Music unites nations 
"Wer singen und lachen kann, der erschreckt vor keinem Unglúck."CZECH
GERMAN
"Hudba jdoucí pod kůži není výsledkem hantýrování s nástroji,
nýbrž lidských citů do nich vložených."
- Antonín
Naši lásku čas si vzal
hudba Petr Fink - původní text Jaroslav Votava
zpívají sestry Petrovy
hraje Pražská kapela Petra Finka
Projevy a cíle „české dechové hudby“ jsou proto v různých částech střední Evropy přirozeně velmi odlišné, každá země má svůj charakter, tudíž i svou funkci a s tím i své místo ve společnosti. Je tedy zřejmé, že "pružným pojmem" je sledováno pokrýt širokou škálu potřeb.
Tento příspěvek je věnován tématu. Samozřejmě nejsem se svým pohledem na věc sám. Určitě se najde řada různých perspektiv, přirozeně ovlivněných spoustou faktorů, které zde ovšem nehodlám rozebírat do detailů.
Původní česká dechová hudba v česko-moravsko-slovenské kulturní a jazykové oblasti byla dotvářena ekonomickými, politickými, kulturními faktory a ovlivněna skladateli a interprety na zmíněném území obývaném lidmi. To přirozeně vedlo ke vzniku poměrně homogenní lidové hudební tradice. Součástí takové tradice přirozeně byly a nadále jjsou i výchovné prvky etické a mravní povahy. V tradici zpravidla „zašifrované“ moudrosti mají bezesporu vliv na další generace. Jakmile se tradice jako hodnotná myšlenka časem dostane do společenského povědomí, dostává se jí patřičné pozornosti, je udržována a dále kultivována. Česká dechovka tak bere na sebe nový šat, nabývá podoby „kulturně orientovaného modelu“.
V zemích mimo česko-moravsko-slovenský kulturní prostor se až na výjimky setkáváme s velmi odlišným obrazem. Od eské dechovky se všeobecně očekává společenská funkce nabídky "zábavy". S funkcí "zábavy"je besprostředně spjata ekonomická, komerční komponenta. Českou decholu lze tudíž stěžšjně přiřadit ke „komerčně orientovanému modelu“. Ramec realizace působení jsou zpravidla také jasně vymezeny. "Ǔvahy kulturního charakteru" , společenský vliv a podobná témata zde nejsou středem pozornosti. V popředí se nachází zpravidla aspekty ekonomického charakteru. Formace, které jsou spojovány s představou ekonomického úspěchu akce, "bingo kandidáti", jsou tudíž preferovány (aby taky néé). V neposlední řadě jsou v tomto ohledu často uplatňovány výsledky nejrůznějších hodnocení či "soutěží", "Mistrovské tituly" číselně podloženy, neb s čísly se v ekonomice lépe pracuje. (Maestro Daniel Barenboim by tuto okolnost pravděpodobně „komentoval“ s úsměvem). Zdá se, že takové zpravidla numerické sotěžní výsledky jsou dobře ekonomicky zužitkovatelné zejména v oblasti zábavy. (Viz také Daniel Barenboim, světoznámý dirigent, klavírista a především mimořádný znalec Beethovena v krátkém, velmi hodnotném videu Maestro Daniel Barenboim: Co je hudba? / Was ist Musik?)
Festival dechové hudby v Dubǹanech
"DechoStock / Blasmusikstock" - pozorné vnímání simbiózy "hudba-text"
V pořadí druhý, zrovna uvedený přístup, zaožený na komerčně orientovaném modelu - dle mého úsudku a cítěníí - asi sotva naplňuje skutečné poslání české dechovky, v důsledku "cílú", které se zde zjevně sledují. Na jiném místě jsem jsem se již krátce pokusil vyjádřit v krátkosti "Co je česká dechovka?"
Česká dechovka se svým "bohatým kulturním dědictvím je jako alpská louka plná různých květin. Její krása spočívá v rozmanitosti, barevnosti, vůni, aby potěšila lidská srdce. . Lidská srdce nepotěší čísla ani pořadí."
Tradice jsou důležitým kulturním stavebním kamenem v celku, kterým je národní identita. Ta se také podílí na zajišťení její kontinuity. Globalistické tendence, které nás v současné době obklopují, se podle všech indicií snaží oboje dlouhodobě zašlapat a zničit. Víme: Člověk, lidé, společnost bez identity tvoří pouhou amorfní masu, kterou lze mnohem snadněji manipulovat a ovládat.
Možná by stálo za úvahu zavést termín „poločeská dechovka“ pro ty projevy, které – ať už z jakéhokoliv důvodu – nepraktikují symbiózu hudby a zpěvu. Projev české dechovky ve své domovině beze zmíněné symbiosy publikum moc nepovznese. Takový projev je všeobecně vnímán jako "polovičatý", spojený s otázkou: "No a kde je poselství?" Jsou samozřejmě výjimky, které přichází v úvahu u některých některých skladatelů, které má publikum v mimořádné úctě (např. Prajka, Žváček ...)
Pěstování české dechovky by se proto mělo i nadále nést v duchu zachování kontinuity stávajících tradic a v hudebního projevu vždy zohledňovat nepsané:
„Potěšit lidská srdce individuální, hudebně kultivovanou formou“.
Teče potůček bublavý - stará lidová
hraje a zpívá dechová hudba Strahovanka
"Musik, die unter die Haut geht,
ist nicht das Ergebnis des Instrumentenhantierens,
sondern der menschlichen Gefühle, die in jene gelegt werden."
