42. Festival slováckých dechových hudeb Ratíškovice

Pýcha kapelníka: dcera Kristinka Múdra Stolz des Kapellmeisters: Tochter Kristina Múdra dychová hudba Drietomanka (kliknutím lze zvětšit)

V Ratíškovicích se v neděli 11. července 2010 již po dvaačtyřicáté  konal Festival slováckých dechových hudeb, který oficiálně  nesl kvůli účasti takřka  sousední Drietomanky a Záhorských muzikantů dokonce název mezinárodní. S přihlédnutím k ne tak vzdálené minulosti přídomek festivalu pro mnohé značně  kuriozní.

Za pěkného, slunného počasí, které festival provázelo celý den až do jeho konce, vystoupila  řada dechových hudeb, které v povědomí  přítomných návštěvníků jistě nepatřili k nováčkům. I přes  velmi příznivé povětrnostní podmínky, a nebo právě kvůli  nim, se festivalu ve srovnání s  rokem předchozím zůčastnilo méně návštěvníků.

V průběhu dne ystoupilo celkem deset dechových formací: Záhorskí muzikanti, ZUŠ Hulín Morava, Mladá muzika Šardice, Legrúti, Drietomanka, Veselá muzika Ratíškovice, Lácaranka, Bojané, Žadovjáci a Stříbrňanka. Odpolední přestávku vyplňila skupina místních mažoretek  První půli festivalu provázeli slovem Růžena Dobešová a Karel Kopřiva, odpoledne pak Karel Hegner.

Festival byl zahájen v 10 hodin průvodním slovem Josefa Nováka, který tento festival založil. V krátkosti zavzpomínal na léta předešlá, na přetechnizovanou, komplexní a rychle žijící společnost v současnosti se všemi se projevujícími negativními vlivy na kontinuitu dlouholetých zvyků a tradic. Poukázal ale také na bohatou lidově kulturní tradici na Slovácku, která se mimo jiné  manifestuje i v lidové hudbě a nesčetných kapelách. K přednímu poslání ratiškovského festivalu spatřuje právě průřez této stále živé manifestace. ...

Rozebírat do detailu vystoupení jednotlivých kapel není záměr tohoto příspěvku. Každá kapela nabídla ve svém poměrně časově omezeném vystoupení přibližně 7 skladeb což vynásobeno deseti vydalo publiku úhrnem na 70 nejrůznějších žánrových titulů. Nejvíce byly ovšem zastoupeny polky s tradiční tématikou, které jsou u publika oblíbené, pak valčíky a solové skladby, nechyběly ale také pochody a jiné moderní či populární skladby. To vše v převážné většině od domácích autorů. Dnes již nikoho nepřekvapí, že téměř v každé dechové formaci na Moravě "sedí" nejméně dva velmi talentovaní skladatelé, v některých dokonce i více. Spousta mladých autorů se proto jako hráči aktivně podíleli na vystoupení, jiní byli viděni v řadách publika.  Pokoušet se o uvedení jmenného seznamu by nebylo dobré, protože by asi stěží mohl být úplný.

Je samozřejmé, že každá kapela evokovala v posluchačích jiné dojmy a pocity. Jedna z velkých předností takového festivalu spočívá právě v  široké paletě nabídky skladeb a jejich interpretací, z které si každý milovník dechovky může vybrat to své. Aniž bych se zde chtěl řídit nějakým systematickým rozborem, rád bych uvedl jen několik postřehů, které na mě, zcela osobně, pozitivně zapůsobily:

• Velmi kultivovaný pěvecký přednes zpěvaček Ĺubky Hrebačkové a Danky Žůrkové dechové sedmičky Záhoráckých muzikantů;


• Působivý přednes Pochodu textiláků mladých muzikantů ze Základní Umělecké Školy  Hulin Morava pod sympatickým vedením Petra Voříška;


• Působivý přednes Na perském trhu se solisty Jirkou Salajkou, trubka a Ondřejem Pavlušem, tenor jako i polky TicTac pro dva klarinety v provedení Renaty Holešínské a Frantíška Valihracha Mladou muzikou Šardice pod vedením Romana Kohoutka;


• Přednes Palikovské polky Petra Studeniče, kterou používají Legrúti, dalo by se říci, jako signaturu. Název polky má zajímavé pozadí. Petr sáhl po předcích, jméno převzal a slíbil, že původ vypátrá;


