Evropský portál české dechovky / Europäisches Portal böhmischer Blasmusik / European portal of Bohemian brass EVROPSKÝ PORTÁL ČESKÉ DECHOVKY
EUROPÄISCHES PORTAL BÖHMISCHER BLASMUSIK
EUROPEAN PORTAL of BOHEMIAN BRASS MUSIC
 
-------- Vlajky --------
Živá tradice v domovině, Evropě a ve světě --- Living tradition at home, Europe and in the world --- Lebende Tradition in Heimat, Europa und der Welt
Hudba spojuje národy  Hudba spojuje / Musik verbindet   Music unites nations   Hudba spojuje / Musik verbindet   Musik verbindet Völker
 

Textař Stanislav Pěnčík - Moravská legenda / Mährische Legende

- CZ -


"Kapka lásky je více než oceán rozumu."
-- Blaise Pascal (1623-1662)

Stanislav Pěnčík
1939-05-21, Nenkovice
2004-06-17, Hodonín
Letos v měsíci květnu 2014 by Stanislav Pěnčík oslavil své kulaté pětasedmdesátiny. Leč nebylo mu přáno. Stanislav Pěnčík zůstává ale nadále mezi námi, v komunitě jeho nadšenců a příznivců české dechovky.

Jarní


Hudba Václav Maňas ml., text Stanislav Pěnčik
hraje a zpívá Mladá muzika Šardice, fenomenální děcka
pod vedením Jožky Ištvánka

Stanislav Pěnčík se narodil 21. května 1939 v Nenkovicích, malé dědince v oblasti se zažitými, hluboce zakořeněnými bohatými kulturními tradicemi s kulturně-regionálním centrem Kyjov. Neodmyslitelnou součástí tradičních projevů v této oblasti byla od nepaměti samosebou lidová hudba, zejména hudba dechová. Již děti od útlého věku zde vyrůstaly a nadále jsou ovlivňováni tradovaným kulturním prostředím. V tomto regionu je láska k lidové hudbě podávána s mateřským mlékem. Stanislav Pěnčík, odchovanec tohoto regionu, si tuto lásku nesl v srdci a žil pro ni celý život až do posledních hodin.

Profesně se Standa pohyboval v oblasti výroby cihel. V Hodoníně vystudoval průmyslovku se zaměřením na stavební hmoty. Foklor, dechovka, tradice a lidové zvyky byl jeho velký koníček, do kterého investoval veškerý svůj mimoprofesní čas.

Jeho bezprostřední vztah k dechové hudbě a mimořádné angažmá se manifestovalo v mnoha formách. Standa, jak byl prakticky všemi nazýván, kteří měli k dechovce blízko a tedy i k němu, byl ... a je těžké sestavit pořadí dle důležitosti, protože se ve všem nikdy neangažoval jen částečně. Čili kde začít?

Standa napsal jako textař mnoho krásných, obsahově smysluplných textů. Spolupracoval s řadou významných moravských hudebních skladatelů. Uvedu zde zejména Františka Maňase a Václava mladšího, Blahoslava Smíšovského, Františka Kotáska, Miloše Procházku, jejichž spolupráce byla završena mnoha hudebními skvosty, patřícími k základnímu repertoáru celé řady moravských kapel.

Standa byl ale také neúnavný propagátor dechové hudby. Jako moderátor se chopil slova a provázel znalecky mnoha populárními festivaly, nejen v Ratíškovicích. Znal kapely, znal muzikanty, znal tradici a veškeré detaily k ní patřící. Standa podporoval také aktivně hudební dění v oblasti mladých. Proto "nemohl" chybět ani při tradičních dechových festivalech mladých v Šardicích i na jiných místech, kde se shromáždil mladý talent.

Standa nejen "vydával" Slováckou dechovku, časopis vysoké úrovně, o kterou se jako šéfredaktor s láskou staral, ale neustále do časopisu přispíval sám hodnotnými, dobře zpracovanými příspěvky o kapelách, osobnostech, dění v hudbě a folklorní kultuře. Jako spisovatel nám Standa zanechal dvě naprosto cenné knihy, "Když zazpívají křídlovky I a II"které napsal o moravské dechovce, osobnostech a tradici. Příspěvky do knihy pracně scháněl, objížděl lidi a zaznamenával kdejaký zajímavý detail. Obě knihy samosebou vlastním a to i s jeho osobní signaturou. Jsou pro mě důležitým opěrným bodem, zejména v souvislosti s historií a osobnostmi dechové hudby na Moravě. Některé obzvláště důležité příspěvky jsem přeložil do němčiny.

