"Fortes fortuna adiuvat"
"Wer wagt, gewinnt.
Kann aber auch voll auf die Goschen fallen."
"Wir auch ..."
Hannes Thell, der Head des Event-Managements
bringt den jungen Blasmusikfans - auf Wunsch - Armband-Kontrollstreifen an
In den heutigen Morgenstunden kehrte ich vom Jubiläumsfest im Zeichen des 10-jährigen Bestehens der Blaskapelle Blecháranka zurück, das am verlängerten, nun vergangenen Wochenende von Freitag, den 30. Mai bis Sonntag, den 1. Juni in ihrem gemütlichen Heimatort Andau an der ungarischen Grenze stattgefunden hat.
In aller Kürze darf hier bereits vorweggenommen werden: Die 14-köpfige Crew der Blaskapelle Blecharanka, bestehend aus temperamentvollen jungen Menschen, hat es mit diesem einmaligen Fest riskiert, völlig neue Massstäbe für die Abhaltung von Blasmusikfeiern zu setzen. Die Rechnung ging voll auf. Die Festveranstalltung wurde aus meiner Sicht - ohne Und und Aber - zu einem schlagenden Riesenerfolg. Die Gemeinde der böhmischen Blasmusik kann sich in der Zukunft auf einiges gefasst machen, was von der Blaskapelle Blecháranka, einem sehr engagierten Förderer der böhmischen Blasmusik in Österreich, noch kommen mag.
Ich brachte umfassendes Mediamaterial mit mir nach Hause. Ich werde nun schrittweise ...
- Fotos von allen drei Tagen nachbehandeln und ins Fotolbum stellen ,
- (HD) Videos verarbeiten und ins Videoalbum stellen ,
- anschließend werde ich einen ausführlicheren Bericht über diese ganz besondere Veranstaltung verfassen (s. bereits unterm Video).
Videos sind für alle Geräte inkl. SmartPhones für Browser Opera (kostenlos verfügbar) optimiert.
Blaskapelle Blecharanka
Blaskapelle Blecharanka
(click to enlarge)
Das groß angelegte Fest zum 10-jährigen Bestandsjubiläum der Blaskapelle Blecharanka war nicht nur für die Blaskapelle ein würdevoller geschichtlicher Meilenstein, sondern auch für die böhmische Blasmusik der Gegenwart, wie ich glaube, ein beachtenswertes Event. Die letzten Töne einer für drei Tage anberaumten Veranstaltung verhallten, das Riesenzelt wurde genauso schnell abgebaut wie aufgestellt. Die gewohnte Stille auf der Wiese neben dem am Ortsrand gelegenen Weingartens kehrte wieder zurück. Die Festatmosphäre wurde auf Fotos und Videos weitgehend festgehalten. Zur Abrundung biete ich hier noch einige Gedankenreflexionen, die mir erwähnenswert erscheinen.
Ein Fest von der Größenordnung zu veranstalten, wie es von Blecharanka in Andau aufgezogen wurde, ist sowohl in finanzieller als auch logistischer Hinsicht ein schöner Brocken, eine überaus riskante Angelegenheit. Mich beschäftigte daher die substanzielle Frage, wie kommt es, dass sich eine so junge Blaskapelle traut, ein erstes Jubiläumsfest gleich im großen Stil zu veranstalten. Die Antwort musste ich nicht lang suchen. Jedem Besucher musste die Anzahl angebrachter Reklameplakate im Riesenzelt sofort ins Auge stechen. Ich habe mir die Mühe gemacht und zählte nach: Es haben sich um die 80 bis 90 Sponsoren am Gelingen des Festes mit finanzieller, materieller oder sonstiger Unterstützung beteiligt. Eine derartig rege Beteiligung von Sponsoren ist ein Ausdruck einer bewundernswerten, selten zu beobachtenden Solidarisierung. Freilich treten dabei Synergie-Eeffekte auf, die allen Beteiligten, der Gemeinde, der Region zu gute kommen. Hier ziehen alle an einem "Strang", was sich für das Gemeinwohl längerfristig nur positiv auswirken kann.
