Evropský portál české dechovky / Europäisches Portal böhmischer Blasmusik / European portal of Bohemian brass EVROPSKÝ PORTÁL ČESKÉ DECHOVKY
EUROPÄISCHES PORTAL BÖHMISCHER BLASMUSIK
EUROPEAN PORTAL of BOHEMIAN BRASS MUSIC
 
-------- Vlajky --------
Živá tradice v domovině, Evropě a ve světě --- Living tradition at home, Europe and in the world --- Lebende Tradition in Heimat, Europa und der Welt
Hudba spojuje národy  Hudba spojuje / Musik verbindet   Music unites nations   Hudba spojuje / Musik verbindet   Musik verbindet Völker
 

Pamětník Jožulka Uher / Zeitzeuge Jožulka Uher

" Krásná píseň je to dobré v člověkovi, dobrý člověk je to krásné v písni! "
"Schönes Lied ist das Gute im Menschen, guter Mensch ist das Schöne im Lied!"
Jožulka Uher

- CZ -

Jožulka Uher
Zudro

Básník, prozaik, publicista,
znalec folklorního dění,
morální instance
na jihu Podluží

Jožulka Uher, jak je všemi nazýván, se narodil 1. března 1933 v Lanžhotě v rodině zaměstnance u vlakových pošt, zpěváka, houslisty a folkloristy Josefa Uhra-Uhříka. Rozka Horáková-Uhrová byla jeho teta, známá jako lidová zpěvačka a významná skladatelka tzvn. písní "svícových", které zpívají spoluvrstevnice nevěstě v předvečer vdavek. 


Jeho životní osud byl však poznamenán na sklonku 2. Světové války výbuchem granátu, při kterém stratil zápěstí pravé ruky a palec na levé. Po rehabilitační fázi započal navštěvovat gymnázium v Břeclavi. Během studia se také věnoval s velkým úspěchem sportovní činnosti. Dokončení studia mu ale nebylo dopřáno kvůli těžké tuberkuloze.  Po několikaleté léčbě se Jožulka zařazuje do normálního pracovního procesu, který v roce 1958 končí částečným invalidním důchodem. O deset let později se ovšem podruhé zařazuje do plného  pracovního procesu, v kterém setrvává až do svého důchodu.

V tej starej forotě


hudba J. Janota, J. Uher,
upravil Jaroslav Janota,
text Jožulka Uher
es spielt
Blaskapelle Sivická
S literární obšírnou tvorbou započal Jožulka během své plicní léčby v sanatoriu. Jeho spektrum tvorby je velmi široké a rozmanité. Patří k ní publicistika, proza, básně, písničky s lidovými náměty, ke kerým si zaznamenával na magnetofonové pásky i vlastní melodie, přehrávané jednou rukou na věnovaném harmoniu. Mnohé jeho písničky byly pak aranžovány a zaznamenány do notové osnovy. Tvoří nyní nedílnou součást repertoáru mnoha dechových kapel doma ale i v zahraničí.

Jožulka rovněž obohacoval mnohá periodika svými velmi citlivými a originálními vjemy, které se mu vždy podařilo zaznamenat ve vhodné literární formě. Zveřejňoval své reflexe a dojmy v Malovaném kraji, Slovácké dechovce, regionálních novinách a časopisech či v Lanžhotském zpravodaji. V Jožulkově tvorbě nalézá pozorný čtenář neafektovaný pohled na svět člověka, který si všímá přírody, lidských citů, vztahů, souvislostí a dovede vše odlít do vkusné, harmonující  stilistické formy. Tato reflektuje krásné lidské vlastnosti, znalost světlých i stinných stránek života a z které pramení dobro a naděje. Jeho verše nikdy nelze číst ryche a už vůbec ne zběžně. Obsahují vždy velkou dávku metafyziky, nutí k zamyšlení.

Od Jožulky máme ale také dochovány bližší informace o legendách podlužáckého dechovkového dění jako o Františkovi Juráčkovi či Metoději Prajkovi a mnoha jiných osobnostech. Ač se Jožulka nepovažuje přímo za kronikáře, je si sám vědom důležitosti historického záznamu. Dokazují to i mnohá velmi zajímavá detailní sdělení v Lanžhotském zpravodaji. Dovídáme se zde nyní kupříkladu definitivně, kdo byl ten "neznámý", který ještě za života Fanoše Mikuleckého připsal třetí sloku k jeho velmi populární lidové písni "Vínečko bílé".  Tato se dostala hluboce do podvědomí širokých vrstev obyvatelstva, že byla považována za součást jeho tvorby. Mikuleckého to vůbec "netěšilo". Fanoš a Rozka byli velcí přátelé. Jožulkovi se k tomu "připsání" přiznala Rozka Horáková-Uhrová, které na její přání slíbil, že se o tom nikdo nedoví dokud Fanoš a ona budou sdílet radosti a strasti života pozemského.

Za svou značnou nekompromisnost vůči pravdě, kterou neskrýval i v zahraničních zveřejněních, byl trnem v oku etablované nomenklatuře v době komunistické nadvlády. Byl za to i soudně stíhán (rehabilitován až v roce 1992). Jožulkova široká hudební tvorba obsahuje více než 400 různých skladeb písňového, tanečního i šansonového charakteru, nepočítaje práce rozpracované "v šuplíku". K těm nejznámějším patří Zpívali mužáci pod kaštanem, V tej starej forotě, Nalomená halůzečka, pochod Asenta, Vínko červené, Stoji hruška v poli, Lanžhotčan aj.

Jožulka Uher žije ve své milované obci Lanžhot, kde se prostřednictvím Lanžhotského zpravodaje i nadále publicisticky zůčastňuje veškerého dění v obci. Kromě jeho doprovodných, literárně zpracovaných skic, harmonizujících s kalendářem dění v obci nelení případně zvednout i onen symbolický ukazováček, narazí-li na jakýkoliv projev nelidskosti, ať již ve formě xenofobie či jiného zla.

Vinohradem putnu hroznů


hudba, text Jožulka Uher, Arr. Antonín Orság, Jožulka Uher
Blaskapelle Lácaranka

Žudro

Distinct vocalists

m1.jpg

This site is in service to the traditional Bohemian Brass Music community since 2003
THANKS FOR YOUR VISIT and STAY TUNED