EDITORIAL & ADMIN SHORT NEWS
VIENNA -
Vzpomínka na dva skvělé textaře moravské dechovky - Stanislava Pěnčíka a Vladimíra Salčáka / Erinnerung an zwei große Texter der mährischen Blasmusik – Stanislav Pěnčík und Vladimír Salčák
- Details
- Written by: Antonín
- Category: Reflexions
CZECH
GERMAN
Stanislav Pěnčík (foto vlevo), narozen 21. května 1939 v Nenkovicích a Vladimír Salčák (foto vpravo), narozen 5. dubna 1936 v Petrově, byli dva vynikající mistři pera, propagátoři a mnou v úctě uchovávaní textaři moravské dechovky, kteří letos v dubnu a květnu jistě měli dúvod k oslavě, ano, i v muzikantském nebi.
Pro mne dostatečný důvod oběma věnovat byť i krátkou vzpomínku.
Z mého pohledu nebylo a není mnoho lidí, kteří moravskou lidovou hudbu tak milovali, vnitřní cítění okolního obyvatelsta tak mimořádně vnímali a dovedli tyto citové stavy zaznamenat v několika strofách a skvěle zakomponovat do "hudebního šatu".
K oběma jsem pociťoval silnou přitažlivost. Standa Pěnčík neměl nikdy času nazbyt. Jeho dechovkový záběr byl velmi široký, dechovce se nejen věnoval, ale pro dechovku beze zbytku i žil. Proto setkání se Standou nebyla tak častá jako v Vládou Salčákem.
Kdykoliv jsem se toulal na Moravě meti muzikanty v okolí Strážnice, měl Vláďa vždy pro mne čas, aby mne uvítal. A tak jsem jej dost často ve Veselí nad Moravou navštěvoval. Povídání s Vláďou o dechovce, jak jinak, nebralo nikdy konce. Byl vždy plný nápadů. Nikdy si nestěžoval, snad jen na to, že "nemá lidi" na realizaci všeho co nosil v srdci. Diskuse s ním byla pro mne vždy přínosem, protože jakoukoliv myšlenku projevil, pramenila od nej samého, nenabízel reprodukce. Nemohu jinak než i teď jej nadále chovat v srdci.
Mezi Standou Pěnčíkem a Vláďou Salčákem za jejich života panovala jakási "mlhová" dizonance. Neměli se prostě v lásce. Já to nikdy nemohl pochopit a Vláďa Salčák nikdy nebyl schopen podat nějaké vysvětlení. Nevěděl. Oba tito textaři měli ale hodně společného:
+) Nikdy neochabující nadšení pro lidové tradice, zvyky a lidovou hudbu jakož i pčesvědčení silného vlivu lidové hudby na formování zdravého jádra člověka a společnosti.
+) Oba byli vybaveni velmi citlivými buňkami, kterými bedlivě sledovali chování jednotlivce a společnosti
v denním životě. Tyto postřehy zaznamenávali a nakonec "lili do krátkých, úžasně výstižných forem",
harmonicky zapasovaných do originálních hudebních kompozic skladatelů, pro mne připomínající
bezešvé, megalolitické stavby, známé z dějin.
+) V této souvislosti nesmím - byť i velmi krátce - opomenout zmínu o dalším textaři Josefu Dofkovi, který
bezesporu rovněž spadá do kategorie osobností této "krevní skupiny".
Závěrem se odělím o sen, který jsem měl: Oba textaře držím za ruce a ty jejich protiklady se jaksi pomalu
rotplývají. Nakonec dojde mezi oběma k vzájemnému porozumění, smíru a harmonii.
Není vyloučeno, že už - v muzikantském nebi - mezi nimi k tomu došlo.
Galánečka
hudba František Maňas, text Vladimír Salčák htaje dh Mistříňanka
|
Vám přátelé
hudba František Kotásek, text Stanislav Pěnčík htaje dh Dolanka |
Chlapci chybíte, současná bouřlivá doba, plná změn a zmatků, by vás moc potřebovala.
