Mladí talenti: Skladatel Peter Studenič

  Beiträge tschechisch und deutsch   Články v češtině a v němčině.  (Weiterlesen = Čti dále)  

N

ebýt mladých, nadaných skladatelských talentů, brzy by se asi kapely repertoárem od sebe moc nelišily. Naštěstí tomu tak není. V evropském širokém dechovkovém spektru nalézáme defakto v každé evropské kapele velmi často jednoho či dva, ne zřdka ale i více mladých talentovaných skladatelů. Není závažného důvodu čekat, až těmto angažovaným lidem zšedne vlas než o nich padne zmínka. Svou pozornost věnuji 25-tiletému Peteru Studeničovi, pocházejícímu z oblasti slovenského Záhoří. Je to oblast neméně bohatá na lidové tradice a kulturu jako Podluží západně od řeky Moravy na morvaské straně.

Tenorové duo Peter Studenič, Přemek Spěvák dechová hudba Legrúti

Peter je "dvorním" skladatelem poměrně mladé dechové hudby Legrúti z Velkých Bílovic, kde také v tandemu s Přemkem Spěvákem tvoří výtečné tenorové duo. Jak všeobecně známo, byla tato kapela na poslední soutěži o "Zlatou křídlovku" celkově nejlépe hodnocena. Počet skladeb, které Peter doposud napsal je rozsahem spíše skromný. Není to také jeho devíza produkovat počet. Na dotaz, za jakých okolností skládá, má jednoduchou odpověď: Múza nepřichízí vždy. Když ale přijde, je skladba hotová dříve, než je schopen ji domyslet. V takových případech má vždy dobrý pocit, že bude skladba nejspíše vydařená. Zajímavé je, že inspirace přichází naprosto nečekaně. Ta jej často překvapí, když je právě unavený, jak říká, ani ne tak fyzicky či mentálně, ale spše muzikantsky, třeba po tak zvaném "kšeftu", jindy ale zase po silném emotivním zážitku. Prozrazuje také, že zkoušel komponovat cílově, s předsevzetím, to ale nefunguje. Je to pak jakési spekulování, jen škoda času. V takových situacích  je pak mnohem lepší věnovat čas přtelkyni Hance, domácnosti či  stavení a nebo vůbec zajít na pivo:-)

Počátky skladatelské činnosti, jak to často bývá, vůbec nebyly korunovány úspěchy. Mnohé by to mohlo natolik odradit, že by s takovou činností i zavčas přestali. U Petra tomu tak nebylo.  Od rodičů, ke kterým si ponechal silný citový vztah,  dostal do života mimo jiné jednu krásnou vlastnost, být houževnatý a neházet pedčasně "flintu do žita". V takových případech se pak úspěch vždy dostaví, někdy dříve, někdy později. ...

Peter Studenič Palikovská

Peter má ke svým skladbám úzký vztah a je hrdý na to, že jsou mezitím již hrány předními dechovkami. K prvním skladbám, které se uchytily patřil valčík Za dědinů. Následovaly polky Pro Maťka  a Za 5 dvanáct. Zejména tyto poslední tři pomohly Peterovi k popularitě, protože byly natočeny Legrúty na jejich první CD s názvem Pojď se mnú. Následovaly pak skladby  Okaňa, Pro Milana (věnovano Milanovi Prajkovi z Lanžhota),  Desítka (v pořadí desátá skladba),  Na výsluní, Divoká, Kulhavá,  Zvony bijú, Stávaj milá, Haňulka (věnováno přítelkyni Hance), V našem dvory,  Nad ránem, Kleine Vilko (solová polka pro  prvního křídlováka Legrútů Stano Masaryka ml. ), Na našej zahrádce, Palikovská.

Peter mě na sebe upozornil na posledním plese muzikantů v Hodoníně právě touto polkou Palikovská. Na můj dotaz, co jej inspirovalo k tomuto názvu, mně sdělil: "Je venovaná celej mojej rodině, ktorá pochadza z obce Zavod  pri Malackách.  Tam mňa nikto nepozna pod menom Studenic, ale pod prezyvkou Palika. Tam hovoria celej našej rodině iba Paliké.Vzniklo to po mojom pra pra starečkovi, ktorý sa volal Palo, Pali. No a to zostalo celej rodině - Palikovci - meno,  ktore sa drží až dodnes."

Některé skladby  byly již natočeny dechovými kapelami Legrúti, Kumpánovi muzikanti, Túfaranka a Burgenländer Bringen Blasmusik (BBB) z Rakouska.