• Pěvecké vystoupení 6tileté Krystinky Múdré, dcerky kapelníka a velmi působivé, pěvecké provedení  Slovenského tanga Monikou Turiakovou a Stano Holíčkem dychové hudby Drietomanka;


• Velmi líbivý, tradiční přednes Dolina, dolina M. Procházky a S. Pěnčíka Veselou muzikou Ratíškovice pod vedením Josefa Nováka;


• Citový přednes Břeclavská voděnka P. Svobody a Vl. Salčáka Lácarankou pod vedením Pavla Růžičky;


• Klasický přednes Bojané vám hrají J. Volfa a E. Sypěnové dechovou hudbou Bojané pod vedením Stanislava Esterky;


• Profesionální přednes Vejvodovy Romance pro křídlovku Zbyňkem Bilkem jako i velmi působivý přednes  skladby Vlasty Dvořáka Jak je krásná ta česká zem Olgou Baričičovou a Pavlem Růžičkou;


• Velmi působivý přednes Mám sny nádherné od I. Horkého a A. Perničky v podání jistě všem známého kvarteta zpěváků Stříbrňanky.

Vystoupení Veselé muziky Ratiškovice bylo spojeno s oslavou 35. výročí od založení dechové hudby, na jejiž počátku stál rovněž Josef Novak. Růžena Dobešová s Karlem Kopřivou nabídli v této souvislosti krátkou retrospektivu existence této dechové kapely, nyní již páté generace mladých.

Je také dlužno dodat, že během polední přestávky bylo veřejně oznámeno ukončení dlouholeté, úspěšné činnosti lokální dechové skupiny Dolanka, která dle úvah na jaře tohoto roku měla na festivalu hrát naposledy. K tomu ale již nedošlo. Tato kapela s jejim nezaměnitelným hudebním charakterem natočila za léta svého působení řadu bezesporu  vyjímečných nosičů. S kapelníkem a několika hráči se rozloučil starosta obce Josef Uhlík.

Rovněž je třeba zmínit úmrtí skladatele Vlasty Dvořáka, který nás  6. července 2010 po těžké nemoci ve věku 82 let náhle opustil. Vlasta Dvořák do Ratiškovic často zavítal a těšil se mezi muzikanty velké oblibě. Žadovjáci v čele s Láďou Svobodou nemohli jinak než rychle reagovat a zařadili do programu jednu z jeho velmi známých skladeb, což bylo publikem velmi oceněno.

Závěrem festivalu nesměl chybět tradiční monstrkoncert (nádherný český výraz :-), kterého se zůčastnily všechny kapely. Direkce tradiční závěrečné skladby Františka Kotáska  a Stanislava Pěnčíka "Nám přátelé" byla svěřena Antonínu Pavlušovi. František Kotásek na festivalu vidět nebyl, asi kvůli značnému horku. Svou skladbu si ale patrně vyslechl při otevřeném okně, protože bydlí několik desítek metrů přímo naproti stadionu.

Než se davy dechových fanoušků opět rozjely do všech zeměpisných koutů (kupříkladu opět nechyběli dlouholetí hosté ze Švýcarska, Německa, Francie, Belgie a Holanska, které jsem mohl osobně pozdravit), popřál Josef Novák všem šťastný návrat domů a opětné setkání v příštím roce.

Viz také foto a video album.

42. Blasmusikfestival Ratíškovice

In Ratíškovice fand am Sonntag den 11. Juli 2010 bereits zum zweiundvierzigsten Mal  das traditionelle Festival  der mährisch-slowakischen Blaskapellen, das wegen der Teilnahme der benachbarten Drietomanka und Záhorskí muzikanti sogar im Titel die Bezeichnung „international“ trug. Unter Rücksichtnahme auf die nicht allzu weit zurück liegende Vergangenheit für manche eine ziemlich kuriose Bezeichnung.

Bei schönem, sonnigem Wetter, das das Blasmusikfestival den ganzen Sonntag bis zum Festivalschluss begleitete, trat eine Reihe von Blaskapellen auf, die im Bewusstsein der anwesenden Gäste nicht zu den Greenhorns gehörten. Trotz des günstigen Wetters, oder geraden deswegen nahmen am Blasmusikfestival im Vergleich zum Vorjahr weniger Besucher teil.

