Josef Frýbort - "Otec" moravské dechovky / "Der Vater" der mährischen Blasmusik

Existuje spousta kapel doma i v zahraničí, které se věbují s mimočádným nadšením a nasazením moravské dechovce. Ne všem je zcela jasné, odkud se vlastně takříkajíc "moravská" dechovka vzala. Velmi často se lze setkat s dotazen ... "a jaký je vlastně rozdíl mezi českou a moravskou dechovkou?". Rozdíl nelze hledat v notách. Dechová hudba souvisí s dechem člověka. Dech člověka zase bezprostředně souvisí s jeho duševním rotpoložením, emocemi, beprostředností, vztahem k jiné lidské bytosti, vztahem k lásce, k rodičům, oddanosti k vlastní domovině a všemu co jej obklopuje. Zkrátka způsobem života. .Je tou tak všude, kařdý člověk je jednoznačně poznamenán velkým košem faktorů. Svým vývojem, okolnostmi, tradicemi a to bez rozdílu, kde na této krásně zemi jeho trajektorije života od spatření světla světa začala. V krátkosti tedy, každý z nás je "nějak" jediněčně "poznamenán". Neurčitě "nějak" používám z prostého důvodu: Komplexitu jednak nelze zachytit a jakékoliv pokusy o zachycení jsou v nejlepčím pouze subjektivními nterpretací jiných. Hádat se nemá smysl a nikdy nebylo řešením.

Josef Frýbort se narodil 18. února 1913 v Žádovicích u Kyjova do rodiny požehnané na děti a s rozrostlým příbuzenstvem s velmi úzkým vztahem k lidové hudbě a tou spojenými tradicemi. Tatínek povoláním švec, znám v širokím okolí jako výborný muzikant, vedl kapelu Frýbortovců, kapelu, která měla rodinný charakter. Výchova Josefa Frýborta se od útlého mládí uskutečnovala v prostředí silne hudebního charakteru. Proto netrvalo dlouho a Josef v dětském věku se stal - kdo by se divil - členem kapely. Josefova budoucnost byla zřetelně poznamenána hudbou. S přibývajícími léty dále doplňoval své hudební vzdělání v doprovodu housliček, jak tento nástroj sám s láskou stále nazýval až do vysokého věku. Byl houževnatý, neúnavný a pro hudbou mimořádně zapálený. Jeho vztah k hudbě nabyl charakteru silného námořního lana. Takový nadšenec nezůstane pedagogickému okolí dlouho bez povšimnutí. A tak zrodila myšlenka výpomoci znalostmi partě nadšených nadšených
muzikantů k zlepšení výstupů, které patrně způsobovaly více škody než přispívaly k dobrému jménu veřejných vystoupení. -Bylo to v letech 1948 - 1949. Když byl Josef Frýbort požádán, aby se o partu hudebně, "umělecky" postaral (o kapele nemohlo být řeči), tak o takové myšlence nechtěl Frýbort ani uvažovat. Leč netrvalo dlouho a patrně okolnosti "chtěly", že Frýbort našel své životní hudebně pedagogické poslání, které trvale změnilo charakter dechové hudby na Moravě.

Pod vedením Josefa Frýborta vznikla nejdříve první mládeřnická dechová hudba, která pak byla doslova "blueprint" pro hudební vývoj v následných desetiletích na Moravě. Frýbort svými dlouholetými, neutuchajícími aktivitami v širokém spektru dechové hudby založil nový rámec hudebního podání v souladu s živými tradicemi.
Je třeba mimořádnost tehdejší situace obzvláště vyzdvihnout. Výchozí okolnosti byly pro Frýborta mimořádně jedinečné. Nebylo NIC. Nebyly vzory, příklady, témata, osobnosti, noty, nástroje ... prostě zhola nic. Frýbort svou nápaditostí, houževnatostí, nasazením svého veškerého času, jasným přesvědčním v dobro svého posobení pro společnost, překonával nejrůznější překážky bez ohledu na sebe samého. Staral se velmi svědomitě nejen o výuku, ale i o vše "pozemské" včetně nástrojového vybavení. Není lehké si to vůbec v dnešní době představit.


odchovanci Josefa Frýborta - první dechový orchestr mladých na Moravě

A k čemu to vedlo? Roznítil kolem sebe nepředstavitelný oheň. Svým vlastním příkladem zapálil pro jeho vlastní vizi obrovské množství mladých lidí. Bylo jich velmi mnoho, kteří postupem času doslova "kontaminovali" celou dechovkovou komunitu Moravy do takové míry, že se stala moravská interpretace dechovky exportním zbožím. Počet těch, kteří převzali stafetu Frýborta, jeho bezprostřední odchovani, býlo bohatě přes stovku. Mnoho z nich se dostalo svými dalšími aktivitami do povědomí širší večejnosti, mnozí byli skomnější a řada dalších byla osudem zavlečena jinam. Jednotlivá jména zde nechci uvádět, protože si uznání zaslouří všichni jeho odchovanici, velmi i méně známí. Zvučná jména některých odchovanců Frýborta jsou široké veřejnosti v povědomí, není třeba je obzvláště vyzdvihovat. Daleko důležitější je zjištění, že přístup Frýborta nalézá stále nové obdivovatele a to - k vé velké radisti - i daleko za územní hranicí Moravy.

Mistříňaka byla první moravskou kapelou, která pod taktovkou Frýborta získala svého času 1. místo v soutěži o "Zlatou křídlovku". Mistříňanka se drží i nadále zásadní linie nabízet dechovou hudbu v rámci Frýbortových myšlenek. Pro mne dostatečný důvod k tomu, považovat Mistřéňanku i nadále jako symbol ryzí moravské dechovky.

Panu Josefu Frýbortovi byla zastupitelským orgánem města Kyjova dne 13. září 1996 udělena CENA MÉSTA KYJOVA za celoživotní dílo věnované dechové hudbě a výchově mladých muzikantů. O pár let později byla na rodném domě Josefa Frýborta v Žadovicích odhalena pamětní deska.