Stanislav Pěnčík (Foto links), geboren am 21. Mai 1939 in Nenkovice, und Vladimír Salčák (Foto rechts), geboren am 5. April 1936 in Petrov, waren zwei hervorragende Meister der Feder, Förderer und Texter der mährischen Blasmusik, die ich sehr schätze und die im April und Mai dieses Jahres durchaus Grund zum Feiern hatten, ja, sogar im Musikerhimmel.
Für mich Grund genug, den beiden sei es auch nur eine kurze Erinnerung zu widmen.
Aus meiner Sicht gab und gibt es nicht viele Menschen, die die mährische Volksmusik so sehr liebten, die inneren Gefühle der ährischen Seele so außergewöhnlich wahrnahmen und diese Gefühlszustände in wenigen Strophen festhalten und in das „musikalische Kleid“ perfekt einbauen konnten.
Ich fühlte mich zu beiden stark hingezogen. Standa Pěnčík hatte nie viel Zeit mit Tratschen zu verlieren. Sein Blasmusikspektrum war sehr breit gefächert, er widmete sich nicht nur der Blasmusik, sondern lebte für diese auch mit voller Hingabe seines Wesens. Daher kam es nicht allzu häufig dazu, mit Standa wie mit Vláda Salčák zu plaudern.
Wann immer ich durch Mähren wanderte und in der Gegend von Strážnice Musiker traf, nahm sich Vláďa immer Zeit für mich, um mich zu begrüßen. Und so habe ich ihn ziemlich oft in Veselí nad Moravou besucht.
Das Gespräch über viele Aspekte der Blasmusik, was sonst, nahm in der Regel kein Ende. Er war immer voller Ideen. Er beklagte sich nie, vielleicht nur darüber, dass er „nicht die Leute hatte“, um alles zu verwirklichen, was er in seinem Herzen trug. Gespräche mit ihm waren für mich immer anregend, denn jede Idee, die er äußerte, kam von ihm selbst. Er bot keine "Reproduktionen" an. Ich kann auch jetzt nicht anders, Vláďa auch jetzt, in meinem Herzen zu behalten.
Zu ihren Lebzeiten herrschte zwischen Standa Pěnčík und Vláda Salčák eine Art „nebelige“ Dissonanz. Sie waren aufeinander einfach nicht gut zu sprechen, sie mochten einfach einander nicht. Ich konnte es nie verstehen und Vláďa Salčák war auch nie in der Lage, eine für mich nachvollziehbare Erklärung anzubieten. Er wusste es nicht.
Beide Texter hatten aber viel gemeinsam:
+) Eine unerschütterliche Begeisterung für Volkstraditionen, Bräuche und Volksmusik sowie die Überzeugung des starken Einflusses der Volksmusik auf die Bildung eines gesunden seelischen Kerns des Menschen und letzlich der Gesellschaft.
+) Beide waren mit sehr empfindlichen "Beobachtungssensoren" ausgestattet, mit denen sie das Verhalten des Einzelnen und der Gesellschaft im täglichen Leben genau wahrnahmen. Sie haben diese Beobachtungen aufgezeichnet und schließlich „in kurze, wunderbar kurze, prägnante Formen gegossen“.
Diese fügten sie nahtlos und harmonisch in die Musikkompositionen ein. Mich hat das an die nahtlosen, megalithischen Bauten vergangener Zeiten erinnert, wie wir diese aus der Geschichte kennen.
+) In diesem Zusammenhang darf ich Josef Dofek, einen weiteren Texter erwähnen, der auch in die Kategorie der Persönlichkeiten mit der gleichen „Blutgruppe“ zu betrachten ist.
An dieser Stelle möchte ich einen Traum zum Besten geben, den ich hatte: Ich hielt die Hände beider Texter und irgendwie langsam lösten sich die Dissonanzen der beiden auf. Ich spürte, wie sich zwischen den beiden ein gegenseitiges Verständnis, Frieden und Harmonie breit macht.
Es ist nicht ausgeschlossen, dass es - im Musikerhimmel - bereits zwischen ihnen passiert ist.
