Music unites nations 
"Über Musik kann man am besten mit Bankdirektoren reden. Künstler reden ja nur übers Geld." -- Jean SibeliusCZECH
GERMAN
Vzpomínka na Josefa Nováka
Vzpomínka na spoluzakladatele Festivalu dechových hudeb v Ratíškovicích a
dlouholetého vychovatele mladých muzikantů pana Josefa Nováka, s kterým se hudební komunita Moravy
rozloučila 15. května 2018 na Ratíškovském hřbitově.
V neděli 8. července 2018 jsem opět, po delší přestávce, podnikl "výlet za dechovkou" do moravského regionu, kde se dechovka stále těší velké oblibě. Na programu byla návštěva tradičního Ratíškovského festivalu dechových hudeb, který tentokráte slavil úctyhodný, jubilejní 50. ročník své existence. Počasí v "Raťkách", jak domácí název obce obvykle zkracují, bylo téměř výjimečně perfektní, průběh festivalu tentokráte nebyl nepřízní počasí nikterak "kalen" .
Dopolední i odpolední část programu byla zahájena znělkou festivalu.<< Vlevo na sníku Dagmar Bělíková, moderrátorka dopolední části festivalu.
Celodenní program byl rozdělen na dopolední a odpolední část. V dopoledním segmentu vystoupily kapely Muťěňané-Čejkovjané, hostující Holanďanka z Holandska, Mladá Muzika Šardice, Svatobořanka, Bludověnka a domácí Veselá Muzika Ratíškovice. V odpoledním programu vystoupily již "ostřílené" kapely Mistříňanka, Stříbrňanka, Vlčnovjanka, Moravanka, Drietomanka a na závěr festivalu sestava Dolanky z Ratíškovic v identickém obsazení z let předchozích (Dolanka v roce 2010 na tehdejším festivalu oficiálně ukončila svou činnost, viz také dolanka.dechovka.eu). Dopolední program byl slovem opravdu velmi vkusně a sympaticky doprovázen Dagmar Bělíkovou, odpolední část pak rutinovaným moderátorem Karlem Hegnerem.
Není mým úmyslem rozebírat blíže hudební podání jednotlivých kapel. To je věc vkusu každého fanouška české dechovky. Mohu ale s klidným svědomím poznamenat, že byla posluchačům festivalu nabídnuta lidová hudba na velmi vysoké úrovni, jak v dopolední, tak odpolední části. V dopolední části na mne ovšem mimořádně zapůsobilo vystoupení dorostu Muťěňané-Čejkovjané pod dlouholetým vedením angažovaného Jaroslava Nováka, která se bezesporu ve srovnání s léty předchozími nápadně zlepšila. Stejného dojmu jsem nabyl u Veselé muziky Ratíškovice a k tomu citlivé podání Bludověnky a jejich "opečovaného" soudu. Za zmínku stojí i poznámka Antonína Pavluše, vedle kterého jsem chvíli seděl během vystopení Holanďanky. Cituji: "Na to, že jsou to inostránci, tak hrají výborně". Reagoval jsem pouze souhlasně přikývnutím, protože při natáční si do toho nemluvím.
K odpoledním formacím není co dodat. Vesměs se jedná o dechové hudby z velké "výkladní skříně", kultivující starou tradici. Prostě zkušení amatéři v "profesionálním rouchu". A přeci si z odpoledního programu dovolím poukázat na jednou výjimkou, týkající se sestavy členů dřívější Dolanky. Někdo (zapomněl jsem se dotázat KDO) měl geniální nápad, přemluvit tuto "neexistující kapelu" k "vystoupení po letech" a tím přispět ke "zpestření festivalu". To se mimořádně povedlo, neboť přednes kapely byl téměř identický jako před pěknou řádkou let. A to vše, jak mně bylo sděleno, asi po třech přípravných zkouškách. Musím zcela otevřeně doznat, že se mně až zatajil dech a zvlhly oči při přednesu "Ty moravské lúky", hudby a textu Slávka Smišovského, kterého jsem navštěvoval a dost dobře znal. Já nepociťoval žádný rozdíl mezi současným festivalovým přednesem a CD záznamem z let předchozích. Ani v nuancích. Skladba se nachází na CR "20 let: Dolanka - Muzikanti z Ratíškovic". Z doprovodného textu Stanislava Pěnčíka cituji jeho krásná úvodní slova:
"Jsou mísra na české a moravské mapě, která muzikou přímo voní. ..."
A to byla parta "Dolanky" před jejich výstupem naplněna značnými obavami "jak to vůbec dopadne", což mně zpěvačky po vystoupení doznaly. Mému "posudku" nnechtěly vůbec věřit. Musím jen doplnit, že Dolanka spolu s Mistříňankou patřily vždy ke kapelám, které mne hluboce oslovovaly.
K velmi vítaným a milým překvapením ze strany účinkujících jistě patří křehký hudební dorost. který vystoupení kapel vždy obohatí o novou "dimenzi". Tentokráte to byl zpěvácký přírůstek tříletého Adriána rodiny Moniky (zpěvařka) a Jána (tenor) Múdrých z Drietomanky a rodiny Horkých ze Stříbrňanky. Adrán sklidil za svůj okouzlující zpěv nějen bouřlivý potlesk publika, ale také velkého medvěda:-) (viz také videa).
