CZECH
GERMAN
|
Česká muzika na Žofíně aneb to nejlepší z české dechovky Česká televize a agentura NKL Žofín GmbH. produkce 2004 Hrají Pražští muzikanti a Kumpanovi muzikanti Moderace Michaela Badinková a Josef Šmukař zpěv Antonín Borovička: Vyhrávala kapela Bronislaw Palowski, Pavel Jech, Ivana Zbořilová, Jana Turčínská Antonín Borovička: Až budou trumpety hrát Ivana Zbořilová, Pavel Jech Václav Bláha: Červená sukýnka Daniela Magálová, Ivana Zbořilová Václav Bláha: Jetelíček u vody (Hetz Schmerz Polka) sourozenci Jana Turčínská, Daniela Magálová Josef Konečný: Pérko Zdeněk Baťka, Josef Šmukař Josef Konečný: Nechoď k nám Božena Baťková-Hrubá, Daniela Magálová Josef Coňk: Štastná trojka, sólo pro tři pozouny, arr. František Jeřábek sólisté František Jeřábek, Jiří Komosný, Robert Kozánek Josef Řepa: Boršíčanka Božena Baťková-Hrubá, Zdeněk Baťka, Ivana Zbořilová, Pavel Jech, Jana Turčínská, Daniela Magálová, Josef Šmukař |
Palác Žofín se rozeznívá hudbou již více než 160 let. Mezi jeho pravidelné a vítané hosty patří valčíky, mazurky, tanga a především polka. Ta se na Žofíně hraje již od 40tých let 19tého století. A myslím si, že můžu říci, že právě na Žofíně a ze Žofína se polka rozezněla do celého světa.
Přibližně stejnou trasu v čase uběhly písničky českých a moravských autorů na cestě ke svým posluchačům. Cyklus pořadu česká muzika na Žofíně vám přínáší výběr těch nejúspěšnějších, nejpopulárnějších a nestárnoucích melodií. Nejprve se vydáme za českou písničkou. Mezi ty nejhezčí právem patří polky a valčíky hudebního skladatele Antonína Borovičky. Většina z nich vznikla sice v období tzwn. první republiky, ale sami můžete posoudit, že ani v roce 2004 neztratily nic ze svého půvabu. [Read more = Čtěte dále ...]
|
Tschechische Musik in Palais Žofín oder auch das Beste von böhmischer Blasmusik Tschechisches Fernsehen und Agentur NKL Žofín s.r.o. Produktion 2004 es spielen Pražští muzikanti und Kumpanovi muzikanti Moderation Michaela Badinková und Josef Šmukař Gesang Antonín Borovička: Vyhrávala kapela Bronislaw Palowski, Pavel Jech, Ivana Zbořilová, Jana Turčínská Antonín Borovička: Až budou trumpety hrát Ivana Zbořilová, Pavel Jech Václav Bláha: Červená sukýnka Daniela Magálová, Ivana Zbořilová Václav Bláha: Jetelíček u vody (Hetz Schmerz Polka) sourozenci Jana Turčínská, Daniela Magálová Josef Konečný: Pérko Zdeněk Baťka, Josef Šmukař Josef Konečný: Nechoď k nám Božena Baťková-Hrubá, Daniela Magálová Josef Coňk: Štastná trojka, sólo pro tři pozouny, arr. František Jeřábek sólisté František Jeřábek, Jiří Komosný, Robert Kozánek Josef Řepa: Boršíčanka Božena Baťková-Hrubá, Zdeněk Baťka, Ivana Zbořilová, Pavel Jech, Jana Turčínská, Daniela Magálová, Josef Šmukař |
Im Prager Palais Žofín erklingt die Musik schon länger als 160 Jahre. Zu seinen regelmäßigen und willkommenen Gästen gehören Walzer, Mazurkas, Tangos und vor allem Polkas. Polkas werden in Žofín schon ab den 40er Jahren des 19ten Jahrhunderts gespielt. Man kann sagen, dass gerade in Žofín erklang und von Žofín aus trat die Polka einen Wanderweg in die ganze Welt.
Ungefähr den gleichen Abschnitt in der Zeit legten Lieder tschechischer und mährischer Autoren auf dem Weg zu ihren Zuhörern zurück. Der Programmzyklus "Tschechische Musik in Žofín" bringt ihnen eine Auswahl von den erfolgreichsten, populärsten und zeitlosen Melodien. Zuerst machen wir einen kurzen Halt beim tschechischen Lied. Zu den schönsten gehören zu recht Polkas und Walzer des Komponisten Antonín Borovička. Die meisten Lieder aus seiner Feder entstanden zwar in einem Zeitraum der sogenannten ersten Republik. Sie können sich aber selbst davon überzeugen, dass diese auch im Jahre 2004 von ihrer Anmut und Anziehung nichts eingebüßt haben. [Read more = Weiterlesen ...]
[ Čti dále ... ] Česká muzika na Žofíně
Poklidné městečko Davle na soutoku Sázavy s Vltavou je rodištěm Antonína Borovičky. Zde prožil svých 73 let života. První světová válka, do které narukoval i se svým kamarádem, pozdějším též známým kapelníkem Emilem Kaplánkem, připravila Antonína Borovičku o nohu. Když se jako invalida vrátil domů, založil v Davli orchestr, začal vyučovat hudbu a také začal komponovat. Borovičkovy skladby vynikají neotřelými, klenutými melodiemi.