Im Verlauf des Tages traten insgesamt zehn Blasmusikformationen auf und zwar Záhorskí muzikanti, ZUŠ Hulín Morava, Mladá muzika Šardice, Legrúti, Drietomanka, Veselá muzika Ratíškovice, Lácaranka, Bojané, Žadovjáci sowie Stříbrňanka auf. Um die Mittagszeit wurde das Programm um die Tanzeinlage  Mažoretky, der örtlichen jugendlichen Tanzgruppe bereichert.  Die Moderation des Festivals wurde in der ersten Festivalhälfte von Růžena Dobešová a Karel Kopřiva, die zweite Hälfte betreute dann Karel Hegner.

Das Blasmusikfestival wurde um 10:00 Uhr mit einleitenden Worten von Josef Novák eröffnet, der bekanntlich diese Festivaltradition begründete. In kurzen Worten gedachte er der vorangegangenen Festivaljahre,  ging auf unsere übertechnisierte, komplexe und schnell lebende Gesellschaft  in der Gegenwart ein. Im Blickwinkel dieser Entwicklung  setzte er sich mit all den negativen Begleiterscheinungen  auf die Kontinuität gelebter, langjähriger Bräuche und Traditionen auseinander.  Er wies aber auch auf die reiche Tradition des Volkstums in der Mährisch-Slowakei hin, das sich unter anderem in der Volksmusik und zahllosen Blaskapellen manifestiert. Als primäre Sendung des Blasmusikfestivals in Ratíškovice erblickt Josef Novák im Angebot der Momentaufnahme und Manifestation dieser weiterhin lebenden Blasmusikkultur.

Den Auftritt aller auftretenden Blaskapellen bis ins Detail zu sezieren ist nicht die Absicht dieses Beitrages. Jede Blaskapelle bot in ihrer zeitlich begrenzten Präsentation im Schnitt 7 Stücke an, was bei zehn Blaskapellen hochgerechnet an die 70 Stück unterschiedlicher Stilrichtungen für das Publikum bedeutete.  Am Meisten waren freilich Polkas mit  der traditionellen Thematik vertreten, die beim Publikum immer einen großen Anklang finden, gefolgt von Walzern und Solo-Kompositionen. Es fehlten aber nicht Märsche sowie andere moderne bzw. populäre Stücke. All das im überwiegenden Fall von einheimischen Komponisten. Heutzutage überrascht kaum jemand, dass beinahe in jeder mährischen Formation mindestens zwei sehr talentierte, aktive Komponisten „sitzen“,  in manchen sogar noch mehr. Viele der jungen Autoren beteiligten sich  daher als Spieler aktiv am Auftritt,  andere konnte man wiederum als Gäste in den Publikumsreihen sehen.  Hier der Versuchung zu unterliegen, ein Namenverzeichnis erstellen zu wollen, wäre unklug, denn eine derartige Zusammenstellung wäre kaum  vollständig.

Es ist selbstverständlich, dass jede Blaskapelle bei den anwesenden Blasmusikfans andere Eindrücke und Empfindungen evozierte. Einer der großen Vorzüge des hier veranstalteten Blasmusikfestivals besteht gerade darin,  dass dem Publikum ein sehr breites Segment von Stücken und Interpretationen angeboten wird, aus dem sich jeder Blasmusikliebhaber „Rosinen“ nach eigenem Geschmack „herauspicken“ kann. Ohne mich im Weiteren durch eine  „systematische Analyse“ leiten zu lassen, führe ich hier einige Augenblicke auf, die mir positiv aufgefallen sind:

• Ein sehr kultivierter Gesangsvortrag der Sängerinnen Ĺubka Hrebačková  und  Danka Žůrková von der Blaskapelle  Záhoráckí muzikanti;


• Der beeindruckende Vortrag des Marschstückes „Pochod textiláků“ von Jugendlichen der elementaren Kunstschule Hulin Morava unter der sympatischen Leitung von Petr Voříšek


• Der beeindruckende Vortrag „Am persichen Markt“  mit den Solisten Jirka Salajka, Trompete und  Ondřej Pavluš, Tenorhorn sowie Polka Tic Tac für zwei Klarinetten mit den Solisten Renata Holešínská und  Frantíšek Valihrach in der Ausführung von Mladá muzika Šardice unter der Leitung von Roman Kohoutek