Galánečka
Musik František Maňas, Text Vladimír Salčák es spielt BK Mistříňanka
|
Vám přátelé
Musik František Kotásek, Text Stanislav Pěnčík es spielt BK Dolanka |
Jungs, sie werden vermisst, die aktuelle stürmische Gegenwart voller Veränderungen und Verwirrung würde euch sehr brauchen.
Společenský význam hudebních spolků / Gesellschaftliche Bedeutung von Musikvereinen
- Details
- Written by: Antonín
- Category: Reflexions
CZECH
GERMAN
"Každý Švýcar má ve skříni bouchačku,
každý Rakušák hudební nástroj."
- Antonín
Úvodem je třeba předeslat malou, ale nutnou poznámku. www.dechovka.eu je tzvn. "OMS-Business" (One-Man-Show"). Jinými slovy, zvládnout lze hodně, ale jen postupně. Zajímavých a důležitých témat je tolik, že by je ani "kůň neunesl". Proto jsem také sotva pomýšlel na velmi rozsáhlou oblast, zmapování či sledování aktivit hudebních spolků. Vyžadovalo by to patrně samostatné "ministerstvo". Pokoušet se o něco takového - v jedné osobě - by byl téměř holý nesmysl.
Nicméně tematiku společenské důležitosti hudebních spolků nosím v srdci už dlouhá léta a myslím, že je na čase se jí konečně - v rámci mých možností - věnovat. Instituce hudebních spolků pokrývá harmonicky a aktivně několik důležitých oblastí společenského života. Podnětem k zamyšlení je pro mne hned několik evidentních faktů, některé z nich v následujícím uvedu:
+ Hudební spolky jsou "líhně" nejen hudebního dorostu, ale i líhně těch, co se chopí "štafety" další péče o dorost a tím přispívají rozhodným způsobem k tomu, aby "oheň lidové hudby" a vše s tím spojené nevyhasl.
+ Mnoho muzikantů, kteří prošli základní průpravou v hudebních spolcích, zakládají pak dechové formace, velmi často se stěžejní nabídkou české dechovky, tzvn. "böhmische Blaskapellen". A to mne vždy velmi těší.
+ Nemálo muzikantů, kteří získali hudební základy a motivaci k hudbě v hudebních spolcích se zdokonalují v hudebním vzdělávání a ne zřídka se umístí na místech nejprestižnějších orchestrů všeho druhu.
+ Mnoho hudebních spolků sice nepraktikují českou dechovku stěžejně, nicméně ale nelze tvrdit, že by několik kompozic ze soudku ryze české dechovky neměli, většinou jich mají několik.
+ Hudební spolky, které se těší velké oblibě v německy hovořících zemích a to zejména v Rakousku, lze - týkaje se výchovy hudebního dorostu pro civilní oblast - velmi hrubě přirovnat k důležitosti bývalých vojenských hudeb a vojenských výchovných zařízení za "Železnou oponou", podotýkám velmi hrubě, aniž bych měl v úmyslu zajít do detailů.
+ Hudební spolky umožňují mladým poznat mezigenerační prostor společnosti a společenský kodex chování v praxi.
+ Mimořádný význam hudebních spolků z mého hlediska spočívá ale v tom, že jsou aktivní pečovatelé a nositelé tradic, lidově hudebních tradic, zvyků a "LOKÁLNÍHO SOCIÁLNÍHO TMELE". Tato okolnost se mně jeví jako mimořádně hodnotná zejména v současnosti, kdy je společnost vystavena nejrůznějším, veskrze chaotickým a destruktivním GLOBALISTICKÝM tendencím, za kterými se skrývá všudypřítomné "NORMOVÁNI", normování člověka (WHO), klimatu, přírody, finančního sektoru a nastolení kybernetického ovládání všeho, co se člověka, rodiny, společnosti týče (Agenda 2030, One World Government). Pro mnohé jistě není žádnou novinkou, že dějiny, s ohledem na tokové snahy, zaznamenaly již povícero pokusů.