Mit diesem Fest hat die Blaskapelle Blecharanka zugleich gezeigt, dass sie ein sehr engagierter Förderer der böhmischen Blasmusik in Österreich ist.
Um die Gesamtausgaben so niedrig als möglich zu halten, haben sich die Mitglieder der Blaskapelle die Aufgaben bei Realisierung so untereinander aufgeteilt, dass praktisch alle Teilbereiche abgedeckt wurden: PR und Gesamtorganisation, Sponsorenkontakte, den Aufbau und Abbau des Riesenzeltes (unter der Anleitung von Fachkräften der Leihfirma), Anbringen von Reklamematerial, Starkstromzuleitung und Verteilung, Management von Parkplätzen, Unterstützung des eingeladenen Gastronomie-Betriebes etc. Also eine bewundernswerte Teamarbeit, nicht nur am Podium. Zur Stelle waren Rotkreuz-Mitarbeiter genauso wie ein Team der örtlichen Freiwilligen Feuerwehr mit Ausrüstung. Die drei Tage verliefen ohne einzige Panne. Die Rahmenbedingungen für einen störungsfreien Auftritt der eingeladenen Blaskapellen waren somit gegeben.
Zur Mitgestaltung der Geburtstagsfeier wurden neuen befreundete Blaskapellen eingeladen, die dem anwesenden Publikum eine reichhaltige, bunte Blasmusik-Kost geboten haben. Jede Blaskapelle freilich auf ihre spezifische Art. Mit dem Gastgeber Blecharanka präsentierten sich dem Publikum also zehn ausgeprägt unterschiedliche, individuelle Blaskapellen. Für jeden war etwas dabei. Reichlich zu hören waren klassische Stücke der böhmisch-mährischen Blasmusik, darüber hinaus Eigenkompositionen von Autoren aus eigenen Reihen sowie andere durchaus anspruchsvolle Stücke aus dem Segment der Unterhaltungsmusik. Ich habe das Gesamtangebot als ausgewogen empfunden.
Man konnte sich aufs Neue überzeugen, dass das Interpretationsniveau der Blaskapellen von Jahr zu Jahr im Steigen begriffen ist. Folgende Blaskapellen haben zur diesem aus meiner Sicht sehr gelungenen Blasmusik-Event ihren soliden Beitrag geleistet. Die von von mir zusammengeschnittenen Videos vermitteln am Besten den Charakter der jeweiligen Blaskapelle und bedürfen kein weiteres Kommentar. Jede Blaskapelle hat ihre Anhänger.
Und welche Assoziationen ich mit den Blaskapellen rückblickend verknüpfe? Hier ein paar Gedankenbruchstücke:
Pro stany: Eine sehr engagierte, junge Formation, bei deren Entree ich an die Blaskapelle Makos denken musste. Hans Makos ist der Verdienst zuzuschreiben, dass er mit seiner Blaskapelle die böhmische Blasmusik in Österreich wesentlich belebte.
Túfaranka: Ein unermüdlicher blasmusikalischer Botschafter aus dem mährischen Süden mit erstklassischen Solisten, Kenner der mährischen Seele mit einem sehr sympathischen Gesangsquartett.
Legrúti: Eine engagierte Blasformation, die mit ihrer südmährischen Gemütlichkeit und manchen schmissigen Kompositionen aus eigenen Reihen viele Blasmusikfans locker gewinnt. Geboten werden gelegentlich Stücke, die unter die Haut gehen.
Weinbergmusikanten:Eine Blasformation, die einen sehr schönen, soliden und kompakten Sound mit prominenter Bassführung anbietet. Was die böhmische Blasmusik anlangt, handelt es sich überwiegend um die deutsche "böhmische" Blasmusik. Die Abwechslung bereichert.
Blecharanka: Der Gastgeber hatte es beinahe geschafft, das Riesenzelt zum Einsturz zu bringen (für Stimmung im Riesenzelt, siehe das Video). Meinem Empfinden nach war das vermutlich der Höhepunkt der Festtage. Die Freiwillige Feuerwehr hinterm Riesenzelt war stets einsatzbereit.