Standa byl také talentovaný organizátor a realizátor nových ideí. V Hodonínském Kulturním domě se především svého času osvědčil jak na pozici programového vedoucího, tak posléze ve funkci ředitele domu. V rámci jeho organizačních iniciativ vznikl v Kulturním domě mimo jiné Seriál dechových hudeb, který zaznamenává v letošní sezóně 2013/2014 již 25tý ročník konání. Založení festivalu v Dubňanech "Pod slováckým vinohradem" jde také na jeho účet. Dubňanský festival se rok od roku těší neustálé oblibě, na který přijíždí fandové z dalekých končin. Standa se rovněž podílel rovněž na přesunu "Plesu muzikantů" do Hodonína. Myšlenka "Plesu muzikantů" se původně zrodila v souvislosti s Festivalem dechových hudeb v Ratíškovicích. Plesy, původně vyhrazeny pouze pro muzikanty a rodinné příslušníky, byly na počátku pořádány v tehdejších stísněných prostorách ratíškovského kulturního domu.

Úhrně vzato, by hodonínský Kulturní dům bez všestranných aktivit Stanislava Pěnčíka nebyl tím, čím je dnes bezmála v celé střední Evropě znám: Maják české dechovky. Jistě tomu dopomohlo i přemístění místa konání soutěže o "Zlatou křídlovku" z Českých Budějovic do Hodonína, o což se postaral opět Standa.

Stanislav Pěnčík reprezentoval zejména v posledních letech "porevolučního období" 90tých let v moravské dechovce jakousi neoficiální "komandocentrálu". U něj se sbíhaly všechny informační nitky o dechovém dění. Souviselo to především s jeho všestranným angažmá jak jsem právě nastínil. Standa udržoval kontakt s mnoha osobnostmi, skladateli, muzikanty ale i veřejněprávními činiteli na Moravě, patrně ale nejen tam. Získanou důvěru a svůj veškerý čas promítal do všestranné propagace dechovky.

Standa nejen působil dojmem skromného člověka, on jim také veskrze byl. Ačkoliv byl dechovce zcela oddán a o jeho vnitřním nadšení nebylo pochyb, držel svou vášeň a emoce vždy pod kontrolou. Nedával je najevo. Aspoň na mě vždy tak působil, nezažil jsem jej jinak. Jako člověk, který emocím spíše nebrání, jsem si toho zpravidla povšiml. Kdo ví, zda-li nejrůznější nesnáze a trampoty s politickým "předrevolučním" režimem, kterým byl Standa vystaven, koneckonců nezpůsobily v nemalé míře mít emoce pod kontrolou. Standa odešel příliš brzy na to, abych se jej na tento detail mohl zeptal osobně. Vybral jsem jeden z mála snímků, na kterých si standa připouští úsměv. Na jiných snímcích, ostatně jako ve skutečnosti, působil standa vždy věcně.


Jožka Novák, Vašek Maňas ml. v Nenkovicích
(click to enlarge)
Dne 5. června 2011 se pořádal v Nenkovicích za pěkného počasí a silného bočního větru II. ročník  festivalu dechových hudeb "Pěnčíkovy Nenkovice". Nechtěl jsem si nechat uniknout příležitost a tak jsem včas vyrazil z mé alpské chalupy, abych mohl zaznamenat atmosféru.  Festival se pořádal za účasti následujících dechových hudeb: Mladá muzika Šardice, Veselá muzika Ratíškovice, Valaška Václava Maňase mladšího a domácí Nenkovjanka. Skory všechny skladby, které hrála Valaška, byly z pera Vaška Maňase a Standy Pěnčíka. Vašek navíc ve své vzpomínce nabídl několik pěkných postřehů ze spolupráce se Standou. Ostatní kapely si patrně neuvědomily příležitost a tak hrály kde co. Snaha pořadatelů udělat pěkný festival, byla zjevná, leč návštěvnost dopadla značně mizerně. Doznám, že mě to tak trochu zabolelo. Standa by si zasloužíl jistě účastníků nával. Festival se pořádá každé dva roky. Uvidím, jak dopadně příští, IV. ročník.


Pěnčíkův hrob na hodonínském hřbitově
(click to enlarge)
Zpráva o úmrtí Stanislava Pěnčíka počátkem června 2004 prolétla komunitou dechových příznivců jako blesk. Vědělo se, že se Standa během jarních dnů nachladil, ale této okolnosti se nepříkládala velká důležitost. Stanislav Pěnčík nás opustil ve čtvrtek 17. června 2004 náhle ve věku 65 let.

Bylo pěkné slunné počasí. Na hodonínském hřbitově se sešla hromada muzikantů, aby Standu doprovodili na poslední cestě k místu věčného odpočinku.

Stanislav Pěnčík byl všeobecně uznáván jako osobnost kulturního života, jejíž význam dalece převýšil moravský dechový region.
Jeho jméno zůstane vždy úzce spjato s moravskou dechovou hudbou,
kterou tak miloval.

Naše krásná Moravo


Hudba František Kotásek, text Stanislav Pěnčík
hraje a zpívá dechová hudba Dolanka (viz. také dolanka.dechovka.eu),
s kterou Standa udržoval úzkou spolupráci

 

Distinct vocalists

Vlcnovjanka12.jpg