imstande war,
aus einem Vortrag beinahe immer das denkbare Maximum herauszuholen)
man beachte auch ein Detail zum Videobeginn:
Die gefühlsmäßig untermalte Annonce des Stückes durch die charmante Moderatorin,
die ofenkundig mit ihrem Augenfunken eine Hrmonie mit dem Stück herstellt
Am Heimatboden, also in Kladno, spielte Antonín Votava in jungen Jahren im dort beheimateten Orchester "Silvians". Das Orchester hatte sehr guten Ruf und war unter den Einheimischen sehr beliebt. Votava spielte selbstredend auch in einer Reihe anderer Formationen *wie etwa mit Jaroslav Malina) und nicht allzu selten in renommierten Prager Nachtlokalen und Cafe-Establishments.
Antonín Votava war ein musikalisches Multitalent. Einerseits war er ein Musiker, der nur eine "gute" und "schlechte" Musik kannte. Ihn beschäftigte symphonische Musik, Jazz, und was für uns vor allem wichtig ist, ab dem Jahr 1965 mit Blasmusik, auf die er sich dann konzentrierte. In diesem Jahr gründete er seine eigene Formation, "Blasorchester von Antonín Votava. Diese Blaskapelle setzt sich aus Musikanten Kollegen zusammen, mit denen er davor in anderen Orchestern bereits gespielt hat. Schritt für Schritt folgten dann Auftritte im Rundfunk und Fernsehen, Grammophon-Aufzeichnungen, eine Zusammenarbeit mit ausländischen musikalischen Entitäten. Der Pragerfrühling von 1968 (ein Jahr später flüchtete ich nach Österreich) und folgende grundlegende Änderung des politischen Klima führten zur zwangsweisen Unterbrechung sowie Beendigung angelaufener Zusammenarbeit mit den westlichen Partnern.
Antonín Votava unterhielt enge Beziehung zu Textern, zu denen vor allem gehörten: Svatopluk Radešínský, Bohuslav Nádvorník, Miloš Bárta, Zbyněk Vavřín, Ladislav Jacura. Wie es dem so ist, hat jede Komposition ihre Geburtsgeschichte. Es ist nicht uninteressant, gelegentlich zu erwähnen, unter welchem Stern die eine oder anderer Komposition das Licht der Welt erblickte (siehe Beispiel oben).
Antonín Votava verließ uns am 27. Mai 2009. Der Ort seiner letzten Ruhestätte befindet sich in seinem Geburtsort, am Friedhof Kladno 4 - Rozdělov.
Dankbar verbleiben wir für sein Vermächtnis der böhmischen Blasmusik.
Nejhezčí koutek / die schönste Ecke (allgemein als "Löfelpolka" bekannt)
Musik Antonín Borovička, Originaltext Vilda Sýkora
Gesang Josef Zíma, Svatava Černá
es spielt Blasmusik von Antonín Votava
Skladby Antonína Votavy / Kompositionen von Antonín Votava
Noty lze získat v nakladatelství www.antoninborovicka.cz a Mosch-Musikverlag1. Až si zabroukáš 2. Barová 3. Baťa, Baťa 4. Bílá mlha 5. Bystřice obec známá 6. Česká písnička 7. Cesta do ciziny 8. Co bysme tu dělali 9. Co šípky dovedou 10. Děvčata z pohraničí 11. Dočesná 12. Gabriele 13. Havířská vzpomínka 14. Impromptu 15. Ivance 16. Já jsem malý mysliveček 17. Já měla ráda seržanta 18. Já se nepoznávám 19. Jen tak 20. Kam tu flintu dám 21. Kladno hází v hokeji 22. Koně stojí v maštali 23. Láska za lesem 24. Luxemburg 25. Májová mazurka |
26. Májová noc 27. Měsíc a já 28. Muenchen – Walter 29. Můj první valčík 30. Myslivecká latina 31. Na Karlově mostě 32. Na koníčka si vyskočím 33. Na trase 34. Nebude to poprvé 35. Paneneka z břízy 36. Plavala husička 37. Polka přátelství 38. Potůček 39. První a poslední 40. Putimská brána 41. Rozdělovská kaplička 42. Rybáři, rybáři 43. S pánem bohem 44. Schau, schau, maedel sei schlau 45. Seděla pod borovičkou 46. Srneček 47. Staré podskalí 48. Sulmona 49. Svítá, svítá 50. Talinský rybník |
51. Tančím rád 52. Tlučte bubeníci 53. Už se schází kapela 54. Valčík milovníka sexu 55. Věřím jaru 56. Vesničko moje milená 57. Vila věnce 58. Vltavo, Vltavo 59. Vzpomínám na zlaté časy 60. Vzpomínka na přítele 61. Tou Píseckou branou 62. Ty se pořád na mně díváš 63. Marjánko pojď se mnou 64. Polka pro tubu 65. Stříbrná a zlatá 66. Dvě přání 67. Sláva Passovu 68. Nečekej víc 69. Náš hejtman 70. Krušovická polka 71. Jakubova polka 72. Co budeme tančit |