• Der Vortrag der Polka Palinkovská vom Mitspieler  Peter Studenič, die von der Blaskapelle Legrúti  vermutlich als  „Signatur“ verwendet wird. Die Polka-Bezeichnung hat einen interessanten Hintergrund (Details soll ich noch erfahren)


• Der Gesangsauftritt der sechsjährigen Krystina Múdra, der Tochter des Kapellmeisters sowie sehr gefälliger Gesangsauftritt von Monika Turiakova a Stano Holíček  bei „Slovenské tango“  der Blaskapelle Drietomanka


• Der sympatische, traditionelle  Auftritt  „Dolina, dolina“ von M. Procházka und S. Pěnčík der Jugendblaskapelle Veselá muzika Ratíškovice unter der Leitung von Josef Novák


• Der gefühlsbetonte Vortrag  „Břeclavská voděnka“  von P. Svoboda und V. Salčák  der Blaskapelle Lácaranka


• Der klassische Vortrag „Bojané vám hrají“ von J. Volf und E. Sypěnová der Blaskapelle Bojané unter der Leitung von Stanislav Esterka


• Der makellose Vortrag „Romance pro křídlovku“ von J. Vejvoda ml. Mit dem Solisten Zbyňek Bílek sowie der ergreifende Vortrag „Jak je krásná ta česká zem“ von Vlasta Dvořák mit Olga Baričičova und Pavel Růžička


• Der beeindruckende Vortrag „Mám sny nádherné“ von I. Horký  und A. Pernička in der Darbietung des allen bekannten Gesangsquartetts der Blaskapelle Stříbrňanka

Der Auftritt der Jugenblaskapelle Veselá muzika Ratíškovice war mit einer kleinen Feier  anlässlich der 35-jährigen Existenz der Formation verknüpft, an deren Beginn der Gründer Josef Novák stand. Růžena Dobešová mit  Karel Kopřiva boten in diesem Zusammenhang eine kurze Retrospektive all der vergangenen Wirkungsjahre an.

Ursprünglich hätte auch die Blaskapelle Dolanka aus Ratíškovice am Festival partizipieren sollen trotz aller Gerüchte, dass die Blaskapelle ihre Tätigkeit beendet. Am Festival wurde aber das definitive Ende dieser Formation öffentlich bekanntgegeben. Blaskapelle Dolanka gehörte seit vielen Jahren mit ihrem subtilen Sound zum „Aushängeschilt“  der mährischen Blasmusik.  Zum Glück hinterlässt uns diese Blaskapelle eine Reihe zweifelsohne einmaliger Einspielungen, die auf ihren CD´s festgehalten wurden. Vom Kapellmeister und einigen anwesenden Formationsmitgliedern nahm der Bürgermeister Josef Uhlík mit einigen Flaschen Wein den würdigen Abschied.

Es ist ebenfalls angebracht, das Ableben des Komponisten von Vlasta Dvořák zu erwähnen, der uns am 6. Juli 2010 nach einer langen, schweren Krankheit im Alter von 82 Jahren verlassen hat. Vlasta Dvořák war in Ratíškovice kein seltener Gast. Er erfreute sich unter den Musikanten einer großen Beliebtheit. Die Blaskapelle Žadovjáci mit ihrem Kapellmeister Ladislav Svoboda konnten nicht anders als schnell zu reagieren. Sie nahmen eine der bekanntesten Kompositionen vom verstorbenen Komponisten ins Festivalprogramm auf, was vom Publikum sehr geschätzt wurde.

Am Festivalende dürfte das Monsterkonzert nicht fehlen, an dem alle beteiligten Blasformationen teilnahmen. Der Taktstock bei der Festival-Schlusskomposition von František Kotásek und Stanislav Pěnčík „Vám přátelé“ wurde Antonín Pavluš anvertraut.  F. Kotásek war am Festival nicht anwesend,  vermutlich wegen der hohen Tagestemperaturen. Seine Komposition dürfte er vermutlich bei offenem Fenster hören können,  weil er einige Meter vom Fußballstadion sein Wohnhaus hat.

Ehe die Massen der begeisterten Blasmusikfans ihren Heimweg in alle Himmelsrichtungen antreten dürften (anwesend waren langjährige Besuche aus der Schweiz, Deutschland, Frankreich, Belgien, Holland, Österreich, die ich begrüßen konnte), wünschte Josef Novák in seinem Schlusswort glückliche Heimkehr und ein wiederkehrendes Freundschaftstreffen im nächsten Jahr.