Dalším z autorů, kteří se do historie české písničky nesmazatelně zapsali, je Václav Bláha. Stejně tak jako Antonín Borovička byl v hudební kompozici samouk. Václav Bláha pochází z Křečova na Plzeňsku a jako trumpetista působil v různých kapelách. Díky této praxi a své pracovitosti obrovsky rozvinul vlastní tvůrčí dovednost a stal se jedním z nejpopulárnějších skladatelů zábavné hudby.
Zatím co v Čechách vznikaly ty nejkrásnější písničky do konce 60tých, 70tých let dvacátého století, moravští autoři se činili hlavně poslední tři desetiletí. V repertoáru snad žádné moravských kapel nechybí skladby Josefa Konečného. Potřeba stále nových skladeb pro tradiční svatební obřady v etnograficky výrazné části Podluží vedla Josefa Konečného také k hudební tvorbě. Od první skladby s příznačným názvem Mladá láska má nyní autor na svém kontě pět tuctů písniček.
Většina hudebních skladatelů dechové hudby se vedle komponování věnovala a stále více věnuje tvorbě pro různé solové nástroje. Pro své kolegy stvořil někdejší člen orchestru Národního divadla Josef Coňk skladbu pro tři pozouny s názvem Sťastná trojka. Do nového swingového kabátu ji aranžérsky oblékl František Jeřábek.
Josef Řepa se zabýval dechovou hudbou již od doby, kdy ho rodiče jako mladíka poslali do vojenské hudební školy v Užhorodu. Autor se dechové hudbě věnoval ještě po svém odchodu do důchodu. Kapele z Boršic věnoval polku Boršickou. Boršíčanka, jak se jí říká, dosáhla popularity po celé Evropě. Pro dnešek se tedy rozloučíme pěkně z vesela.
[ Weiterlesen ... ] Tschechische Musik im Palais Žofín
Beschauliches Kleinstädtchen Davle bei Prag am Zusammenfluss von Sázava und Moldau ist der Geburtsort von Antonín Borovička. Der Erste Weltkrieg, in den er gemeinsam mit seinem Kamerad, dem später bekannten Kapellmeister Emil Kaplánek einrückte, kostete Antonín Borovička ein Bein. Als er als Invalide vom Krieg zurück kehrte, gründete er in Davle ein Orchester, begann Musik zu unterrichten und fing auch an, zu komponieren. Borovička seine Kompositionen glänzen durch klischeelose, erhabene Melodiezüge.
Einer von den weiteren Autoren, die sich in die Geschichte des tschechischen Liedes unauslöschlich eingetragen haben, ist Václav Bláha. Genauso wie Antonín Borovička war er in Musikkomposition ein Autodidakt. Václav Bláha stammt aus Křečov in der Pilsner Region. Er wirkte als Trompeter in verschiedenen Kapellen. Dank dieser Praxis sowie seiner Emsigkeit entfaltete er eigene schöpferische Fertigkeiten und wurde einer der populärsten Komponisten der Unterhaltungsmusik.
Währen in Böhmen bis Ende der 60er, 70er Jahre des 20sten Jahrhunderts die schönsten Lieder entstanden, haben mährische Komponisten insbesondere in den letzten 30 Jahren besondere Anstrengungen unternommen. Es wird kaum eine mährische Blaskapelle geben, die Kompositionen von Josef Konečný nicht enthält. Der ständige Bedarf nach neuen Kompositionen für traditionelle Hochzeiten sowie andere Festanlässe in ethnographisch ausgeprägtem Gebiet Podluží in Südmähren führte auch Josef Konečný zur musikalischen Schöpfung. Von seinem ersten Lied mit bezeichnender Benennung "Junge Liebe" brachte es der Autor auf fünf Dutzend Kompositionen, die seinen Namen tragen.
Die Mehrheit der Blasmusik-Komponisten lenkte und weiterhin lenkt neben ihrer regulären Kompositionstätigkeit ihre Aufmerksamkeit auf die Schaffung von Stücken für verschiedene Soloinstrumente. Für seine Kollegen komponierte das ehemalige Mitglied des Nationaltheaters Josef Coňk ein Stück für drei Posaunen mit dem Namen "Glückliche Troika". In einen "Swing-Mantel" wurde dieses Stück von Franti3ek Jeřábek, dem Mitglied von Kumpanovi muzikanti, arrangement- mäßig gekleidet.
Josef Řepa beschäftigte sich mit Blasmusik schon ab dem Augenblick, als er in jungen Jahren von seinen Eltern in die Militärmusik-Schule in Užhorod geschickt wurde. Der Autor widmete sich mit der Blasmusik noch nach seinem Abgang in den Ruhestand. Der Blaskapelle aus Boršice widmete er die
Boršická Polka. Boršíčanka, wie diese auch allgemein genannt wird, erreichte eine besondere Popularität in allen Teilen Europas. Für heute verabschieden wir uns daher ganz schön fröhlich.