!!Viz také Zakázaná pravda nahlas! Řízená výměna obyvatelstva v Evropě (CZ DABING)
V Rakousku je snad - přehnaně řečeno - více hudebních spolků než samotných obcí. Rakousko, ač co do rozlohy malá země, má gigantický hudební potenciál. Každá obec je na svůj hudební spolek nejen hrdá, ale jej také všestranně podporuje. Hudební spolky v obci sehrávají důležitou roli při všech projevech lokálního, zejména kulturního dění. Sám jsem to několikráte prožil na vlastní "husí" kůži. Každá důležitá událost v obci bez ohledu na charakter je bez LOKÁLNÍHO hudebního spolku takřka nemyslitelná. A lze prohlásit, že každá taková událost zanechá "obláček stmelujícího charakteru".
Tento fenomén se asi nejvýrazněji projevuje v západní části Rakouska. Proto jsem velmi potěšen, že mohu mou zdejší barevnou "verbální mozaiku" dokreslit videozáznamem, z kterého je Identita, lokalní soudružnost, hrdost, harmonie a láska k domovině obyvatel pro mnoho příznivců těchto stránek zcela zřejmá.
Video bylo pořízeno skupinou "TirolVideo", které zde na stránkách www.dechovka.eu uvádím s jejich laskavým svolením.
by courtesy of "TirolVideo" - www.tirolvideo.com
"Jeder Schweizer hat im Schrank 'a Krochn',
jeder Österreicher ein Musikinstrument."
jeder Österreicher ein Musikinstrument."
- Antonín
Zu Beginn muss eine kleine, aber notwendige Anmerkung gemacht werden. www.dechovka.eu ist ein sogenannter „OMS-Business“ (One-Man-Show). Mit anderen Worten, man kann vieles bewältigen, aber nur nach und nach. Es gibt so viele interessante und wichtige Themen, dass nicht einmal ein „Pferd sie alle tragen" könnte. Deshalb habe ich auch bisher nie darüber nachgedacht, Aktivitäten von Musikvereinen zu kartieren oder zu verfolgen. Derartiges als "OMS" in Angriff zu nehmen wäre ja ein völliger Wahnsinn:-)
Nichtsdestotrotz trage ich die Thematik der gesellschaftlichen Bedeutung von Musikvereinen schon seit vielen Jahren in meinem Herzen. Ich denke, es sei nun an der Zeit, mich endlich – im Rahmen der bescheidenen Möglichkeiten – diesem Thema zuzuwenden.
Die Institution der Musikvereine deckt aktiv und in harmonischer Art mehrere wichtige Bereiche des gesellschaftlichen Lebens ab. Ich sehe mehrere Fakten, die für mich offensichtlich sind und die mich zum Nachdenken anregen. Einige möchte ich im Folgenden kurz streifen:
+ Musikvereine sind „Inkubatoren“ nicht nur junger Musiker, sondern auch derjenigen, die die weitere Betreuung junger Menschen später übernehmen und so entscheidend dazu beitragen, dass das „Feuer der Volksmusik“ und alles, was damit zusammenhängt, nicht erlischt.
+ Viele Musiker, die eine Grundausbildung in Musikvereinen absolviert haben, gründen später selbst Blaskapellen, Blasorchester und dabei nicht selten mit dem Kernangebot des böhmischen Repertoires, die sogenannten „böhmischen Blaskapellen“ (was mich sehr freut :-)..
+ Es gibt nicht wenige Musiker, die nach dem Erwerb musikalischer Grundlagen und Motivation für die Musik danach trachten, ihre musikalischen Kenntnisse und Fertigkeiten durch höhere Ausbildung zu vervollkommen und finden gelegentlich den Zugang zu der renommiertesten Orchestern aller Art.
+ Obwohl viele Musikvereine nicht überwiegend das böhmische Repertoire praktizieren, lässt sich andererseits keinesfalls behaupten, dass ihre Mapen überhaupt keine böhmischen Kompositionen enthalten. Das Gegenteil ist der Fall, sogar mit mehreren Kompositionen kann man überrascht werden.