Peter, přítelkyně/Freundin Hanka na 42. festivalu v Ratíškovicích

Peter se narodil 2. února 1985 v Malackách. V současnosti bydlí v obci Studienka, která je od Malaciek vzdálená asi 15km. A jak se dostal vůbec k hudbě? První silnou jiskru věnoval otec muzikant, křídlovák. Jednoho dne jej vzal jako kluka na vystoupení lokální dechovky. Peter si vzpomíná: "... eště večer po prichoďe s toho koncertu som vytiahol otcovu trumpetu a ... dal som sa do toho".  Další muzikantský oheň podpořil pak pan učitel Jožko Mydliar. Muzicírovat začal Peter asi ve 14-ti letech, teprve v 16-ti začal navštěvovat ZUŠ. Protože v domácnosti nebyly dvě křídlovky a otec se synem chtěli hrát, byla pořízena baskřídlovka. A ta Peterovi zůstala. Zpočátku hrál Peter s bezejmenou partou z obce Zavod, jak říká, se "Zavodzkymi chlapci", kterým Peter zůstane za jejich přijetí vždy vděčný. Kdyby jich totiž nebylo, tak by s největší pravděpodobností nedosáhl toho, kde se nyní nachází. Doposud udržuje s touto partou hezký vztah a rád mezi ně vždy zavítá.

Peter navštěvoval střední elektrotechnickou průmyslovku a s pomocí pana učitele Mydliara se připravoval na konzervatoř v Bratislavě, kam hned po ukončení studia nastoupil. Zde se také seznámil s Milanem Zapletalem, bubeníkem Legrútů a jejich současným kapelníkem. Slovo dalo slovo a než se Peter nadál, seděl v plesové sezoně s Legrůty na podiu. Jeho další hudební dráha byla rozšířena o spolupráci s dechovými kapelami
Janička, Vacenovjaci, Gloria, Zlaťulka, Májovanka, Zahorienka, Skaličané, Moraváci, Uninčanka a BBB.

Petra Studeniče lze kontaktovat na peterstudenic.webcard.tel

Junge Talente: Komponist Peter Studenič

Wenn´s nicht junge, begabte Komponisten-Talente gäbe, bald würden sich die Blaskapellen mit ihrem Repertoire voneinander kaum unterscheiden. Zum Glück dem ist nicht so. Im europäischen, breiten Blasmusikspektrum finden wir in der Tat in jeder europäischen Blasmusikformation sehr oft einen oder zwei, nicht allzu selten sogar drei und mehr junge talentierte Komponisten.  Es gibt keinen triftigen Grund, zuzuwarten, bis diesen engagierten Leuten graue Haare wachsen, bis sie dann  erwähnt werden.  Meine Aufmerksamkeit widme ich diesmal dem 25-jährigen Peter Studenič, der aus dem Gebiet des slowakischen Záhoří stammt. Es ist ein Gebiet nicht miner reich an Volkstradition und Volkskultur wie es ist westlich vom Fluss March in Podluží auf der mährischen Seite.

Peter ist der „Hofkomponist“ der relativ jungen Blaskapelle Legrúti aus Velké Bílovice, wo er in Tandem mit Přemek Spěvák ein ausgezeichnetes Tenor-Duo bildet. Wie allgemein bekannt, bekam diese Blaskapelle beim letzten „Goldenen Flügelhorn“  insgesamt die beste Bewertung. Die Zahl der Kompositionen, auf die Peter einstweilen zurückblicken kann, ist in der Gesamtheit eher bescheiden.  Es ist auch nicht seine Devise, darauf aus zu sein, Mengen zu produzieren. Auf meine Frage hin, unter welchen Umständen er komponiert, hat er eine einfache Antwort parat. Die Muse kommt nicht immer. Wenn sie aber kommt, ist die Komposition schneller fertig, als er fähig ist, diese fertig zu denken. In solchen Situationen hat er immer ein gutes Gefühl, das eine solche Komposition mit Erfolg gesegnet sein wird. Interessant ist, dass die Inspiration völlig unerwartet kommt. Von dieser wird er oft  in jenem Augenblick ereilt, wenn er gerade nach täglichem Getue müde ist. Nicht so sehr physisch, wie er sagt, oder geistig, aber vielmehr als Musikant etwa nach einem stundenlangen, so genannten „Auftritts-Geschäft“. Ein anderes Mal „überfällt“ ihn die Muse nach einem starken Emotionserlebnis. Peter verrät mir auch, dass er versucht hat, gezielt, mit Vorsatz zu komponieren, aber das funktioniert bei ihm nicht. Er empfindet es als eine Art Spekulation und betrachtet es als bloßen Zeitverlust. In solchen Situationen ist es viel besser, die Zeit seiner Freundin Hanka, dem Haushalt oder der Hausreparatur zu widmen oder alles liegen zu lassen und Freunde im Wirtshaus beim Bier zu treffen:-)

Die Anfänge seiner Kompositionstätigkeit waren, wie´s so oft kommt, überhaupt nicht durch Erfolge gekrönt. Manche würden Misserfolge derart abkühlen, dass sie von weiteren Versuchen lieber Abstand nehmen würden. Peter bietet eine andere Story. Von Eltern, zu denen er sich einen starken emotionalen Bezug behielt, bekam ins Leben unter anderem eine schöne Eigenschaft: Ausdauer zu haben und nie vorzeitig „die Flinte ins Korn zu werfen“. Unter solchen Umständen ist mit Erfolg in der Regel zu rechnen, manchmal früher, manchmal wenig später …