K velmi vítaným a milým překvapením ze strany účinkujících jistě patří křehký hudební dorost. který vystoupení kapel vždy obohatí o novou "dimenzi". Tentokráte to byl zpěvácký přírůstek tříletého Adriána rodiny Moniky (zpěvařka) a Jána (tenor) Múdrých z Drietomanky a rodiny Horkých ze Stříbrňanky. Adrán sklidil za svůj okouzlující zpěv nějen bouřlivý potlesk publika, ale také velkého medvěda:-) (viz také videa).
Festival byl ukončen závěrečným kozertem všech zúčastněných kapel (jak někteří říkají "monsterkoncertem", což je v českém jazyce - dle mého - přímo ohyzdný výraz). Dirigoval Petr Voříšek z "Dolanky" a měl také být dirigován Josefem Ištvánkem. Josef Ištvánek nebyl ze zdravotních důvodů přítomen a tak převzal taktovku Antonín Pavluš.
Závěrem stojí jistě za zmínku pár slov na téma návštěvnost festivalu. Dalo by se říci, že se zde nikdo nedržel obvyklé "akademické čtvrthodinky" s ohledem na pozdní příchod. V Ratíškovicích platí zjevně "dechovácká dvouhodinka". Festival začal v 10 hodin. Teprve poté se tribuna fotbalového klubu Baník Ratíškovice začala poznenáhlu naplňovat. Po dvou hodinách byla pak zcela obsazena, včetně řady přistavěných lavic před tribunou. Návštěvnost festivalu, konservativně viděno, nijak nenasvědčovalo tzv. "úpadku zájmu" o dechovou hudbu. Já měl dokonce dojem, že na festival přišlo více lidí, než v letech předchozích. Tendence stoupající?
Na začátku odpoledního programu byl pokřtěn nový kalendář "Dechové orchestry / Blaskapellen 2019", který vydává Václav Hlaváček. Protože Vašek s jedním exemplářem myslel i na mne, je slušné za věnování poděkovat.
- Fotky a všechna videa se nachází v albu.Erinnerung an Josef Novák
Erinnerung an den Festivlal-Mitbegründer und langjährigen Erzieher junger Musikanten Herrn Josef Novák,
von dem die mährische Blasmusikgemeinde am 15. Mai 2018 am Friedhof von Ratíškovice Abschied nahm.
Der Vormittag / Nachmittag des Festivals wurde mit der Festivalfanfare eröffnet.<< links im Bild die bildhübsche Dagmar Bělíková, versierte Moderatorin des Vormittag-Segmentes.
Das Gesamtprogramm des Festivals war also in einen Vormittag und einen Nachmittag-Teil gegliedert. Im Vormittag-Segment traten die Blaskapellen Muťěňané-Čejkovjané, holländische Gäste Holanďanka, Mladá Muzika Šardice, Svatobořanka, Bludověnka sowie die beheimatete Veselá Muzika Ratíškovice auf. Am Nachmittag waren es bereits renomierte Blasformationen Mistříňanka, Stříbrňanka, Vlčnovjanka, Moravanka, Drietomanka und das Schlusslicht des Festivals gehörte der Crew Dolanka in der gleichen Besetzung wie in den aktiven Jahren.Die Blaskapelle Dolanka beendete offiziell ihre Tätigkeit an dieser Stelle am Blasmusikfestival im Jahre 2010 (von mir wird aber ihre damalige Internet-Präsenz in "eingefrorenem Zustand unter dolanka.dechovka.eu in der Sektion "Gone bands" weiter geführt). Das Vormittagsteil wurde mit Wort sehr sympathisch und geschickt durch Dagmar Bělíková begleitet, am Nachmittag ergriff das Wort der routinierte Moderator KarelHegner.
Im Weiteren ist es nicht meine Absicht, die musikalische Darbietung der einzelnen Blasformationen unter die Lupe zu nehmen. Das ist Geschenksache eines jeden Blasmusikfan. Ich kann aber mit ruhigem Gewissen bemerken, dass den Festivalbesuchern eine Blasmusik auf sehr hohem Niveau geboten wurde, sowohl im Vormittag- als auch im Nachmittag-Teil.