Mistrinanka: Für nicht wenige die Referenz für Blasmusik in Mähren, mit einer bald 50 Jahre langen Tradition und beinahe 10.000 absolvierten Auftritten. Mit dem Blaskapellengründer Antonín Pavluš, der anwesend war, ist ein Gedankenaustausch immer ein Gewinn. Der letzte Marsch am Mistříňanka-Video ist eine Rarität: Der Marsch enthält zwei besondere Themen, ein Lieblingslied von T.G. Masaryk und im letzten Teil "Hei Slawen", die alte Hymne der slawischen Völker.
Dunajska kapela: Eine Blasformation, die auch zur späten Stunde es mühelos schaffte, mit einen ergreifenden Sound das noch gebliebene Publikum zu begeistern. Kurz um, geprüfte Profis mit einem bis zwei Beinen in der Militärmusik verankert.
Wendi´s Böhmische Blasmusik: Wendi bleibt seiner klassisch-böhmischen Ausrichtung treu. Der produzierte Sound ist meinem Empfinden nach gepflegt böhmisch, auch wenn Stücke von Mosch gespielt werden. Wendi feiert noch in diesem Jahr einen "Runden". Für mich ein Grund, ihm einen Beitrag zu widmen.
MaChlast: Eine erstklassige Musikerpartie, die mit Begeisterung in mehrdimensionalen musikalischen Räumen stets ihre eigenen Interpretations-Grenzen suchen. Das von Christof Zellhofer vorgetragene Solostück war u.a. eines der Highlights des Festes, ein musikalisches Leckerbissen.
Gloria: Das Erfolgsrezept dieser Formation besteht aus einer dosierten Mischung aus erstklassiken solistischen Einlagen, bekannten Volksmusik-Potpourris sowie leichten Kabarett-Splittern. So ist es auch diesmal Pavel Skopal oder Vojta Novotný gelungen, mit ihren makellosen Soli, begleitet von Minishow-Einlagen manch Herz im Publikum zu fesseln.
Ton-, Lichttechnik Christian Sprinzl
alias SALB (www.salb.at)
(click to enlarge)
Für die Ton- und Belichtungstechnik war mein Sohn Christian, alias Firma SALB (www.salb.at) zuständig.
Das Riesenzelt wurde im Schnitt zu fast 100 Prozent mit Besuchern gefüllt. Ich wage nicht einmal den Count zu schätzen. Es kamen Gäste aus nah und fern. Nicht wenig Blasmusikfans nahmen lange Anreise in Kauf. Ich selbst konnte Gäste aus der Schweiz, Deutschland und Holland begrüßen. Gekommen sind aber auch Anhänger der böhmischen Blasmusik aus Ungarn, Mähren und der Slowakei.
Vor Ort gab es auch drei renommierte Instrumentenbauer, die ihre Erzeugnisse zur Schau sowie einem probeweisen Spielen stellten: Musikhaus Votruba sowie der Instrumentenbauer Fehrer, beide aus Österreich und der Instrumentenbauer Grinner aus Deutschland. Ebenfalls war die Blasmusikzeitschrift "Mucke" aus Deutschland vertreten.
Abschließend stellt sich die Frage: War nun "10 Jahre Blecharanka" eine Geburtstagsfeier oder ein Blasmusikfestival? Es war beides und es war von der Größenordnung, wie ich es einschätze, eines der größten Events im Bereich der böhmischen Blasmusik in Mitteleuropa im Jahre 2014.
Die junge Crew führte uns vor, was sich machen lässt. Und ... was gemacht wird, das zählt auch tatsächlich. Das Event geht in die Geschichte der böhmischen Blasmusik ein. Vielen Dank für den Mut und die Entschlossenheit im Namen aller Blasmusikfans, ein derartiges Event werden zu lassen.
Geburtstagsgratulation.
- CZ -
"Fortes fortuna adiuvat"
"Kdo má odvau, vítězí.