Peter hat zu seinen Kompositionen enge Beziehung und ist stolz darauf, dass diese zum Repertoire von Blaskapellen mit klingendem Namen gehören.  Zu den ersten Kompositionen, die auf einen fruchtbaren Boden fielen, gehörte der Walzer „Za dědinů“.  Es folgten Polkas „Pro Maťka“ und „Za 5 dvanáct“.  Insbesondere diese drei genannten verhalfen Peter zur Popularität, als diese von der Blaskapelle Legrúti  auf ihre erste CD mit der Bezeichnung „Pojď se mnú“ aufgenommen wurden. Es folgten Kompositionen „Okaňa“, „Pro Milana" (gewidmet Milan Prajka aus Lanžhot), „Desítka“ (die 10-te Komposition), „Na výsluní“, „Divoká“, „Kulhavá“, „Zvony bijů“, „Stávaj milá“, „Haňulka“ (gewidmet seiner Freundin Hanka), „V našem dvory“, „Nad ránem“, Kleine Vilko“ (Solopolka gewidmet dem 1. Flügelhornisten von Legrúti Stano Masaryk Jun.), „Na našej zahrádce“, „Palikovská“.

Peter machte mich auf sich am letzten Musikantenball in Hodonín gerade mit dieser Polka „Palikovská“ aufmerksam (s. Auch Videos vom letzten Musikantenball).  Auf meine frage hin, was ihn zu dieser Bezeichnung inspirierte, teilte er mir mit: „Diese Polka ist meiner ganzen Familie gewidmet, die ihren Ursprung in der kleinen Gemeinde Zavod unweit von Malacky hat. Dort kennt mich niemand unter meinem wahren Namen Studenič, nur unter dem Nick Palika. Unsere ganze Familie wird dort nur so genannt. Diese Bezeichnung entstand nach meinem Ururopa, der Palo, umgangsprachlich Pali hieß. Das blieb dann unserer ganzen Familie – Palikovci – ein Name, der sich bis zur Gegenwart erhalten hat".

Einige seiner Kompositionen wurden bereits von Blaskapellen Legrúti, Vlado Kumpan und seine Musikanten, Túfaranka und BBB aufgenommen.

Peter wurde am 2. Februar 1985 in Malacky geboren. In der Gegenwart wohnt er in der Gemeinde Studienka, die von Malacky etwa 15 Km entfernt liegt. Und wie kam er überhaupt zur Musik?  Den ersten starken Funken spendete sein Vater, Musikant, Flügelhornist. Eines schönen Nachmittages nahm er den Sohn im zarten Alter zu einem Auftritt einer lokalen Blaskapelle. Peter erinnert sich: „… noch am Abend, als wird von dieser Veranstaltung heimgekommen sind, zog ich Vater´s  Flügelhorn aus dem Koffer … und begann ich die Sache in Angriff zu nehmen.“ Das weiter musikalische Feuer kam von Herrn Lehrer Jožko Midliar. Ernsthaft zu musizieren begann Peter erst mit seinen 14 Jahren, erst  im Alter von 16 Jahren begann er Musikschule zu besuchen. Da es  im Haushalt keine zwei Flúgelhörner gegeben hatte und der Vater mit dem Sohn gemeinsam spielen wollten,  wurde zusätzlich ein Bassflügelhorn angeschaft.  Und dieses Bassflügelhorn ist Peter auch geblieben.  Anfänglich spielte Peter mit einer namenslosen Partie aus Zavod, wie er sagt, mit den „Zavodsi Buben“. Peter bleibt dieser Partie für ihre Aufnahme ewig verbunden. Wenn es diese nicht gäbe, wie er betont, würde er mit größter Wahrscheinlichkeit nicht so weit kommen. Bisher unterhält er mit dieser Partie eine schöne Beziehung und besucht sie gerne immer wieder.

Peter besuchte Höhere technische Lehranstalt, Fachrichtung Elektrotechnik. Mit Hilfe des Herrn Mydliar bereitete er sich zur Aufnahme auf das Konservatorium in Bratislava vor, wo er gleich nach Abschluss seiner Mittelschulausbildung wechselte. Hier lerne er auch Milan Zapletal, den gegenwärtigen Kapellmeister und Schalgzeuger von Legrúti kennen. Ein Wort folgte dem anderen und bis es Peter so richtig bewusst war, sas er in der Ballsaison mit Legrúti am Podium.  Seine weitere musikalische Laufbahn wurde bisher um die Zusammenarbeit mit den Blaskapellen Janička, Vacenovjaci, Gloria, Zlaťulka, Májovanka, Zahorienka, Skaličané, Moraváci, Uninčanka und BBB vertieft.

Peter Studenič kann man unter peterstudenic.webcard.tel kontaktieren.