Im Vormittag-Segment beeindruckte mich persönlich der Auftritt des Jugendnachwuchses Muťěňané-Čejkovjané unter der Leitung des langjährig und stets engagierten Jaroslav Novák. Diese Formation hat sich zweifelsohne im Vergleich zu den vorangehenden Jahren auffallend verbessert. Den gleichen Eindruck gewann ich im Zusammenhang mit Veselá muzika Ratíškovice. Erwähnen muss ich auch die "einfühlsame" Präsenz von Bludověnka mit ihrem abgerundeten, "gepflegten" Sound. Nicht zuletzt ist auch die Bemerkung von Antonín Pavluš erwähnenswert, den ich auf der Tribüne besuchte und mit ihm gemeinsam den Auftritt von Holanďanka filmte. Beurteilung in seinen Worten: "Dafür, dass sie aus einem anderen Land kommen, spielen sie hier ausgezeichnet". Ich nickte nur, denn beim Aufnehmen rede ich mir nicht hinein:-)
Zu Nachmittags-Formationen ist nicht viel zu sagen. Es handelt sich durchgehend um Blaskapellen aus einer großen "Schaufenster". Es sind Blaskapellen, die eine alte Tradition gewissenhaft kultivieren. Man könnte es auch anders umschreiben; "Amateure mit Riesenerfahrungen im professionellem Gewand". Und doch erlaube ich mir aus dem Nachmittagsprogramm auf eine Ausnahme aufmerksam zu machen. Es betrifft die Mitglieder der eingegangenen Formation Dolanka. Irgendwer {ich vergaß, nachzufragen) hatte den genialen Einfall, die nicht mehr existierende Partie zum "Auftritt nach vielen Jahren" zu überreden und somit für eine willkommene Festivalabwechslung zu sorgen. Die Rechnung ist aus meiner Sicht blendend aufgegangen. Der Vortrag dieser Blaskapelle "nach vielen Jahren" war für mich gerade verblüffend und beinahe identisch wie um die Jahrtausendwende. Und das alles in allem, wie mir mitgeteilt wurde, nach drei hastigen Vorbereitungsproben. Ich muss ganz offen gestehen, dass mich dieser Auftritt ganz besonders beeindruckte. Feuchte Augen bekam ich bei "Ty moravské lúky", einem Stück, das die unverwechselbare Signatur vom unvergesslichen Slávek Smišovský trägt (Musik und Text). Für mein Empfinden gab es keinen Unterschied zwischen der um 2002 herum produzierten CD-Aufnahme und dem Live-Auftritt. (Das Stück findet man auf der CD "20 Jahre: Dolanka - Muzikanti z Ratíškovic"). Aus dem CD-Begleittext, den Stanislav Pěnčík "himself" verfasste, zitiere ich seine treffende Einleitungsworte:
"Es gibt Stellen auf der böhmischen und mährischen Landkarte, die nach Musik unmittelbar duften ..."
Dazu muss man noch sagen, dass in der Dolanka-Crew vor ihrem Auftritt beachtliche Zweifel herrschten, "wie's überhaupt ausgeht". Das haben mir die Sängerinnen nach dem Auftritt gestanden. Meiner unmittelbaren Beurteilung wollten sie keinen Glauben schenken. (Hier nur am Rande, dass mich Dolanka und Mistříňanka immer sehr tief ansprachen).
Zu sehr begrüßenswerten und willkommenen Überraschungen von der Seite der Mitwirkenden gehört zweifelsohne der zahrte musikalische Nachwuchs, den sie von Zeit zu Zeit mitbringen und damit den Auftritt um eine neue "Dimension" bereichern. Diesmal war es der musikalische Zuwachs des dreijährigen Adrián der Familie Monika (Sängerin) und Ján (Tenor) Múdry von Drietomanka sowie der Familie Horký von Stříbrňanka. Adrán erntete für seinen bezaubernden Gesang nicht nur einen stürmischen Beifal des Publikums, sondern auch einen Riesenbär und Schokolade:-) (S. auch Videos).
Das Blasmusikfestival ging mit einem Abschlusskonzert zu Ende, an dem alle Blaskapellen teilgenommen haben (Manche sagen auch "Monsterkonzert". Im Tschechischen ist es - meiner Ansicht nach - ein geradeaus hässlicher Ausdruck). Ehrendirigenten waren Petr Voříšek von Dolanka (vorgesehener Josef Ištvánek wurde aus Gesundheitsgründen verhindert) und Antonín Pavluš.
Abschließend vielleicht noch paar Worte zum Thema Festivalbesuch. Es ließe sich sagen, dass sich die Besucher nicht einmal um die so genante "akademische Viertelstunde" in Hinblick auf spätes Kommen gehalten haben:-) In Ratíškovice gilt offensichtlich "blasmusikalische Zweistunde". Das Festival begann um 10:00. Danach begann sich die Tribüne langsam zu füllen. Nach 2 Stunden war sie voll, inklusive alle Sitzbänke vor der Tribüne. Die Besucherzahl - konservativ geschätzt - deutete keinesfalls darauf hin, dass über ein "sinkendes Interesse an der Blasmusik" geredet werden kann. Ich hatte sogar den Eindruck gehabt, dass das diesjährige Festival mehr Besucher verzeichnete als manche Festivaljahre davor. Ist die Tendenz im Steigen begriffen?
Zu Beginn des Nachmittagsprogramms wurde der "neue" Kalender "Dechové orchestry / Blaskapellen 2019" aus der Taufe gehoben, der von Václav Hlaváček herausgegeben wird. Da Vašek mit einem Exemplar auch auf mich dachte, ist es angebracht, sich für seine Aufmerksamkeit zu bedanken.
{Fotos und alle Videos findet man im Album.
.