Může ale také zcela padnout na držku."
"My taky ..."
Hannes Thell, zodpovědný organizátor celé akce
upevňuje mladým fanouškům dechovky - na přání - kontrolní pásky
Během dnešních ranních hodin jsem se vrátil z jubilejní slavnosti ve znamení 10tiletého trvání dechové hudby Blecharanka, která se konala předchozí prodloužený víkend od pátku, 30. května do včerejší neděle, 1. června 2014 v jejich příjemní domovské obci Andau, ležící malý hod kamenem od maďarské hranice.
Ve vší krátkosti zde předesílám: 14-ti členná parta dechové hudby Blecharanka, sestávající z temperamentních, mladých lidí, se touto slavností odvážila riskovat nastavení zcela nových měřítek pro konání dechových slavností. A jak to dopadlo? Úvahy jim zcela vyšly. Jubilejní oslavu lze - dle mého úsudku - označit za jedinečný, mimořádný úspěch. Příznivci české dechovky se mohou v budoucnu na ledacos připravit, co jim Blecharanka, jeden s velmi angažovaných propagátorů české dechovky v Rakousku, může ještě nabídnout.
Z třídenní slavnosti jsem dovezl sebou domů rozsáhlý mediální materiál, který budu postupně zpracovávat ...
- Fotografie projdou nyní úpravou a budou vloženy do foto alba,
- (HD) videa budou editovány a postupně vkládány do video alba,
- závěrem napíšu obšírnější příspěvek z této zcela pozoruhodné dechové akce.
Videa jsou optimalizovány pro prohlížeč Opera (bezplatně dostupný) a všechny PC včetně SmartFounů.
dechová hudba Blecharanka
Oslava jubilejního, desetiletého trvání dechové hudby Blecharanka ve velkém stylu neznamenala pouze důležitý milník v dějinách existence kapely, ale byla zároveň také, dle mého úsudku, pozoruhodná událost pro českou dechovku. Poslední tóny třídenního dechového maratonu dozněly, obří stal byl rozebrán a odklizen zrovna tak rychle jako postaven. Obvyklý majestátní klid se opět rozhostil na pokraji obce, kde začínají vinice. Atmosféra a momentky oslav byly zachyceny na snímcích a videoklipech. Zbývá tedy jen celý event doplňit několika postřehy a myšlenkovými reflexemi, které uvízly v paměti a jsou hodny zmínky.
Pořádat oslavu v rozsahu, v jakém byla dechovou hudbou v Andau ve skutečnosti realizována, byla jak z finančního, tak z logistického hlediska pořádné sousto, zajisté nevšední a riskantní záležitost. Proto mě zaměstnávala především podstatná otázka, jak je možné, že si taková mladá dechovka troufá na jubilejní oslavu hned v tak grandiózním stylu. Odpověď jsem nehledal dlouho. Snad každému návštěvníku oslavy, kterou budu střídavě nazývat v důsledku charakteru i festivalem, musel uhodit do očí počet reklamních plakátů, které byly v obřím stanu rozvěšeny. Neotálel jsem a pokusil se počet reklamních plakátů spočítat. Dospěl jsem k hrubému číslu asi 80 až 90, ne-li více. Tolik sponzorů se rozhodným způsobem podílelo svou finanční, materiální či jinačí pomocí na zdaru této akce. Jak často lze něco takového vidět? Tak přesvědčivý podíl sponzorů lze vykládat jako obdivuhodný výraz solidarity s mladou dechovou hudbou. Ovšemže taková podpora je spjata s dlouhodobým synergickým efektem, který se pozitivně projeví nejen u sponzorů samotných, ale také pozitivně ovlivní obec a celý region.Zde "táhli" všichni za jedno lano, což se dlouhodobě pro obecní blaho musí jistě jen a jen pozitivně projevit.
Blaskapelle Blecharanka
(click to enlarge)
Touto slavností dechová hudba Blecharanka ale také jasně prokázala svou mimořádnou angažovaností podporu české dechovky v Rakousku.