- Antonín
Unsere Liebe nahm die Zeit mit sich / Naši lásku čas si vzal
Musik Petr Fink, ursprünglicher Text Jaroslav Votava
es singen Geschwister Petrovy
es spielt Pragerkapelle von Petr Fink / Pražská kapela Petra Finka
Die Erscheinungsformen und Aufgaben der „böhmischen Blasmusik“ sind daher in den verschiedenen Teilen des mitteleuropäischen Raums naturgemäß sehr unterschiedlich, in jedem Land hat die "denotation" ihren eigenen Charakter, eigene Funktion, eigene Stellung in der Gesellschaft. Der Begriff scheint daher im europäischen Raum eine breite Palete von vielfältigen Bedürfnissen abzudecken.
Dieser Beitrag zielt darauf ab, diesen Themenbereich ein wenig zu beleuchten. Natürlich wird es mehrere Standpunkte geben, beeinflusst naturgemäss von vielfältigen Faktoren, auf die aber hier nicht
eingegangen wird.
Die ursprüngliche böhmische Blasbusik im tschechisch-mährisch-slowakischen Sprachraum entstand in einem mehrdimensionalen Gesellschaftsumfeld, geprägt durch: Wirtschaft, Politik, Volkskultur, Traditionsbedeutung, Komponisten, Interpreten und vieles andere mehr. Dies alles in einem geographischen und sprachlichen Bevölkerungsgebiet. Dies fürte naturgemäss zur Entstehung einer relativ homogenen volksmusikalischen Tradition. Eine Tradition enthält unter anderem implizite erzieherische Elemente ethischer und moralischer Natur, sozusagen in "verschlüsselter"Form, All das wird durch die Traditionspflege an Folgegenerationen weiter gereicht. Sobald eine Tradition im gesellschaftlichen Bewusstsein ihre Verankerung findet, geniest sie entsprechende Beachtung, wird gepflegt und kultiviert. Der böhmischen Blasmusik kommt daher ihre wesentliche Funktion in einem "kulturorientieren Modell" zu.
In Ländern außerhalb der tschechisch-mährisch-slowakischen Kultur- und Sprachraumes haben wir – von wenigen Ausnahmen abgesehen – mit ziemlich anderm Bild zu tun. Da wird die böhmische Blasmusik - dem Beitragscharakter nach - dem Unterhaltungsbereich zugeordnet. Die böhmischen Blasmusik wird primär die Funktion der Unterhaltung zugedacht, das heißt in einem "kommerziellorientierten Modell" zu wirken. „Kulturelle Inhalte“ bzw. diesbezüglich Überlegungen spielen bestefalls eine marginale Rolle. Im Vordergrund stehen Überlegungen. Kriterien etc. einem ausgeprägten wirtschaftlich orientierten Charakter. Dazu zählen auch i"Protagonisten" / Blasormationen in Frage, die - wie sonst- möglichst ein ökonomisches Bingo in Aussicht stellen. Nicht zuletzt werden in dieser Hinsicht gerne "Wertungsergebisse" diverser Aktionen "verwertet". (Maestro Daniel Barenboim würde es vermutlich mit Schmunzeln "kommentieren", siehe auch Maestro Daniel Barenboim: Co je hudba? / Was ist Musik?). Für Unterhaltungszwecke ( und ökonomische Verwertung) sind sie scheinbar gut zu gebrauchen.
Blasmusikfestival in Dubǹany
"DechoStock / Blasmusikstock" - aufmerksame Wahrnehmung der Simbiose "Musik-Text"
Der Ansatz des "kommerziellorientierten Modells" erfüllt meiner Meinung nach kaum den wahren Auftrag der böhmischen Blasmusik. Es werden hier mit dem Titel "böhmische Blasmusik" offensichtlich ganz andere Ziele verfolgt. Der Kürze halber wiederhole ich an dieser Stelle die wahre Botschaft der böhmischen Blasmusik, die gelegentlich auf diesen Web-Seiten erscheint:
Böhmische Blasmusik mit ihrem "reichen kulturellen Erbe ist wie eine bunte Alpenwiese voll verschiedener Blumen. Ihre Schönheit besteht in der Vielfalt, Buntheit, dem Duft, die allesamt die Herzen der Menschen erfreuen mögen." Zahlen, Ränke, Bewertungen, Konsum, Gewinndenken vermögen dies kaum.
Traditionen sind ein wichtiger, kultureler Baustein in der nationalen Identität. Globalistische Tendenzen, die sich in unserer Gegenwart stark bemerkbar machen, zielen sichtlich jangfristig darauf ab, die Identätsmerkmale eines Volkes systematisch zu zertrümern. Dabei ist leicht zu erkennen: Ein Volk bar jeder Identität kommt einer "amorphen Knetasse" gleich, die sich leicht verformen, manipulieren und beherrschen lässt.
Es wäre vielleicht einer Überlegung wert, den Begriff " „halbböhmische Blasmusik“ für jene Manifestationen einzuführen, die - aus welchen Gründen auch immer - die Symbiose von Musik und Gesang nicht praktizieren.
Denn die böhmische Blasmusik in ihrer Heimat, dargeboten ohne Gesang, wird beim Publikum im Allgemeinen als eine "halbe Sache" empfunden. Nach dem Motto: "Na und wo ist die Message?" Es gibt freilich Ausnahmen, die nur bei einigen respektvollen Komponisten "durchkommen" (etwa Prajka, Žváček ...)
Es wäre daher wünschenswert, die Pflege der böhmischen Blasmusik weiterhin im traditionellen Rahmen zu halten. Nach dem Grundmotto, unterschwellig in jeden musikalischen Ausdruck einfleßen zu lassen:
"Die Herzen der Menschen in individueller, musikalisch kultivierter Form zu erfreuen“.
Teče potůček bublavý - ein altes Volkslied
es spielt und singt Blaskapelle Strahovanka