+ Musikvereine, die sich im deutschsprachigen Raum, insbesondere in Österreich, großer Beliebtheit erfreuen, können hinsichtlich des Beitrages, was die Ausbildung junger Musiker anlangt, sehr grob mit der Bedeutung ehemaliger Militärgarnisonen und militärischer Bildungseinrichtungen hinterm seinerzeitigen „Eisernen Vorhang“ verglichen werden. Ich sehe hier Parallelen, ohne näher diesen Teilbereich unter die Lupe zu nehmen.
+ Musikvereine ermöglichen es jungen Menschen, den generationenübergreifenden Raum in der Gesellschaft und den gesellschaftlichen Verhaltenskodex in der Praxis kennenzulernen und zu erleben.
+ Aus meiner Sicht liegt die außerordentliche Bedeutung von Musikvereinen aber darin, dass sie aktive Bewahrer und Träger von Traditionen, volksmusikalischen Traditionen, lokalen Bräuchen sind. Dabei erfüllen sie - in einem erheblichen Umfand - auch die unsichtbare, nicht "messbare, aber überaus wichtige SOZIALE "Bindemittel-Funktion" ("sozialer 'Kitt").
Dem zuletzt Erwähten kommt gerade in der heutigen Zeit für den gesellschaftlichen Zusammenhalt besondere Bedeutung zu. In einem Zeitabschnitt, in dem die Gesellschaft verschiedenen gezielten, durch und durch chaotischen und destruktiven GLOBALISTISCHEN Tendenzen ausgesetzt ist. In einer Zeit
der allgegenwärtigen Veruche, alles und jedes (industriell) zu „NORMIEREN, global STANDARDISIEREN und VEREINHEITLICHEN“ ("Einheitsmensch", WHO), Klima, Natur, sociales Umfeld, Kultur, Bargeld u.v.a.m., um den Menschen, die Familie, die Gesellschaft als entstandenes "Einheitsbrei" GLOBAL steuern zu können (Agenda 2030).
!!Siehe auch Eva Vlaardingerbroek: "The Great Replacement" If We Don't Wake Up Our Civilization Will Be Replaced by Mass Migration
In Österreich gibt es vielleicht – übertrieben ausgedrückt – mehr Musikvereine als Gemeinden selbst. Obwohl Österreich flächenmäßig ein kleines Land ist, verfügt es über ein gigantisches musikalisches Potenzial. Jede Gemeinde ist nicht nur stolz auf ihren Musikverein, sondern unterstützt ihn auch in jeder Hinsicht.
Musikvereine im Dorf spielen eine wichtige Rolle bei allen Ereignisanlässen lokaler, insbesondere kultureller Natur. Ich selbst habe es mehrfach mit eigener „Gänsehaut“ erlebt. Jedes bedeutende Dorfreignis, unabhängig von der Anlassart, ist ohne einen LOKALEN Musikverein fast undenkbar. Und man kann davon ausgehen, dass jede musikalische Begegnung eine "sublimierte Wolke der Zusammengehörigkeit" hinterläßt.
Dieses Phänomen ist im westlichen Teil Österreichs vermutlich besonders deutlich ausgeprägt. Deshalb freue ich mich ganz besonders, mein buntes „Verbalmosaik“ mit einer Videoaufzeichnung ein wenig aufzulockern, aus dem die Identität, das lokale Zusammengehörigkeitsgefühl, der Stolz, die Harmonie und die Liebe zur Heimat der Einwohner für viele, wie ich glaube, völlig offensichtlich werden.
Das Video wurde von der Gruppe „TirolVideo“ aufgenommen, das ich mit freundlicher Genehmigung hier auf Seiten www.dechovka.eu präsentieren darf.
"Brass music from Austria - marching bands from North, East and South Tyrol"
by courtesy of "TirolVideo" - www.tirolvideo.com
- Skladatel Karel Komzák mladší / Komponist Karl Komzak Jun.
- Posádková hudba Brno: Setkání po 20ti letech / Garnisonmusik Brünn: Zusammenkunft nach 20 Jahren
- Dunajská kapela: 20-tileté výročí existence / 20-jähriges Bestandsjubiläum
- "Events" sekce opět instalována (viz. navigace) / "Events"-Sektion wieder installiert (siehe Navigation)
Page 3 of 11