S cílem udržet celkové výdaje, spojené s oslavou, pokud možno minimální, rozdělili si členové Blecharanky různé úkoly mezi sebou ve snaze zvládnout pokud možno co nejvíce vlastním přičiněním. S přípravami se započalo rok předem. Nebylo toho málo. Zajistit včas širokou reklamu, zvládnout celou organizaci festivalu, navázat kontakt se sponzory a získat jejich podporu, postavit a poté také rozebrat obří stan (pod odborným vedením firmy, která stan zapůjčila), montáž reklamních plakátů, zajištění a rozvod silnoproudu, správa parkoviště, podpora přítomného gastronomického zajištění atd., aniž bych byl schopen vyjmenovat všechny dílčí práce. Lze tedy říci, obdivuhodná týmová práce kolektivu a to nejen na pódiu, jak bylo možno se později přesvědčit během jejich sobotního vystoupení. K dispozici byla také osádka Červeného kříze s vybavením jakož i početný tým domácího sboru dobrovolných hasičů s technikou. Po tři dny oslav nedošlo k žádné neočekávané situaci, která by vyžadovala jakýkoliv zákrok. Optimální rámcové podmínky pro výstup očekávaných hostujících kapel byly tímto dány.
Celkový program jubilejních oslav byl tvořen výstup pozvaných devíti spřátelených dechových hudeb, které přítomnému publiku nabídli bohatou a pestrou nabídku dechové hudby. Samo sebou, že každá kapela zcela svým specifickým způsobem. Dohromady s hostitelem Blecharankou se publiku představilo deset výrazně rozdílných, individuálních kapel. Každý návštěvník si tedy mohl jistě vybrat, pro každého bylo něco v nabídce. Bohatě zastoupeny byly klasické skladby česko-moravské dechovky, kromě toho ale také spousta vlastních skladeb autorů z řad kapel jakož i veskrze náročné skladby ze segmentu zábavné hudby. Z mého hlediska bylo možno celkovou nabídku nazvat vyváženou.
Bylo možné se také opět nechat přesvědčit o kvalitě podání všech kapel, které - jak se jeví - nadále rok od roku stoupá. Následující dechové hudby solidně přispěly svým podílem k oslavě, kterou lze z mé perspektivy označit za zcela zdařilý dechový event. Videoklipy, které jsem sestavil (viz. video album) zprostředkovávají nejlépe charakter a způsob vystoupení každé kapely a nevyžadují tudíž další komentáře. Každá kapela má své fandy.
Zde připojuji v souvislosti s kapelami pro dokreslení pouze hrstku mých neucelených asociací a něco málo postřehů:
Pro stany: Jedná se o velmi angažovanou, mladou formaci. Představili se způsobem, že jsem musel mimoděk myslet na Makosovu kapelu, která již neexistuje. Pociťoval jsem to jako homage na Makose, jakýsi způsob poděkování. Byla to především mimořádná zásluha Hanse Makose, který českou dechovku v Rakousku v podstatné míře oživil.
Túfaranka: Tuto dechovou hudbu lze vidět jako neúnavného dechového velvyslance z moravského jihu s prvotřídními sólisty, znalce moravského srdce a duše v doprovodu sympatického zpěvného kvarteta.
Legrúti: ... jsou angažovaná dechová formace, která svou jihomoravskou pohodou a kdejakou říznou, melodickou skladbou, někdy komponovanou ve vlastních řadách, snadno získává fanoušky. Místy nabízí skladby, které jejich podáním jdou prostě "pod kůži".
Weinbergmusikanten: Tato dechová hudba jižně od Mnichova nabídla solidní a kompaktní Sound, místi s prominentním basovým doprovodem. Co se týče české dechovky, nabídla tato parta převážně německou "českou" dechovku. Nicméně tuto změnu jsem osobně vnímal jako obohacení.
Blecharanka: Hostiteli se během svého vystoupení bezmála podařilo obří stan "zřítit" (viz. také nálada v obřím stanu na videoklipu). Dle mého cítění to byl patrně vrchol celých třídenních oslav. Dobrovolní hasiči za stanem byli připraveni v případě potřeby okamžitě zasáhnout.
Mistrinanka: Pro mnoho fanoušků české dechovky je tato formace reference dechové hudby na Moravě, s téměř 50tiletou tradicí a absolvovaných bezmála 10.000 vystoupení. Se zakladatelem kapely, Antonínem Pavlušem, který byl v tichosti přítomen, byla pro mě výměna myšlenek, jako vždy, čistý zisk. Závěrečný pochod na videoklipu Mistříňanky je rarita: V tomto pochodu se vyskytují dvě zvláštní témata a to "Pochod župy Masarykové", obsahující píseň "Teče voda teče", kterou měl rád T.G. Masaryk a "Hej Slované", hymnu slovanských národů.
Dunajska kapela: Jedná se o formaci, která i v naprosto pozdní hodinu byla sto nadchnout skalní publikum, které "vydrželo" a nabídnout svěží a poutavý sound. Prostě a dobře, tvrdí profesionalisté, kteří jsou jednou, případně dvěma nohama ve vojenské hudbě.
Wendi´s Böhmische Blasmusik: Wendiho formace zůstává věrna klasické dechovce českého ražení. Sound, který parta vytváří, má dle mého cítění opečovaný český charakter i když hrají instrumentace Mosche. Wendi oslaví ještě tento rok své polokulaté narozeniny. Pro mě dostatečný důvod, abych mu za jeho neúnavnou propagaci české dechovky v Rakousku věnoval pojednání.
MaChlast: ... je prvotřídní parta mladých muzikantů, jednou až dvěma nohama v akademickém prostředí, kteří vášnivě a s nadšením hledají své interpretační hranice ve vícedimenzionálním prostoru hudby. V parte sedí několik skladatelů. Přednes sólové skladby Christofem Zellhoferem jsem pociťoval osobně jako vrcholnou interpretaci během oslav, prostě jako hudební chuťovku.
Gloria: Recept úspěchu této formace sestává s odměřené směsi prvotřídních sólistických vložek, známých lidových potpouris a lehkých vložek s kabaretními náznaky. I tentokráte se Pavlovi Skopalovi či Vojtovi Novotnému podařilo upoutat mnohé srdce v publiku se svými sóly, doprovázené miniaturními, lehce náznakovými prvky show.
ozvučení a světelná technika Christian Sprinzl
alias SALB (www.salb.at)
(click to enlarge)
Odpovědný za ozvučení a osvětlovací techniku byl můj syn Christian, alias firma SALB (www.salb.at).
Obří stan byl po celé tři dny obsazen návštěvníky téměř ze sta procent. Neodvažuji se počet odhadovat. Oslava během tří dnů údajně zaznamenala asi 3500 návštěvníků. Dostavili se hosté z blízka, z daleka. Někteří fanoušci na sebe vzali dokonce dlouhá cestování. Osobně jsem se mohl pozdravit s hosty ze Švýcarska, Německa, Holandska. Přítomni byli ale také hosté z Maďarska, Moravy a Slovenska.
Přímo na místě také vystavovali tři renomovaní konstruktéři dechových nástrojů. Návštěvníci mohli nástroje také vyzkoušet. Byli to Dům hudby Votruba a firma Fehrer, oba z Rakouska a firma Grimmer z Německa. Rovněž byl zastoupen časopis "Mucke" z Německa.
Závěrem se nabízí otázka: "10 let Blecharanky" byla narozeninová oslava a nebo festival dechových hudeb? Event, o kterém jsem se zde malounko rozepsal, byl obojí a byl - dle mého úsudku - uskutečněn v rozsahu, řadící se mezi největší Events české dechovky ve středoevropském regionu roku 2014.
Omladina Blecharanky nám předvedla co lze realizovat, je-li odvaha a příznivé okolnosti. A co se provede, to se počítá. Tato událost patří nyní svým způsobem k dějinám české dechovky. Díky za odvahu a rozhodnost uspořádat takové setkání jménem všech příznivců české dechovky.